ANKETA PEAK VOICE
Klesne inflace v Česku v roce 2024?
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Česká republika vykazovala letos v listopadu vůbec nejvyšší míru meziroční inflace v celé EU. Takzvaná harmonizovaná inflace – tedy inflace srovnatelná napříč unijními zeměmi – dosáhla v listopadu v Česku meziroční úrovně rovných osmi procent. Dle metodiky ČSÚ – tedy v neharmonizovaném vyjádření – vykázala úroveň 7,3 procenta. Za celý letošní rok vykáže průměrnou úroveň 10,8 procenta, což je v souladu s aktuální prognózou ČNB.
Tuzemskou meziroční inflaci – harmonizovanou i neharmonizovanou – v listopadu, podobně jako v říjnu, opticky zvyšoval loňský energetický úsporný tarif. Ten tak má zásadní podíl na tom, proč má Česko nejvyšší inflaci v celé EU. Nebýt loňského zavedení tarifu, činila by neharmonizovaná listopadová meziroční inflace 4,7 procenta (a ne 7,3 procenta).
V příštím roce by měla průměrně celoročně činit 3,2 procenta, přičemž jejímu výraznějšímu poklesu směrem k dvouprocentnímu inflačními cíli ČNB zamezí zejména výraznější než převážně očekávané lednové zdražení energií, konkrétně jejich regulované složky.
Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas
S osmi procenty skončila ČR na prvním místě inflačního žebříčku EU. Dokonce i Maďarsko, které navzdory cenovým „inovacím“ zažilo silnou inflační vlnu, bylo tentokrát za námi. Stejně jako u národní i u této – harmonizované – inflace svoji roli sehrál tzv. energetický úsporný tarif, takže výsledky inflace za poslední letošní kvartál nemá smysl přeceňovat.
Z pohledu posledních tří měsíců je vidět, že ČR má stále problém s růstem cen služeb, zatímco u zboží, a dokonce u potravin, se situace vyvíjí příznivěji. Pomalu brzdí dokonce i růst nájemného.
Vzhledem k tomu, že v lednu odezní efekt loňského přecenění cen energií, inflace na začátku příštího roku – a to jak národní, tak harmonizovaná – nejspíš poklesne ke třem procentům. Tím se zcela uzavře kapitola postcovidové inflační vlny, po které nám ovšem zůstanou ceny v průměru o 36 % vyšší než před covidem.
VÍCE K TÉMATU:
Inflační epizoda míří do cílové rovinky
Co pohání inflaci v Česku? Drahé potraviny to spíše nejsou
Co stojí za evropskou inflací? Ekonomové z MMF tvrdí, že hlavně rychlý růst firemních zisků
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Inflace v roce 2023 výrazně poklesla, další zvolnění slibuje i v roce nadcházejícím, ale zřejmě pomaleji, než čeká ČNB. Příští rok se i tak zdá poměrně optimistický. Inflace bude čím dál nižší a hrubý domácí produkt poroste, nicméně na úrovně z let před rokem 2019 se nepodíváme.
I když bude celková inflace v roce 2024 oproti letošku nižší (odhadem 2,9 procenta oproti 10,7 procenta v roce 2023), jádrová inflace, a zejména inflace služeb, zůstane na nekomfortně vysokých úrovních. Velká nejistota panuje také ohledně další dynamiky cen potravin a „průsaku“ vyšších cen energií pro podniky do širšího spotřebitelského koše.
Klesající inflace přeje také sazbám, u kterých nemá smysl setrvávat na vysokých úrovních. Celkově se však potvrzuje předpoklad prognózy ČNB o postupném odeznívání jádrových inflačních tlaků. Z pohledu ČNB je bezesporu nepříjemná vidina lednového zdražení potravin a energií (pro část domácností). Pokud se ovšem tentokrát neodrazí ve výraznějším zdražování v jádrových segmentech spotřebitelského koše v čele se službami, prostor pro nižší úrokové sazby se bude v příštím roce otevírat tak jako tak.
Navíc některé předstihové indikátory zatím ukazují, že lednový nárůst cen ve službách tak výrazný být nemusí.