Očekávání zpomalení ekonomiky s sebou podle odborníků přinese i mírný vzestup nezaměstnanosti. Zatímco donedávna byl hlad po pracovnících obrovský, je možné, že firmy budou muset v rámci nucených úspor propouštět.
To se může dotknout každého z nás, ale řekněme, že budete ti šťastnější a „černý Petr“ připadne kolegovi.
Anebo se rozhodne odejít na vlastní žádost za lepším, což jste rozhodně nečekali.
Velká věc
Odchod kolegy z firmy je vždycky velká věc. Buď ho nesnášíte, takže propukáte v hysterické veselí a nepokrytě kradete jeho ergonomickou židli ještě v jeho výpovědní lhůtě.
Nebo vám přirostl k srdci, což už taková sranda není. A úplně nejhorší varianta je, že jde o vašeho kamaráda.
Protože v takovém případě je odchod čistá, čisťoučká ZRADA. A za tu se platí! Pryč jsou ty doby, kdy jste si přísahali, že jestli někdy odejdete, tak jedině spolu. A založíte si vlastní firmu.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Zkrátit pracovní týden? Francouzský experiment pro nás musí být varováním
Jiný pohled na zvýšení minimální mzdy. Pracovní místa nejchudších budou v ohrožení
Praha vs. Atény aneb pohled na dva opačné póly trhu práce EU
A pak – BUM! Stačí několik trapných desítek tisíc navíc, služebák, vlastní kancelář s výhledem na řeku či neomezená konzumace čehokoliv na pracovišti. Anebo také golfový trenažér, běžecká dráha na střeše, masáže v pracovní době, lékařská péče na soukromé klinice a firemní kreditka… A po slibu věrnosti není ani památka.
Jak se k tomu ale postavit?
Fáze č. 1: zoufalství
Samozřejmě se naoko tváříte, jak mu to přejete. Vždycky jste podvědomě tušili, že to nové místo, kam odchází, čeká právě na něj. Že tam konečně uplatní státnici z mandarínštiny, a navíc se přece budete vídat, kdykoli se vám zlíbí.
Jenže oběma je vám jasné, že se uvidíte možná jednou za rok na vánočním srazu, kam on přijede v lepším případě Teslou, v horším případě Superbem.
Zatímco vy v autobusu MHD na cestě zpátky na sídliště přemýšlíte, co bude dál. S kým budete chodit na cigáro, pomlouvat Jardu, jak leze šéfovi do zadku, či Věrku, která se neumí obléknout.
S kým si budete vzájemně krýt záda, až jeden z vás zapomene poslat report centrále nebo prostě přijít do práce… Tohle všechno je minulost.
Fáze č. 2: pomsta
Teď máte dvě varianty. Buď demonstrativně odjedete na dobrovolnickou misi do Nepálu, abyste všem ukázali, jak penězi i kariérou pohrdáte. Čímž jednoznačně ukážete, jak jste morálně na výši, a navíc v zenu (jenže to ten kamarád, toho času na firemní masáži, taky).
Nebo, a to je ve vašem případě pravděpodobnější verze, si mezi kolegy najdete nového kámoše.
Možná to ze začátku nepůjde lehce, přeci jenom po těch pár letech takzvaného přátelství se zrádcem ani netušíte, jak se vaši spolupracovníci jmenují. Dost možná, že někteří vás nesnáší a tajně si brousí zuby na vaši gelovou podložku pod myš.
Už nikdy více
Ale nevzdávejte to! Udělejte si menší průzkum, zjistěte si jména, jejich oblíbenou kapsli do kávovaru a to nejdůležitější – pracovní potenciál/míru loajality.
Historie se nesmí opakovat, vybírejte tedy pečlivě toho největšího lempla, který vás už neopustí a alespoň částečně nahradí funkci zrádce. Navíc o odcházejícím zlosynovi teď v klidu můžete začít šířit pomluvy.
Tu objevte nevyplněný timesheet z března, tady zase zatoulanou fakturu. Všechny kolegy pak informujte o jeho neúspěších, které se k vám jakože donesly z jeho nového působiště, a nezapomeňte dodat, že jste ho měl rád, ale vždycky vám na něm něco nesedělo.
Jedině tak budete mít jistotu, že až přijde na další loučení, budete všem úplně ukradený…