Konec ruského Bajkonuru? Kazachstán už nechce sloužit Putinově říši

Rozlehlý komplex, který má tvar elipsy o rozloze 6 717 kilometrů čtverečních, začal vznikat v roce 1955 v období studené války v Sovětském svazu. V té době asi nikdo netušil, že jednou dojde k rozpadu mocného státu a nástupnické země, Rusko a Kazachstán, přestanou mít společné zájmy.

Bajkonur byl svědkem pokroků sovětského vesmírného programu. Z kazašské stepi startovaly všechny sovětské rakety od Sputniku přes Vostok, Voschod, Sojuz, nebo nákladní lodě Progress zásobující Mezinárodní vesmírnou stanici.

Komplex přežil rozpad SSSR, i ekonomický chaos postsovětské éry v 90. letech a pomohl rozvoji vesmírné agentuře Roskosmos. Nyní se však zdá, že doby slávy kosmodromu jsou sečteny a dochází k úpadku celého projektu ruského dobývání vesmíru.

Neprůhledný smluvní vztah

A i když formálně mají Rusové vesmírný kosmodrom pronajatý až do roku 2050, stále častěji se množí signály kazašské vlády, že na svém území už nechtějí mít rozsáhlé území, které ovládá Rusko.

Vše se točí okolo neprůhledného smluvního stavu mezi Roskosmosem a kazašskou vládou. Vesmírná agentura má ročně platit sousední zemi 115 milionů dolarů za pronájem komplexu. Peníze ale neplatí, dluhy narůstají. I proto Astana rozhodla o zabavení aktiv Roskomosu na Bajkonoru a požaduje doplatit 26 milionů dolarů. Rusko naopak chce odškodnění ve výši 220 milionů dolarů.

7. března 2023, rok po napadení Ukrajiny Ruskem, se kazašská vláda zmocnila startovacího komplexu Bajterek v rámci kosmodromu. Zároveň zakázala řadě ruských zaměstnanců komplexu opustit zemi. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou od války na Ukrajině stále více napjaté.

V ohrožení je start nových raket Sojuz-5, které nelze vypouštět z ruského kosmodromu Vostočnyj, protože nemá potřebnou velikost a vhodnou startovací infrastrukturu. Odložení startů raket nové generace ale znamená další finanční ztrátu pro ruskou vesmírnou agenturu. Rakety měly totiž zajistit komerční vynášení satelitů a přinést Roskosmosu tolik chybějící dolary.

Vesmírný úpadek Ruska

„Je to poslední důkaz prohlubujícího se úpadku Ruska, pokud jde o jeho status vesmírné velmoci,“ komentoval pro Rádio Svobodná Evropa poslední vývoj ruského vesmírného programu americký expert Bruce McClintock. V minulosti působil jako vojenský přidělenec na americké ambasádě v Moskvě a nyní pracuje jako odborník na vesmírnou politiku v prestižní výzkumné organizaci RAND Corporation. Nicméně si nemyslí, že by Rusko ztratilo úplně přístup ke startům raket z Bajkonuru.

Další odborník na sovětské a ruské vesmírné programy Bart Hendrickx z Belgie naopak tvrdí, že budoucnost ruského kosmodromu v kazašské stepi vypadá velmi nejistě. Podle něj je projekt raket Sojuz-5 jediným životaschopným programem, který by mohl Bajkonur udržet ekonomicky nad vodou i po roce 2030.

Ohrožení tohoto programu by bylo pro Roskosmos velkým problémem. Komplikace potvrdil i šéfredaktor a vydavatel kazašského časopisu Space Research And Technology Nurlan Aselkan. „Situace na Bajkonuru je docela vážná. Ze stabilní se mění, řekněme, na problematickou, kterou je třeba vyřešit,“ varoval.

Kořeny problémů souvisí z rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, kdy se nejstarší a největší vesmírný komplex světa najednou ocitl mimo území nástupnického Ruska. Pro pokračování vesmírného programu bylo nutné zajistit jeho pokračování. Proto Moskva v roce 1994 podepsala smlouvu s Kazachstánem na dalších 50 let, která byla později prodloužena až do poloviny 21. století.

Korupce zpomalila výstavbu kosmodromu Vostočnyj

Rusko nicméně začalo plánovat vybudování podobného vesmírného komplexu na svém území. Pro expanzi vesmírného programu si vybralo kosmodrom Vostočnyj v Amurské oblasti na Dálném východě.

Největší země světa ještě disponuje menším kosmodromem pro vypouštění vojenských satelitů Pleseck v Archangelské oblasti. Ten se ale kvůli své poloze nehodí pro start velkých raket a pilotované vesmírné lety.

MAPA: Lokality kosmodromů Bajkonur, Vostočnyj a Pleseck

Zdroj: Peak.cz/Wikimedia

Vostočnyj se začal budovat v roce 2010 a k prvnímu starty rakety Sojuz-2 došlo o šest let později. Dokončení dalšího odpalovacího zařízení se neustále odsouvá, z původního termínu 2021 se stal rok 2025.

Výstavba měla oficiálně spolykat 40 miliard rublů (asi 489 milionů dolarů), kvůli korupci se ale nyní náklady odhadují výrazně vyšší a stále rostou, uvedlo Rádio Svobodná Evropa.

V době války na Ukrajině a výpadku příjmů z ropy a plynu to znamená ohromnou zátěž pro ruský rozpočet. Odpalovací zařízení má sloužit pro těžké nosné rakety Angara 5.

Neschopný Rogozin

V roce 2015 prošel ruský vesmírný program reorganizací a byl včleněn pod zastřešující agenturu Roskosmos. O tři roky později byl do čela jmenován bývalý ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin. Ten ale vedl velmi konfrontační rétoriku vůči ostatním vesmírným agenturám, zejména vůči americké NASA a společnému projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Jeho „škodlivé“ vedení agentury se ještě více projevilo po napadení Ukrajiny Putinem. V červnu 2022 byl nahrazen Vladimirem Borisovem. Roskosmos navíc ztratil monopol na obsluhování ISS v roce 2020, když pro NASA začala pracovat společnost SpaceX.

V posledních letech se množí různé incidenty, které pověsti ruského vesmírného programu nepřidávají. Loni v prosinci měla kapsle Sojuz dostat z ISS dva ruské kosmonauty Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a amerického astronauta Franka Rubia. Kvůli poruše po kontaktu s mikrometeoritem musel být přesun odložen na letošní září. Trojice si musí nucený pobyt ve vesmíru prodloužit o šest měsíců.

Bývalý důstojník amerického letectva Brian Weeden, který nyní pracuje jako vesmírný expert pro americký think tank Secure World Foundation, jenž prosazuje mírovou spolupráci při výzkumu vesmíru, zdůraznil, že válka na Ukrajině zásadně poškodila pověst Ruska na mezinárodním trhu.

Sankce způsobily i komplikovaný přístup k nejmodernějším čipům a obecně technologiím, které jsou pro vesmírný program klíčové. McClintock dodal, že válka na Ukrajině nenávratně poškodila i důvěru v ruský vesmírný program.

Zejména chování ruské vlády a jejího prezidenta znamená, že ostatní světové vesmírné velmoci už nechtějí nic mít s Roskosmosem.