Mohlo by vás také zajímat
Nejdřív covid, pak válka na Ukrajině a teď další nečekaný ekonomický šok: Trump
Dominik Rusinko 1. dubna 2025Dva a půl měsíce působení Donalda Trumpa jako prezidenta USA se projevuje v globální ekonomice a na finančních trzích především…
Světový trh v roce 2025: Máme očekávat drastické změny v obchodu a clech USA?
Dmytro Spilka 15. ledna 2025V době, kdy se Donald Trump připravuje na svůj nástup do funkce, se množí spekulace o tom, jak jeho administrativa…
Rozevírající se nůžky mezi USA a Evropou? Zakopaný pes leží v síle kapitálových trhů
Kryštof Míšek 9. prosince 2024Jaké jsou hlavní faktory vývoje ekonomik na opačných březích Atlantického oceánu? Kde se může vhodnými kroky podařit situaci zásadněji zlepšit?
- Článek
Na co se má letos svět zaměřit? Globální ekonomika má tři hlavní úkoly
Ekonomický růst ne vždy znamená prospěch pro celou společnost a často je ho dosahováno na úkor životního prostředí. Lídři světového společenství by se proto v roce 2019 měli zaměřit na propojení ekonomického pokroku s růstem životní úrovně běžných obyvatel, podílet se na zastavení poškozování životního prostředí a marginalizaci části společnosti, jež stojí mimo hlavní společenský proud, míní analytik John McArthur z Brookings Institution.
Stále větší důraz v globální ekonomice je dáván na omezení poškozování životního prostředí při zachování ekonomického růstu. Zdroj:
Globální ekonomiku loni ovlivňovala řada geopolitických šarvátek. Jako první asi každého napadne spor mezi Spojenými státy a Čínou, které se po celý loňský rok přely o dovozní cla. Vedle toho se Velká Británie připravovala na brexit a současně obvinila Rusko ze špionáže.
Koncem roku způsobil celosvětový rozruch americký prezident Donald Trump, který oznámil stažení vojáků ze Sýrie. Na veřejnost se dostala také zpráva o jeho záměru odvolat z Afghánistánu až polovinu ze současného počtu 14 000 vojáků, které v této zemi Spojené státy mají. To vše by mohlo výrazně změnit poměry na Blízkém východě.
O to, co je třeba v roce 2019 zlepšit v ekonomické oblasti, aby rozdílnost názorů nebyla tak třaskavá, se podělil analytik John McArthur z prestižního amerického institutu Brookings Institution.
Pro McArthura, který se dlouhodobě zabývá globálními riziky, to je zejména opětovné propojení celkového ekonomického pokroku s nárůstem životní úrovně.
| Globální růst střední třídy |
| Podle propočtů Brookings Institution globálně roste počet lidí, kteří se mohou počítat do střední třídy. Poprvé v dějinách lidstva více než polovina světové populace spadá do kategorie střední třídy nebo bohatých lidí. Celkem jde o 3,8 miliardy lidí. Do střední třídy spadají domácnosti, které denně utratí 11 až 110 dolarů (249 až 2486 korun) na osobu. Je to vztaženo k paritě kupní síly z roku 2011.V roce 2030 by mělo patřit ke střední třídě už 5,3 miliardy lidí, největší růst má připadnout na Indii a Čínu. Zdroj: Brookings Institution |
Růst neznamená zlepšení
Mnoho zemí totiž trpí tím, že i když jejich ekonomika roste, životní úroveň celé společnosti se nezlepšuje.
Část obyvatel se v některých zemích domnívá, že hospodářské zisky plynou jen malému procentu těch nejbohatších.
Že ekonomický růst ne vždy znamená přínos pro celou společnost, ukazuje například střední délka života ve Spojených státech. Ta se v roce 2016 snížila o desetinu roku na 78,6 roku.
Stejný trend zažívá obyvatelstvo i ve Velké Británii. Růst průměrného věku se tu v letech 2015 až 2017 zastavil prvně od roku 1982.
V Kanadě zase medián příjmů po zdanění od finanční krize v roce 2008 neroste více než 0,6 procenta ročně.
GRAF: Vývoj mediánu příjmů po zdanění v Kanadě
Od roku 2000 do roku 2016, v dolarech.
Zdroj: Statistický úřad Kanady
„Mnohé země potřebují změny, aby zajistily, že růst ekonomiky bude přímo spojen se zlepšením života běžných lidí,“ zdůraznil McArthur.
Udržitelný růst
Dalším úkolem je zamezit poškozování životního prostředí při zachování ekonomického růstu. V současnosti se globálního ekonomického růstu dosahuje na úkor poškozování přírody. Objem emisí skleníkových plynů, které podle McArthura způsobují změny klimatu, stále neklesá.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Německý průmysl chce jít příkladem při snižování emisí oxidu uhličitého
Havaj chce být prvním státem USA, který poběží jen na čistou energii
„Během následujících 30 let potřebuje svět dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent na jednotku HDP“, varuje McArthur a dodává: „Státy na celém světě musí ukázat, že jejich ekonomika může růst při současném snižování objemu emisí oxidu uhličitého“.
Už nyní žije 91 procent světové populace v místech, kde je nadměrně znečištěné ovzduší. To každým rokem zabije 4,2 milionu lidí, tvrdí Světová zdravotnická organizace.
Nárůst používání hnojiv zase vede k tomu, že se v mořích a oceánech rozšiřují oblasti, kde vznikají mrtvé zóny, protože v nich není kyslík. K tomu se připojuje riziko hromadného vymírání živočišných druhů, zejména v mořích.
MAPA: Oblasti moří s nízkou koncentrací kyslíku
Červené tečky – oblasti, kde koncentrace kyslíku klesla pod dva miligramy na litr, modré oceánské oblasti ukazují totéž pro hloubku 300 metrů pod hladinou.
Zdroj: Science
Rychle rostoucí ekonomiky přispívají ke znečištění moří a oceánů plastovým odpadem. Nejvíce znečištění pochází z řek v Asii, jsou to asi dvě třetiny celosvětové produkce.
MAPA: Znečištění moří plasty z řek
Jde o data za rok 2017, v tunách plastů za rok.
Zdroj: Nature
Zapojení všech
Třetím problémem současného světa, který je třeba začít řešit, je ukončení marginalizace části společnosti, jež stojí mimo hlavní společenský proud.
V mnoha zemích je přitom část obyvatelstva unavena z politiky a má pocit, že je vytěsňována na okraj. Dochází k různým formám diskriminace – na základě pohlaví, rasy, náboženství, sexuální orientace, jazyka nebo věku.
McArthur nenabízí konkrétní řešení, jen volá po tom, aby politici a ekonomové o těchto problémech hovořili a předkládali argumenty, jak dospět k pokroku zejména v těchto třech oblastech. Tato zásadní diskuse by mohla významně přispět ke stabilitě v roce 2019.
Ono je to ve skutečnosti jinak. Pro oči nevidíme, pro uši neslyšíme.
Země si díky termoelektrickému jevu vytváří chlad na pólech planety a tento chlad zpětně oceány rozprostřou po celé planetě, aby se nepřehřívala. Planeta Merkur je 0,38 UA od Slunce a na pólech má -180 °C, ale na rovníku 450°C. Kdyby byla pravda, že se postupným zahříváním povrchu planety ořívají póly, pak by právě Merkur byl jen ohnivou koulí. Každá planeta s geomagnetickým polem vydává více energie než příjmá. Neptun dokonce vydává 2,5 krát více energie, než příjmá od Slunce. Takže už si přestaňte domýšlet hlouposti o CO2.
Ochlazování planety jsou významně spojena s katastrofickými výbuchy sopek
Oteplování Země způsobují rozvodné sítě elektrického proudu, které kvůli silnému elektromagnetickému poli vodičů, odtlačují radiační pásy Země (van Allenovy pásy) do vyšší úrovně, což mění razantně tvar geomagnetického pole Země a v konečném důsledku je snížena excitace energetických částic, které jsou lidem známy jako blesky.
Všeho s mírou, ale velká spotřeba elektřiny je oním problémem současného navyšování teploty Země.
Teplota slunce hraje v ohřevu Země téměř bezvýznamnou roli. Důležité jsou energetické částice sluncem vyvrhované, jež jsou sbírány radiačními pásy Země. Tyto radiační pásy kopírují geomagnetické pole Země a jsou jakýmisi vodiči naší planety, kde mezi obratníky patí Coulombův zákon https://cs.wikipedia.org/wiki/Coulomb%C5%AFv_z%C3%A1kon
Úbytek polárních ledovců je v přímé úměře s úbytkem ozónu. Ozón je tvořen bleskovými výboji a polární ledovce jsou také tvořeny bleskovými výboji. Jasná a prokazatelná souvislost. Znalost fyziky je zásadní. Kdo nechápe, jak blesky mohou vytvářet led? Zjednodušené a názorně je potřeba si Zemi představit jako dva Peltierovy články otočené teplejší stranou k sobě, ale sestavené netradičně do kruhu. Globální oteplování je projevem sofistikovaného mechanismu přírodních zákonů a děje se tak už od nepaměti vždy v cyklech. Podle zápisů ze starých kronik byly před tisíci roky na území České republiky dvě sklizně ročně.
Oteplování zemských pólů a zrovna tak úbytek ozónu, je v přímé souvislosti s měnícím se napětím mezi Van Allenovými pásy a zemskou kůrou v místech mezi obratníky. Proces ochlazování zemských pólů je nutno chápat jako Seebeck-Peltierův jev(termoelektrický jev) https://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev, kdy jsou nesčetné energetické výboje (blesky) v rovníkových oblastech dostatečné k tvorbě ozónu, k ohřevu magmatu (nezměrný elektrický proud z blesků díky odporu Země) a zároveň k ochlazování pólů.(při opouštění náboje v podobě iontových výbojů – aurora borealis a aurora australis) Tento jev zároveň v modelech jednoznačně dokazuje, jak vzniká magnetosféra Země (nikoli rotací jádra Země). Stejně tak i polární záři je nutno chápat jako emitaci nabitých energetických částic opouštějících vysokou rychlostí povrch Země. Tvrdit, že se teplo donekonečna vzestupně akumuluje díky skleníkovým plynům (více jak 87% tvoří vodní páry), je stejně mystické, jako tvrdit, že roztavím železo dlouhodobým uložením ve skleníku. Každopádně díky skleníkovému efektu je země ušetřena teplotním výkyvům jaké jsou na Měsíci (-240°C – +120°C). Je překvapující, že v souvislosti s výškou hladiny moře a táním ledovců odborníci uvádějí pouze dvě skupenství vody, ale plynné skupenství berou za zanedbatelné. Přitom právě ledovce způsobují urychlení zkapalnění vzdušné vlhkosti. V případě zvýšeného oteplování bude docházet k exponenciálnímu nárůstu vzdušné vlhkosti, tedy ke ztrátě kapalné vody… Zvýšení objemu vodních par povede k zesílení vodivého pláště Země, čím se mnohonásobně zvýší množství výbojů mezi van Allenovými pásy a Zemí v oblasti mezi obratníky a poté díky Seebeck-Peltierovu jevu dojde k zmrazení zemských pólů. Z fyzikálního hlediska jsou tyto popsané geofyzikální děje zdůvodnitelné tímto jediným známým Termoelektrickým jevem a navíc jde o konečnou odpověď na doposud nerozluštěné záhady (např. Proč je pod zemskou kůrou žhavé magma, ale jádro je tuhé?) Uvědomíme-li si skutečnost, že jeden aktivní sopečný vulkán(např. sopka Laki v roce 1783) https://cs.wikipedia.org/wiki/Laki vyprodukuje stejné množství škodlivin, jako průmyslová výroba celé Evropy za stovky let a aerosolu kyseliny sírové takové množství, jaké by člověk vyráběl 2000 let, je každá konference o globálním oteplování pouhou fraškou k ospravedlnění utracených peněz daňových poplatníků.
Fyzika ohřevu Země je zcela odlišná než se vyučuje na vysokých školách. Bude trvat hodně dlouho, než zdravý rozum převládne nad demagogií.
Zjednodušeně rozebereme pro srovnání Peltierův článek:
1.Telur – Ionty v polární záři přenáší náboj směrem do radiačních pásů
2.Baterie – radiační pásy
3.Kondenzátor – (v Peltierových článcích fyzicky chybí) Napětí mezi radiačními pásy a Zemí tvoří blesky (vysvětluje červené trpaslíky) mezi obratníky
4. Bismut – tím je samotná Země
Co se tímto vysvětluje?
Naklonění geomagnetického pole Země.
Vznik geomagnetického pole Země.
Proč je jádro pevné.
Proč je magma žhavější než okolí planety země přes 4 miliardy let.
Proč jsou póly planety Země chladnější, přestože je každý pól Země po období 180 dní přikloněn nepřetržitě ke Slunci.
Vznik blesků nad sopečným kráterem vulkánů při erupci a Catatumbské blesky nad jezerem Maracaibo ve Venezuele.
Tento příspěvek se opírá o fyzikální zákonitosti a je mojí osobní studií.
Jan Křížek
Je k tomu nějaký článek? Chci vededet o oteplování rozvodnou sítí více.
Připravme se na další krizi. Ekonomický cyklus je u konce a čeká nás horší krize, než po pádu Lehman brothers.
http://www.epshark.cz/clanek/980/ekonomika-zima-se-blizi