Na finanční trzích klid? Konflikty ve světě se jich spíše netýkají. Výjimkou není ani válka Izraele s Hamásem

Útok Ruska na Ukrajinu, rakety Hamásu dopadající na Izrael nebo teroristické útoky na mrakodrapy v New Yorku z 11. září 2001 se řadí mezi události, které otřásly světem. Nicméně ani tyto či jiné tragické události v uplynulých čtyřech dekádách výrazněji nedopadly na akciové indexy, které ukázaly neobyčejnou odolnost.

Zmíněný útok 11. září 2001 přitom znamená pro americkou společnost jeden z nejvíce traumatizujících okamžiků v moderní historii. Akciové trhy se po krátkodobém poklesu v řádu jednotek procent už po jednom měsíci opět vrátily k růstovému potenciálu.

Ve světle současného konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, kdy 7. října došlo k nejkrvavějšímu útoku na židovský národ od konce druhé světové války, je dobré podívat se na svět investic. Dopady větších i menších konfliktů analyzovali pracovníci investiční platformy a aplikace Freedom24 provozované společností Freedom Finance Europe.

Klidné trhy

V prostředí stoupající geopolitické nestability (válka na Ukrajině, válka Izrael-Hamás, obavy z útoku Číny na Tchaj-wan) se finanční trhy chovají až pozoruhodně klidně.

„V uplynulých čtyřech desetiletích akciové trhy přečkaly krátkodobé poklesy v reakci na různé geopolitické krize. Co je možná ještě pozoruhodnější, je rychlé zotavení, které obvykle následuje po těchto poklesech,“ napsali analytici aplikace Freedom24.

Ani útok Hamásu na Izrael, kdy teroristé povraždili 1400 především civilistů na území Izraele a do Pásmy Gazy odvlekli přes dvě stovky rukojmích, se nevymyká předešlým reakcím na různé typy regionálních konfliktů.

Analytici to dokazují chováním akciového trhu DAX německých firem obchodovaných na burze ve Frankfurtu nad Mohanem. (viz box)

GRAF: Jak reagoval německý akciový index DAX na konflikty od 80. let 20. století do současnosti
Změna v procentech.

Zdroj: Freedom Finance Europe

Z historického srovnání dochází většinou ke krátkodobému poklesu akciového indexu. Ten se ale často už po týdnu, nebo měsíci od dané události – vojenské operace nebo teroristického útoku – vrací zpět ke svým hodnotám, nebo vykazuje růst. Platí to nejen pro útoky z 11. září, ale i pro vojenské napadení ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.

Trhy konflikt s Hamásem (zatím) nezajímá

Citlivost evropských indexů na řadu nedávných konfliktů mezi Izraelem a jeho sousedy je pak ještě nižší než u ostatních konfliktů.

„Současná eskalace v regionu bude mít pravděpodobně také velmi omezený dopad na ekonomiku a akciový trh Evropské unie,“ míní analytici.

Izraelská ekonomika je pro Evropu až 25. největším obchodním partnerem. Tvoří pouze 0,8 procenta celkového objemu obchodu se zbožím v rámci EU.

Pokud se do konfliktu nezapojí velký regionální hráč, zejména se upozorňuje na nevyzpytatelný Írán, bude reálný dopad (nejen) na evropskou ekonomiku a její firmy malý.

Dojde k eskalaci ze strany Íránu?

V případě černého scénáře může dojít k narušení dovozu ropy přes Hormuzský průliv, což by vedlo ke skokovému nárůstu cen ropy. Průliv, který má v nejužším místě šířku 54 kilometrů, od sebe odděluje Írán a Omán.

VÍCE K TÉMATU:

Globální firmy jsou zataženy do války s Hamásem. Kdo se postavil na stranu Izraele, a kdo mlčí?

Kolik bude stát Izrael válka s Hamásem? Miliardy dolarů a propad ekonomiky

Biden má problém s arabskými spojenci. Nechtějí pomáhat s bojkotem ruské ropy

Tímto strategicky klíčovým průlivem se dopravuje okolo 25 procent vytěžené ropy na světě a třetiny dodávek zkapalněného zemního plynu LNG. Takový scénář je ale v současné době nepravděpodobný, uvedli analytici společnosti Freedom Finance Europe.

Rizikovým faktorem nicméně zůstává možnost toho, že Spojené státy (společně s EU) zvýší tlak na Írán. Výsledkem by mohlo dojít ke snížení produkce ropy v této autokratické islámské republice. Teherán přitom v posledních měsících produkci černého zlata naopak zvyšuje.  USA a další vlády totiž nad tím přivíraly oči, neboť to mírnilo cenové tlaky způsobené omezením produkce ze strany OPEC+.

Podle zářijové zprávy kartelu OPEC dosáhl objem íránské produkce ropy 3 miliónů barelů denně. Jen během července Írán navýšil svou produkci o 143 tisíc barelů denně a v rámci kartelu je třetím největším producentem. A začátkem listopadu tamní ministr pro ropný průmysl Javad Owji uvedl, že země těží 3,4 milionu barelů denně.

Ropa za 150 dolarů?

Světová banka na konci října varovala, že by širší konflikt na Středním východě mohl přivodit silný růst cen ropy Brent až k 150 dolarům za barel. „Kdyby konflikt (mezi Izraelem a Hamásem) eskaloval, globální ekonomika by poprvé za několik desetiletí čelila dvojitému energetickému šoku,“ uvedl hlavní ekonom SB Indermit Gill. V tomto kontextu banka představila tři scénáře možného vývoje ropného trhu.

Pokud by konflikt eskaloval, tak při „umírněné“ verzi této eskalace by mohlo dojít k růstu ceny ropy ve 4. čtvrtletí směrem k 93-102 dolarů za barel. Při „střední“ intenzitě rozšíření konfliktu zhruba na úrovni začátku války v Iráku v roce 2003 by se cena ropy mohla zvednout směrem ke 109-123 dolarů za barel. A při nejčernějším scénáři, který by svým rozsahem zhruba odpovídal arabskému ropnému embargu z roku 1973, by mohly ceny vyskočit až ke 140-157 dolarů  za barel Brentu.

V případě vyšších cen fosilních zdrojů by se samozřejmě zvýšil i tlak na růst inflace v Evropě. „Eskalace konfliktu (na Blízkém východě) by zintenzivnila problémy se zabezpečením potravin. A to nejen v regionu, ale po celém světě,“ uvedl ekonom Světové banky Ayhan Kose.

Historik varuje před válkou s arabským světem

Kritičtěji se k současnému blízkovýchodnímu konfliktu z pozice historie i z hlediska dopadů na globální ekonomiku staví uznávaný americký ekonomický historik Niall Ferguson, jenž přispívá svými názory na stránky agentury Bloomberg.

Podle něj válka v arabském světě teprve začíná a Izrael se může obávat o svou existenci. Západní levice navíc svými vyjádřeními na podporu Palestinců hraje roli „užitečných idiotů“ ve prospěch zájmů Ruska a Íránu.

Obě země se přitom otevřeně vymezují proti hodnotám Západu a vyhrožují mu ozbrojeným konfliktem. Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján například začátkem listopadu varoval před „tvrdými důsledky“, bude-li Izrael pokračovat ve svých útocích v Pásmu Gazy. Šéf íránské diplomacie to podle agentury Reuters řekl na společné tiskové konferenci se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem v Ankaře.

A nelze zapomínat ani na „tichou“ Čínu, která profituje z ekonomické spolupráce s Kremlem, od kterého nakupuje s výraznou slevou fosilní zdroje.