Evropská unie se snaží zbavit ekonomické závislosti na nevyzpytatelném čínském komunistickém režimu. V případě automobilového průmyslu vstupuje do hry Indonésie, která disponuje velkými zásobami nerostných surovin včetně kovů, které jsou nezbytné pro výrobu elektromobilů.
Zájem o postavení nové výrobní továrny projevil už německý koncern Volkswagen. Na politické úrovni se pak snaží užší ekonomické vztahy s Jakartou navázat Brusel a uzavřít dohodu o volném obchodu.
Premiér Fiala v Indonésii |
Český premiér Petr Fiala letos v dubnu jednal v Jakartě s prezidentem Joko Widodou o výstavbě nové metropole Nusantary. Podle něj by se na výstavbě měly podílet i české inženýrské nebo dopravní firmy.
Fiala podporuje koncept „smart cities“ a technologie mohou dodávat i Češi. Potenciál má také český obranný průmysl, který by se měl podílet na modernizaci indonéské armády. |
Indonésie, která má 278 milionů obyvatel a patří mezi čtvrtou nejlidnatější zemi světa, plánuje posílit sektor výroby elektrických automobilů.
Má k tomu dobré předpoklady, protože disponuje bohatými ložisky niklu (vývoz nezpracované rudy zakázala s cílem posílit jeho domácí produkci) a bauxitu, ze kterého se vyrábí hliník.
Indonésie chce být tahounem jihovýchodní Asie
Snahou jihoasijské země, která je šestnáctou největší ekonomikou světa, je posílit vlastní domácí výrobu elektromobilů. A za přispění západních automobilek se zároveň stát alternativou právě vůči Číně.
Indonéský ministr pro investice investic Bahlil Lahadalia už oznámil dohodu s německým gigantem Volkswagen. Koncern má vybudovat celý dodavatelský a výrobní ekosystém pro produkci baterií pro elektromobily.
Rovněž německý kancléř Olaf Scholz podporuje myšlenku užší spolupráce EU s Indonésií. „V současné době dovážíme mnoho zásadních surovin z Číny,“ řekl Scholz po setkání s Widodem na dubnovém průmyslovém veletrhu v Hannoveru s tím, že se často vzácné kovy exportují i z Indonésie do Číny, kde se zpracovávají a poté vyvážejí do celého světa.
Šanci cítí také americký Ford a Tesla
Zajímavou asijskou investici mimo pevninskou Čínu vycítily i americké automobilky, jako je Ford a Tesla. Podle ekonomických analytiků jsou v jednáních aktivnější než evropská konkurence, která se teprve na indonéském trhu „rozkoukává“.
Riziko pro evropské výrobce: levné čínské elektromobily |
Čínské elektromobily představují podle německé pojišťovny Allianz největší riziko pro evropský automotive sektor. Evropští producenti aut by mohli kvůli čínské konkurenci přijít o velkou část tržeb v hodnotě 7 miliard eur ročně okolo roku 2030, odhadl německý pojišťovací kolos, pokud neučiní EU protiopatření, například ve formě uvalení vysokých cel na čínské produkty. |
Ford už uzavřel partnerství s několika indonéskými firmami. Tesla zase jedná o investicích s indonéskou vládou a plánuje v zemi postavit dalších ze svých gigafactory na výrobu akumulátorů.
Německý koncern Volkswagen rovněž vyjednává i s čínskými firmami, které na indonéském trhu působí.
Indonéský ministr pro investice Lahadalia zmínil spolupráci Němců s čínskou společností Zhejiang Huayou Cobalt, která zpracovává rudy s obsahem niklu srážením pomocí hydroxidů.
Pro evropské automobilky je nezbytná rychlá dohoda
Mluvčí německého svazu automobilového průmyslu VDA pro Deutsche Welle zdůraznil, že pro německý automobilový sektor je zásadní, aby Brusel a Jakarta co nejrychleji dokončily jednání a uzavřely dohodu o volném obchodu.
„To by mohlo významně přispět k nezbytné expanzi. A také k diverzifikaci globálních dodavatelských řetězců surovin, jež jsou zásadní pro rozvoj elektromobility,“ dodal zástupce VDA.
Evropští politici slíbili, že k uzavření dohody dojde do konce letošního roku. V tomto případě je čas důležitý i z toho důvodu, že příští rok končí funkční období šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové a rovněž indonéského prezidenta Widoda, kteří oboustrannou ekonomickou spolupráci podporují.
Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a lidnatou Indonésií byly dosud poměrně malé. Objem obchodu tvořil v roce 2021 pouze 24,8 miliardy eur (585 miliard korun), přitom vzájemný obchod mezi EU a mnohem menším Vietnamem byl dvojnásobný.