Marek Zamarski (SECTRON): Dodáváme strojům inteligenci a tím lidem usnadňujeme život

„Budoucnost už je tu, jen si toho nevšímáme,“ napsal už před lety jeden z nejznámějších autorů kyberpunku William Gibson. Nebude trvat dlouho a všichni budeme jezdit v elektrických samořiditelných autech, která rozpoznají aktuální provoz, naplánují nejrychlejší trasu a na schůzku nás dopraví včas a bez stresu.

Pokud na trase přeci jen dojde k nevyhnutelnému zpoždění, elektromobil díky tomu, že bude napojen na osobní diář pasažéra, automaticky zašle druhému účastníkovi setkání oznámení, že dotyčný přijede později. Sci-fi? Kdepak, technologie na to dnes už máme.

Marek Zamarski (39)

Narodil se v Českém Těšíně, kde také žije. Titul inženýr získal na elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. První pracovní a podnikatelské zkušenosti sbíral už během studií na těšínském gymnáziu. Založil si firmu, která se zabývala internetovou reklamou a později prodejem mobilních telefonů. Od roku 2004 pracuje v ostravské společnosti SECTRON, kam nastoupil na pozici technika mobilních telefonů. Během dvou let se vypracoval na šéfa IT oddělení i oddělení servisu mobilních telefonů. Po osmi letech ve firmě přešel z technické části do obchodu. Posléze vystřídal na pozici ředitele zakladatele SECTRONu pana Petra Henka, který se z řízení firmy pomalu stahuje. Je nadšencem do technologií, geekem, který rád střídá koníčky. Momentálně je jeho velkou zálibou práce kolem domu a zahrady. Je ženatý a nejradši tráví čas se svým malým synem.

Ostravská společnost SECTRON je jednou z firem, které tuto nedalekou budoucnost pomalu mění v současnost. V oboru bezdrátových technologií se pohybuje už 24 let. Je distributorem nejrůznějších modulů, modemů, routerů a příslušenství pro Machine-to-Machine (M2M) aplikace a také výrobcem antén a kabelů.

„Našimi největšími zákazníky jsou firmy a města, jež chtějí z výroby nebo terénu získat data ke zpracování, aby mohly zrychlit, zlevnit nebo zefektivnit svůj chod. Propojujeme stroje, a tím lidem zjednodušujeme život,“ říká na úvod ředitel firmy Marek Zamarski.

Dynamický rozmach vysokorychlostních i úsporných LTE aplikací podle něj mění svět na komplexní ekosystém čidel, strojů a síťových aplikací, pro který se vžilo označení internet věcí – Internet of Things (IoT). Dosud „hloupá“ zřízení se mění na „smart“. Svět tak buduje chytré továrny, města i domácnosti.

A ačkoli většina společnosti vnímá technologický pokrok jako příležitost pro lepší, bohatší, bezpečnější, zdravější a spokojenější budoucnost, inovace v této oblasti s sebou nesou i různá rizika.

Na ta v poslední době upozornil například čínský miliardář a zakladatel internetového obchodu Alibaba Jack Ma nebo americký vizionář a šéf Tesly a SpaceX Elon Musk. Oba podnikatelé se shodují, že rozmach – zejména pak v oblasti umělé inteligence – může být i nejpravděpodobnější příčinou třetí světové války.

Šéf SECTRONu Zamarski spíše než temnou stranu síly technologií vnímá jejich obrovský potenciál konat dobro. „Naopak, když je technologie využita správně, jsme schopní globálním konfliktům a jiným hrozbám předcházet. Zastrašování opírající se o informační bludy o tom, že lze například pomocí technologií hýbat s cizími vojenskými prostředky, jsou zcela mimo,“ dodává v rozhovoru pro Peak.cz.

Čím se společnost SECTRON nejvíce zabývá? Co je vaším core byznysem?

Gró naší činnosti spočívá v bezdrátových technologiích pro průmyslové použití. Fungujeme ve třech vrstvách. Tou nejsložitější a nejvíce technicky náročnou vrstvou je výroba a distribuce modulů, antén a dalších komunikačních komponent, které vyžadují vytvoření plošného spoje. Distribuujeme bezdrátové moduly od předních výrobců a antény a kabely sami vyrábíme.

Příkladem zákazníka z této oblasti je třeba firma, která pro ostravský Dopravní podnik vyvíjí zařízení, jež umožní v dopravních prostředcích platit za jízdné platební kartou. Firma má vlastní procesor, hardware i software a my z její krabičky uděláme její „chytrou verzi.“ Obstaráme do ní veškeré komunikační komponenty a vyvineme speciální anténu, která si zachová dobrý dosah i přesto, že je umístěna v kovovém vozidle.

To je jedna vrstva, a ty další?

Druhou vrstvou naší činnosti jsou dodávky komunikačních zařízení v podobě modemů, routerů a jiných komunikačních převodníků. Již hotová zařízení (například automaty, bankomaty, kávomaty ale třeba i reklamní panely) umíme připojit do infrastruktury tak, aby fungovala on-line.

Takže z reklamního panelu, kde se střídala desítka sdělení bez interakce s vnějším prostředím umíme udělat chytrý panel. Ten například bude zobrazovat jinou reklamu ženám a mužům, které rozpozná díky integrované kameře. Nebo dokáže reagovat na aktuální počasí a v případě dešťových srážek vám nabídne reklamu na deštníky nebo naopak na cestovku lákající na dovolenou do slunného Řecka. A poslední vrstvou naší činnosti jsou aplikace pro koncové zákazníky.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vladimír Kulla (Siemens): S umělou inteligencí se život stane pohodlnějším, jen co si na ni zvykneme

Všechno a všichni jsou smart

Jaký podíl z obratu SECTRONu vám generuje segment koncových zákazníků (B2C)? 

Odhaduji, že kolem 10 procent. Nejúspěšnější je u koncových zákazníků náš GMS klíč, produkt, který vlastně vznikl úplně mimoděk. V roce 2005 jsem představil jeho demo verzi na jednom z veletrhů. Byla to taková hračka, na které jsem chtěl ukázat možnosti tehdejší technologie. Dnes jím lidé otvírají firemní brány, rodinné domy, ale i třeba hotel Hilton.

Jde o chytrý ovladač, kterým můžete ovládat připojená zařízení pouhým prozvoněním z telefonního čísla registrovaného v zařízení. Garáž si tak z mobilu může otevřít nejen její vlastník, ale až tisíc uživatelů, kterým k tomu dá oprávnění – bez toho, aniž by každému z nich musel pořizovat vjezdovou kartu nebo čip.

GSM klíčem můžete pouhým prozvoněním ovládat jakékoliv jiné zařízení, které je vybavené relé. Dálkově tak můžete ovládat například čerpadlo pro zavlažování zahrady, rolety nebo markýzy či si v zimě spustit topení na chalupě v dostatečném předstihu. Ročně prodáme tisíce kusů těchto klíčů, letos jsme na trh uvedli už třetí generaci klíče, který vyrábíme ve stovkových sériích.

Výhodou chytrého GSM klíče je, že zařízení můžete na rozdíl od ostatních ovladačů ovládat na jakoukoli vzdálenost. Můžete třeba ležet v Dubaji na pláži a otevřít na dálku domov tchyni, která k vám přišla zalít květiny. Foto: SECTRON

Jaké hlavní výzvy vidíte v oblastech, kterým shodně dáváme přívlastek „smart“?

Informace a data, které se nám daří z jednotlivých procesů získat a analyzovat, musíme být schopni i křížově využít a vytěžit. Jinak řečeno, pokud například identifikujeme závislost mezi kvalitou ovzduší, intenzitou výroby nebo jiné činností hlavních znečišťovatelů a povětrnostními podmínkami, pak bychom měli být schopni na základě předpovědi počasí regulovat činnost původců znečištění. Tj. omezit provoz továren nebo snížit rychlost dopravy, abychom nepřekročili limity pro polétavý prach a jiné emise.

Díky sdílení informací pak mohou vznikat nové a nové aplikace vedoucí k předcházení potenciálních škod. Proč by v situaci, kdy už existují senzory pro chytré popelnice, měla při požáru kontejneru s papírem shořet i čtyři v blízkosti zaparkovaná auta? Nebo proč by se u dálniční nabíjecí stanice pro elektromobily měly tvořit fronty, když u nepatrně vzdálenější stanice není ani jedno auto? Máme nepřeberné množství IoT zařízení, která spolu ale vzájemně nekomunikují.

Technicky to snad ani není možné…

Univerzální protokol, prostřednictvím kterého by si mohlo povídat všechno se vším, asi ani nikdy existovat nebude.

Nicméně pokud se na to podíváme například optikou města, které je na cestě stát se svojí chytrou verzí, mělo by z pozice investora do chytrých aplikací stanovit, v jakém formátu a kam budou informace zasílány. Tak, aby mohla být data z nich získaná křížově využita i k jiným účelům. Ať už jsou to čidla na počítání chodců na přechodu, puky na detekci volných parkovacích míst, čidla k ovládání dopravních světel, k detekování naplnění popelnic a jiné.

Výroba kabelů i antén v SECTRONU probíhá na těch nejmodernějších strojích… Foto: SECTRON

… a to s mikroskopickou přesností. Foto: SECTRON

Kauza Huawei je jen konkurenční boj

Nezvyšuje se s větším počtem propojených zařízení i riziko kybernetických útoků a zneužití vytěžených dat? Ostatně stačí zmínit aktuální kauzu společnosti Huawei, která čelí obvinění ze spolupráce s čínskou tajnou službou…

Každá činnost má svá rizika. Když se na Facebooku pochlubíte, že jste si koupili nové auto, zvyšujete si tím pravděpodobnost, že vás o něj někdo nedobrovolně připraví? Někdo citlivé informace na veřejnost sdílí, jiný si je chrání.

Každý nový způsob komunikace, každé nové propojení, je hrozbou, ale je otázka, zda se riziko zvýší o jednotky, setiny, tisíciny nebo miliontiny procent. V kauze Huawei jde podle mého názoru spíše o politický a konkurenční boj mezi jednotlivými značkami mobilních telefonů než o kybernetickou hrozbu.

V oblasti telekomunikací se pohybuji příliš dlouho na to, abych na takové zprávy přehnaně reagoval. Šrotovat telefony Huawei rozhodně nebudeme. V čem se liší od těch od Sony nebo Applu, když jsou všechny vyráběny v Číně, v továrnách ne tak moc od sebe vzdálených? Navíc data, která do nich ukládáte, putují na ty stejné servery, tudíž z bezpečnostního hlediska je jedno, jaké značky máte telefon.

Zpět k vašim firemním zákazníkům. Jak si podle vás stojí české firmy z hlediska přijetí metod a nástrojů Průmyslu 4.0?

Velkým technologickým firmám, které jsou povětšinou navázány na automobilový průmysl, je digitalizace a automatizace výroby vlastní a dobře jim šlape. Chytré senzory zařazují už i některé firmy z tradičních řemesel, například výrobci nábytku, kteří investují do automatických řezacích i lakovacích linek a balících automatů.

Stále je v Česku ale obrovské množství firem, které se obávají udělat krok dopředu. Namátkou třeba firmy podnikající v oboru obrábění kovů nebo tiskařské společnosti, které stále vyrábí na analogových strojích. Pokud u nich neproběhne generační obměna strojů a nezavedou nové procesy, do pár let už taky vůbec nemusí existovat.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Budoucnost elektromobility? Automobilky budou prodávat s nulovou marží

Z vlaštovek staviteli pyramid

Jak jste vy sami v SECTRONu na tento trend zareagovali?

Poměrně razantně. Změnili jsme styl řízení firmy, vydefinovali firemní strategii a vytyčili si oblasti, na které se chceme v nejbližších letech soustředit. Na konci roku 2017 vznikl strategický dokument, jak chceme, aby SECTRON vypadal v roce 2020.

Do té doby jsme sice věci dělali správně, ale chtěli jsme je navíc dělat ve správný čas, se správnými lidmi a sami si určovat budoucnost. Čili nerealizovat jen zakázky, které za námi nějak genericky přišly, ale jít jim sami naproti. Nebýt už vlaštovkami, které staví hnízdo přirozeně, ale dost u toho improvizují, ale stát se staviteli pyramid.

Co vám z této analýzy vyšlo?

Vydefinovali jsme si, jaké produkty a do kterých zemí chceme zákazníkům dodávat. Pustili jsme zakázky, u nichž klienti nezdravě vyjednávali o ceně, protože sami nebyli schopni svůj produkt prodat s uspokojivou marží. Snažili jsme se najít z hlediska přidané hodnoty nejlukrativnější obory, jež mají velký růstový potenciál a je u nich politická vůle je třeba podpořit i dotačně. Nevýdělečné činnosti jsme odřízli.

Zbavili jsme se maloobchodního prodeje telefonů, GPS a jejich servisu, což jsme přenechali sesterské společnosti SECTRON MOBIL. Opustili jsme tak rudý oceán prodejců mobilních telefonů, kteří operují s nízkými maržemi a vpluli do modrého oceánu produktů s vyšší přidanou hodnotou a tedy i marží. Do budoucna chceme zákazníkům dodávat nejen hardware, který si budou moci i pouze pronajmout, ale i na míru vytvořený software.

SECTRON se soustředí i na oblast elektromobility. Zajišťuje například platební terminály u dobíjecích stanic. Foto: SECTRON

Budoucnost je v elektromobilitě

Které obory jste vyhodnotili jako lukrativní?

Zajímáme se o aplikace v oblasti Smart City, Smart Home, elektromobility i energetiky. V energetice už máme nějaké první výsledky. Subdodavatelsky jsme se podíleli na propojení 330 tisíc elektroměrů v polské Wroclavi, což je největší projekt tohoto typu v Evropě a pravděpodobně i na světě.

Chystáte něco obdobného v Česku?

Zatím to moc pravděpodobné není. Nasazení takové technologie závisí na technických parametrech energetické sítě. Čili jak, z jakých zdrojů, se elektřina vyrábí, na jaké vzdálenosti se přepravuje. A také na poměru spotřeby firem a domácností a dalších parametrech, které se zanalyzují a poté se zjistí, zda má smysl implementovat dražší inteligentní elektroměry. Ty dávají jednoznačně smysl v zemích, kde se za energie platí předem a při vyčerpání kreditu jste automaticky odpojeni ze sítě. To se pak aplikace, která vás na tuto možnost předem upozorní, docela hodí.

Nejmenoval jste sektor zdravotnictví, ten vás nijak neláká?

Potenciál tam určitě je, ale pro nás je to zatím velmi složitá oblast. Do zdravotnictví dodáváme jen různé napájecí zdroje, které jsou zabudovány přímo v přístrojích, ale žádnou aplikaci, prostřednictvím které by sestra nebo lékař byli přímo v kontaktu s pacientem.

Moc by se nám líbil inteligentní náramek, který identifikuje pacienta, změří mu krevní tlak, teplotu a jiné metriky a přitom si zachová velikost tenkého proužku, jenž na jedno nabití vydrží i měsíc. To ale dnes ještě neumíme, i když nemocnice by to moc chtěly. Druhá věc je, jestli by za takový náramek, který by stál třeba 150 eur, byly ochotny zaplatit.

Stopu SECTRON zanechává i v oblasti „smart agriculture“. Je distributorem řady přístrojů a antén pro nejrůznější IoT řešení využívaná v zemědělství. Na snímku například chytré řešení medováhy pro kontrolu denních přírůstků. Zdroj: SECTRON

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Katie Hoardová (AB InBev): Digitalizace v zemědělství láká. I plodiny lze pěstovat „smart“

I geek si občas ušpiní ruce

Jak se vaše strategické změny projevily na tržbách firmy?

Máme za sebou první rok od chvíle, co jsme se vydali na cestu plnou změn. Na konci roku 2017 jsme měli obrat kolem 60 milionů korun a byli ve ztrátě 760 tisíc. Loňský rok jsme uzavřeli s obratem 70 milionů korun a ziskem přes 3,5 milionu korun. Po rozběhovém roce plném investic, analýz, inovací a hledání cest k novým zákazníkům je to slušný výsledek. V roce 2020 bychom podle našich plánů měli dosahovat ročních tržeb kolem 200 milionů korun.

Na to kolik práce na inovacích jsme si naložili, jsme zvládli tržby nejen udržet, ale dokonce je navýšit. Do loňského roku jsme se třeba účastnili jen jednoho jarního veletrhu a na podzim pořádali jeden seminář pro zákazníky. Vloni jsme se prezentovali na deseti veletrzích a na mnoha dalších oborových konferencích. Pracujeme na pověsti seriózního, spolehlivého a inovacím otevřeného hráče.

Považujete sám sebe za technologického geeka?

Asi ano, nejsem typ šéfa, který firmu řídí Outlookem a skrze excelovskou tabulku. „Hračky“, které ve firmě tvoříme si sám rád vyzkouším. Moje domácnost je rozhodně „smart“ a stále nějaké nové senzory přidávám.

Je nějaká “smart“ vychytávka, kterou jste v domácnosti oželel?

Nemám chytrou lednici, která mi přijde zbytečná a ani robotickou sekačku na trávu. Po zahradě se za prvé chci procházet já sám a za druhé nejsem ochoten za ni dát takové peníze, když vím, že jde vyrobit za desetinu ceny i méně. Za to prostě peníze nevyhodím.

Do SECTRONu jste nastoupil v roce 2004 jako čerstvý absolvent ČVUT a po letech se z technika vypracoval až do funkce ředitele. Dalším krokem je do firmy majetkově vstoupit. Uvažuje vlastník společnosti pan Petr Henek o variantě spolupodílnictví nebo přímo o prodeji firmy do vašich rukou?

Samozřejmě se bavíme o tom, co bude za pět či deset let. Rozhodnutí je ale na panu majiteli. Sám o sobě říká, že už je z poloviny na důchodu a nástupnictví řeší. Pod SECTRON group spadají tři společnosti, přičemž jednu z nich řídí jeho syn.