Říká se, že všechno má svoji cenu. A jak nedávno potvrdili ekonomové, stanovit cenu lze pro cokoli. Dokonce i pro bolest.
Server Quartz upozornil, že v nedávno zveřejněné části studie se ekonomové z Islandské univerzity a z Univerzity v Michiganu zabývali stanovením ceny, kterou by lidé byli ochotni zaplatit, aby žili bez bolesti.
Chronická bolest |
Chronická bolest znamená, že si postižený stěžuje na bolest tělesnou nebo útrobní, trvající déle než 3–6 měsíců. Za chronickou je třeba považovat bolest i při kratším trvání, pokud přesahuje dobu pro dané onemocnění či poruchu obvyklou.
Představuje v současné době velký zdravotnický problém. Jen v Evropě trpí chronickou bolestí až 19 % populace a 40–60 % pacientů nemá dostatečnou úlevu od bolesti. |
Na základě dat o amerických občanech by lidé v USA starší 50 let podle studie byli ochotni platit mezi 56 až 145 dolary za den, aby se vyhnuli chronickým bolestem.
Smysl výzkumu?
„Někomu možná přijde snaha monetizovat chronickou bolest přitažená za vlasy až bláznivá. Ale opak je pravdou,“ uvádí Quartz.
V různých zemích je zdravotní péče lidem hrazena z veřejných rozpočtů, ať už zcela či částečně, proto by někdo mohl považovat výzkum akademiků za zbytečný. Jejich výzkum se ale dívá na celý problém z trochu jiného úhlu pohledu.
Ekonomové totiž srovnávali cenu peněz vydaných na zbavení pacientů chronické bolesti a výzkum léčivých vakcín proti ní s cenou dalších výdajových priorit státu, například budování a zlepšování dopravní infrastruktury.
A aby mohli stanovit hodnotu peněz, které jdou na boj s bolestí, tak museli zjistit, kolik jsou vlastně lidé ochotni zaplatit, aby se bolesti zbavili.
Kompenzační variace
Podle ekonomických teorií je obvykle určujícím prvkem pro stanovení ceny čehokoli trh. Takže můžete třeba zjistit, nakolik si lidé cení kávu, jenom tím, že budete vysedávat ve Starbucks a pozorovat, kolik za ní lidé utratí.
Ale úleva od chronické bolesti není obvyklým tržním artiklem, takže výzkumníci museli být v tomto případě kreativnější.
Kompenzační variace |
Kompenzační a její opak ekvivalentní variace je mikroekonomickým termínem.
Kompenzační variace vyjadřuje, kolik peněz bychom museli spotřebiteli dát (vzít) po změně ceny služby nebo produktu, aby měl stejný užitek jako před změnou.
Ekvivalentní variace pak vyjadřuje, kolik peněz bychom museli spotřebiteli vzít (dát) před změnou ceny, aby měl stejný užitek jako po změně. |
Jednou z možností, jak tuto cenu zjistit, mohlo být přímé dotazování lidí. Nicméně odborníci se obávali, že by odpovědi na otázku nebyly dostatečně relevantní.
„Jde o natolik bizarní otázku, že by na ní lidé vůbec nemuseli dokázat odpovědět,“ citoval server Quartz autory studie.
I proto se ve své metodice opřeli o ekonomickou myšlenku tzv. kompenzační variace. (viz box)
Pro své zkoumání proto využili data o zdraví a stáří Američanů (US Health and Retirement Study). Ta zahrnují, jak výši příjmů pacientů, tak i jejich postižení chronickou bolestí (mírné, střední, závažné) a také škálu jejich životní spokojenosti od 1 do 5.
GRAF: Životní spokojenost s a bez chronické bolesti
U amerických občanů starších 50 let, v roce 2017.
Zdroj: theatlas.com, Ólafsdóttir et. al. (2017)
Podle očekávání z dat vyšlo, že vyšší příjem znamená i vyšší životní spokojenost, zatímco chronické bolesti znamenaly menší životní spokojenost.
Široké rozmezí
Na základě těchto dat poté ekonomové vypočítali, o kolik by musel být vyšší příjem člověka, u kterého se začaly projevovat chronické bolesti, aby jeho životní spokojenost byla stejná jako předtím, než u něj bolesti propukly.
A vyšlo jim právě zmíněné rozmezí mezi 56 a 145 dolary na den.
Důvodem pro toto poměrně široké rozmezí bylo, že u některých dat bylo obtížné rozhodnout, zda hodnotit lidi různých příjmových skupin stejně. Nebo zda zvolit analýzu různých úrovní příjmů odděleně a teprve z nich spočítat průměrné výsledky.
Nebylo tedy překvapením, že bohatší lidé byli ochotní zaplatit více, aby se bolesti zbavili.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Proč máme stále hlad? Zde je 11 možných vysvětlení
Proč naše oči ještě jedí, když žaludek už nemůže?
Chronický globální problém
Význam studie navíc stoupá i s tím, jak dochází ke stárnutí obyvatelstva, což přerůstá v globální problém. Jen v Evropě podle některých výzkumů trpí chronickou bolestí skoro celá pětina obyvatel.
Server Quartz k tomu, dodává, že „existuje i celá řada dalších globálních problémů, které také vyžadují, aby na ně byly vynaloženy finance – chudoba, nedostatek vzdělání, nebo třeba znečišťování životního prostředí.“
Nicméně pochopit, na kolik si ceníme život bez bolesti, může pomoci vládám rozhodnout, kolik na takový život chtějí lidem přispět, uzavírá svůj článek.