Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
27. 11. 2024 – NERS 2024: výroční konference o jaderné energetice
Redakce 2. listopadu 2024Aktuální témata spojená s výstavbou nových jaderných zdrojů v Dukovanech na jednom místě. Konference NERS 2024 se tematicky dotkne projednávání…
ČEZ nechal v září vydělat Rolls Royce desítky miliard, teď mu přihodí pár miliard i za menšinový podíl
Radek Škoda 29. října 2024AKTUALIZOVÁNO Skupina ČEZ koupí v britské společnosti Rolls-Royce zhruba pětinový podíl. Již předtím se ČEZ dohodl na spolupráci s divizí…
- Článek
Korejský jaderný reaktor poprvé do Evropy: jaká je šance, že to bude v Česku?
SERIÁL JADERNÉ REAKTORY, VI. díl: Jižní Korea by ráda expandovala se svým reaktorovým programem na další trhy. Bohužel případnému rozletu "ubližuje" vyhlášené moratorium o odklonu od výstavby jaderných zdrojů. Pojďme si přesto rozebrat, co Jihokorejci nabízejí.
V posledním díle letního seriálu o možných tlakovodních reaktorech pro nové české jaderné zdroje se podívejme na korejský poloostrov.
Obě Koreje se jaderným programem zabývají už řadu let. Původně byla hlavním důvodem nevraživost obou režimů a nepřátelský stav, který vedl k snaze vyvinout jaderné zbraně.
Zatímco prozápadní Jižní Korea svůj vojenský jaderný program pozastavila již před několik desítkami let a přešla na mírovou výrobu energie, komunistický sever se o něj řadu let v různé míře intenzit snaží stále.
VÍCE K TÉMATU:
Chtěli je všichni. Jaderné zbraně ale zůstaly jen pěti „vyvoleným“
Současný nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na Kim Čong-una znamenal, že Severokorejci svůj vojenský jaderný program pozastavili.
Jihokorejci mezitím rozjeli úspěšný domácí program založený na technologii americké firmy Combustion Engineering. V současnosti stavějí reaktory na domácí půdě a ve Spojených arabských emirátech.
Vlastní typ reaktoru
Výstavbu opírají o jaderný reaktor APR-1400, který by připadal do úvahy i u nás. Tento typ reaktoru je odvozen od korejského reaktoru OPR-1000. Ani ten však není ryzím originálem, ale vychází z amerického reaktoru System 80/+, který se používá například v Arizoně v Palo Verde.
Jelikož firmu Combustion Engineering pohltil Westinghouse, lze mezi americkými reaktory AP1000 a korejskými APR-1400 najít některé společné rysy (například parogenerátory).
VIDEO: Jak funguje reaktor APR-1400?
Zdroj: youtube.com
Na tomto je vidět schéma primárního okruhu reaktoru APR-1400, typické dvěma velkými parogenerátory, kde je každý napájen dvěma cirkulačními čerpadly.
Provozem prověřený
Reaktor APR-1400 je již provozně ověřený: je připojený k síti v elektrárně Shin Kori v Jižní Koreji, kde komerční provoz zahájil blok 3 v prosinci 2016. A další blok APR-1400 v Shin Kori 4 by se měl dostat do provozu v tomto roce.
V letech 2018 a 2019 by pak měly být dokončeny také dva reaktory tohoto typu v jihokorejské elektrárně Shin Hanul. Již první stavební práce byla rovněž zahájeny u bloků Shin Kori 5 a 6.
I když jejich výstavbu zbrzdilo moratorium prezidenta Mun Če-ina, který se podobně jako Němci po havárii v japonské Fukušimě od jaderných zdrojů odvrací. Následné referendum Korejců ale jeho stop minimálně pro tyto dva reaktory „přebilo“ – 59 procent se vyslovilo pro dostavbu. Navíc Jižní Korea nemá moc alternativ k energii z jádra.
Arabské budování
Jak už bylo zmíněno, kromě domácí výstavby se Korejci podílejí na výstavbě ve Spojených arabských emirátech. Čtyři reaktory APR-1400 se budují v elektrárně Barakah.
Korejci zde s APR-1400 v tendru porazili konkurenční francouzský reaktor EPR hlavně cenou (jejich nabídka byla levnější o cca 30 procent) a americký varný reaktor ESBWR smluvními podmínkami.
Stavbu v Barakhu zajišťují téměř výhradně Korejci a skluz ve výstavbě ani vícenáklady zatím nejsou velké. První blok byl dokončen v březnu 2018 a posunul se do fáze testů, jeho komerční spuštění se očekává na přelomu let 2019 a 2020.
Britská šance
Největší korejská elektrárenská společnost Kepco (Korea Electric Power Company) byla potom jako dodavatel preferována japonskou Toshibou pro britskou výstavbu elektrárny Moorside. Ta má vyrůst vedle známého jaderného komplexu v Selafieldu (kde jsou elektrárny Calder Hall, Windscale či přepracovací závod THORP).
V srpnu tohoto roku Japonci oznámili, že budou jednat i s jinými dodavateli (mimo Korejců), nicméně v Británii jsou zatím šance Korejců v Evropě patrně největší.
Reaktor APR1400 ale též vzbuzoval nevůli v Evropě, protože neměl dvojitý kontejnement (tedy ochrannou obálku primárního okruhu, ostatní reaktory 3. generace tuto dvojitou obálku deklarují). Korejci však tento problém řešili certifikací EUR (European User Requirements), se kterou pomáhaly i české podniky.
Politika versus korejský jaderný export
Hlavním zásadním problémem korejských reaktorů a jejich exportu tedy může být právě zmiňované moratorium na nové stavby. Jižní Korea vyhlásila postupný odchod od jádra, což referencím a exportu neprospěje.
Korejský APR 1400 tak zatím nepatří k favoritům české výstavby nových jaderných reaktorů.
Jen pro zpřesnění, v Korejské republice moratorium pro nové jaderné bloky, ani odchod od jádra v praxi neplatí. Pouze se neplánuje (zatím) podstatné zvyšování podílu energie z jádra. Pro zajímavost – Korejská republika má území jen zhruba o pětinu větší než ČR, ale pětkrát tolik obyvatel. Navíc je terén z cca 70 procent hornatý, takže obydlené oblasti jsou obydlené opravdu hustě. A v těchto hustě obydlených oblastech je v současnosti v provozu 24 jaderných bloků a dalších pět se plánuje a staví. Korejský „odklon“ od jádra tak není žádnou Energiewende, jen optimalizací mixu…