Narostla centrální bance s novými pravomocemi pro obchodování s „nebankovníky“ křídla?

Nedávno přijatá novela zákona o České národní bance (ČNB) dala této instituci širší pravomoce, mimo jiné i k obchodování s nebankovními institucemi.

Centrální banka toho hned využila ke zřízení nové repo facility, skrze kterou bude moci poskytovat likviditu na dva týdny pojišťovnám, penzijním společnostem a investičním společnostem výměnou za státní dluhopisy, státní pokladniční poukázky a poukázky ČNB.

Skoro jako dluhopisy

Ano, i centrální banka vydala „poukázky“, tedy cosi jako dluhopisy. Například ke konci loňského roku jich podle Roční účetní závěrky ČNB za rok 2019 bylo na světě v hodnotě přes dva tisíce miliard korun (tedy dva biliony korun, pozn. red.).

Česká národní banka je používá dlouhá léta, ale (doposud) jen jediným způsobem: jako protihodnotu při stahovacích repo operacích s bankami (tj. když banky ukládají v centrální bance svou likviditu).

Ostatně proto se to nazývá „repo“, tedy „repurchase agreement“: ČNB bance „prodá“ své poukázky a za 14 dní si je zase koupí zpět (re-purchase).

Za jistých okolností se poukázky ČNB coby protihodnota v bankovních „repech“ mohou dostat z rukou bank do rukou nebank. Ty je pak mohou nabídnout naopak centrální bance jako protihodnotu v rámci nově zavedeného dodávacího „repa“ (kde nebanka prodá ČNB její vlastní poukázky a za 14 dní je koupí zpět).

VÍCE K TÉMATU:

ČNB na rozcestí aneb proč nejsou „nové“ intervence proti koruně žádoucí?

Jak měřit negativní dopad pandemie na ekonomiku? ČNB nabízí první odhad podle spotřeby elektřiny

ČNB sráží sazby jako o závod. Proč to banky nepromítnou do sazeb pro klienty?

Humanita? Ale kdeže

Na první pohled může nově zavedené nebankovní dodávací repo působit jako humanitární gesto ČNB. Tedy příprava záchranného kruhu pro případ, že se dostanou do potíží dotčené typy finančních institucí. A že vymezení okruhu přípustných typů aktiv je jen nezajímavou technikálií.

Ve skutečnosti je to ale opačně: primárním smyslem nového nástroje je nejspíš ochrana trhů s těmito typy aktiv. Seznam přípustných institucí je pak dán pouze úvahou, kdo všechno může svým chováním tyto trhy ohrozit.

Pokud by totiž pojišťovny, penzijní společnosti (skrze penzijní fondy) nebo investiční společnosti (skrze podílové fondy) náhle potřebovaly svým klientům vyplatit celkově velkou sumu peněz, může je to tlačit do bleskového prodeje aktiv (například státních dluhopisů).

To může způsobit paniku na trhu s těmito aktivy, znamenající prudký pokles jejich cen. V konečném důsledku to může přinést otřesy ve fungování celého finančního systému včetně realizace nynější uvolněné měnové politiky (připomeňme, že z poklesu ceny aktiva plyne automaticky zvýšení jeho výnosu neboli úrokové sazby).

Koho hodit přes palubu?

Obrazně řečeno: jednotlivým pasažérům padajícím přes palubu chce ČNB pomáhat hlavně proto, aby nerozhoupali celou loď.

Úmysl ČNB chránit „repem“ spíš trhy než instituce je zřejmě také důvodem, proč ve výčtu nebankovních institucí, které mohou toto repo využívat, chybí například nebankovní poskytovatelé úvěrů.

U nich totiž scénář náhlé potřeby velkého objemu peněz a z toho plynoucího bleskového prodeje aktiv nehrozí. Neboli: tyto instituce svým pádem přes palubu celou loď rozhoupat nemohou.