Koronavirové uvadání ekonomiky se realitního trhu netýká, ceny nadále stoupají

Se startem pandemie covidu-19 mnozí v obavách vzhlíželi k realitnímu trhu. Není divu – nemovitosti jsou největší třídou aktiv na světě a domácnosti v nich mají uložen největší objem úspor.

Při poslední finanční krizi po pádu investiční banky Lehman Brothers přitom realitní trh ztratil globálně více než deset procent a dlouho brzdil domácnosti v návratu do „nového normálu“.

Pokles cen se nekoná

Ani tentokrát nevypadala situace pro nemovitosti růžově. Masivní uzavírky ekonomiky na jaře tohoto roku měly vedle obchodu, pohostinství, hoteliérství a dopravy zasáhnout zejména realitní sektor – nejistota měla vést k odkladu nákupů a poklesu cen.

Zatím ale nic takového nepozorujeme ani u nás, ani ve světě.

V USA ve druhém kvartále rostly ceny nemovitostí nejrychleji od finanční krize. V Číně se situace tak vymkla kontrole, že místní úřady byly nuceny začít tlumit poptávku po nemovitostech novými regulacemi.

Mezitím v Německu ceny začaly růst dvouciferným tempem a v Česku tempo růstu realizovaných cen bytů zrychlilo na osm procent (ceny nemovitostí podle Eurostatu rostou o něco pomaleji).

Nejhorší poválečná recese tak zatím paradoxně na ceny nemovitostí nemá dopad. Proč?

GRAF: Vývoj indexu cen nemovitostí
Za poslední dva roky, jde o vývoj indexu, v bodech

Zdroj: Patria s použitím dat Eurostatu

Na prvním místě samozřejmě musíme zmínit superexpanzivní měnovou politiku. Nízké úrokové sazby podle řady výzkumů na jedné straně ulehčují dlužníkům financování nemovitostí. Na straně druhé snižují výnos alternativních investic a podporují investiční poptávku právě na realitním trhu.

Při porovnání se situací po pádu Lehman Brothers je měnová expanze na řadě míst agresivnější – to platí zejména pro eurozónu.

Rozpočtová politika

Zadruhé, daleko aktivnější roli hraje rozpočtová politika. To platí opět zejména pro Evropu, která v průběhu poslední finanční krize tlačila národní státy do rozpočtových úspor. Teď je situace obrácená a Brusel podporuje expanzivní rozpočty.

Je však možné, že některá dočasná opatření (jako kurzarbeit, moratoria) jen oddálí tvrdší dopad koronakrize na sektor domácností a realitní sektor zprostředkovaně určité problémy pocítí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Místo zkrácení lhůt přinese nový stavební zákon spíše opak, kritizují normu odborníci

Nouzový stav a jeho dopad na českou ekonomiku a kurz koruny

Je opravdu vlastní bydlení nedostupné? Nabízíme pět rad pro nastupující generaci

Problémy však nemusí mít nutně všechny vrstvy společnosti. To je fenomén, na který upozorňuje týdeník The Economist.

Ten tvrdí, že se ztrátou práce a nejistotou kvůli covidu se zatím v Evropě a v USA perou zejména méně kvalifikovaní zaměstnanci a také nižší příjmové skupiny, kteří jsou definitivně vytlačováni z privilegované skupiny „vlastnického bydlení“.

Vyšší příjmové skupiny zatím práci mají a výrazně jim klesla možnost peníze utrácet (zavřené bary, restaurace, omezené možnosti cestovat).

I proto roste podle The Economist poptávka zejména po investičních nákupech druhých a dalších nemovitostí. A tak ceny dál míří vzhůru a majetkové rozdíly uvnitř západních společností narůstají.