NASA zbrojí na válku o Měsíc. Pokud vyhraje Čína, bude zle

Dlouholetý demokratický senátor za Floridu a bývalý astronaut Bill Nelson, jenž od května 2021 šéfuje americkému Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA), se obává mocenských choutek Pekingu ve vesmíru. Podle něj je nyní zásadní, aby Američané dokázali vyhrát boj o ovládnutí Měsíce.

Čas se jim ale krátí. Následující dva roky podle něj rozhodnou o tom, kdo dokáže Měsíc úspěšně kolonizovat. Američané jsou přitom dosud jediným státem, který na satelitu Země přistál s lidskou posádkou. Prvně už v roce 1969 v rámci programu Apollo.

Nelson varuje před tím, že komunistický režim bude chtít obsadit nejvýhodnější místa na měsíčním povrchu. Hrozí dokonce i to, že Američany z lunárního povrchu úplně vyšachuje. „Je to fakt. Jsme ve vesmírném závodě,“ řekl pro web Politico.

Jako v Jihočínském moři

Obává se, že asijská velmoc bude pod záminkou vědeckého výzkumu na Měsíci budovat „své území“ a znemožní konkurenci – tedy hlavně Spojeným státům – některá místa sdílet společně. Poukázal na čínské agresivní chování v Jihočínském moři, kde čínská armáda buduje vojenské základny na ostrovech, které si nárokují sousedé Číny.

Americký jestřábí postoj ředitele NASA přichází poté, co vesmírná agentura provedla úspěšnou misi Artemis I, jež má opět dovést Američany na Měsíc. Vesmírná kapsle Orion při ní úspěšně oblétla přirozený satelit Země.

Má jít o první krok k tomu, aby zde Spojené státy v roce 2025 přistály a položily základy k vybudování stálé mise. Naposledy lidská posádka přistála na povrchu Měsíce v rámci mise Apollo 17 před více než 50 lety, v roce 1972.

Peking také v posledních letech provedl úspěšné vesmírné manévry a komunističtí taikonauti by měli podle Pekingu přistát na povrchu Měsíce už do konce této dekády.

Amerika se nicméně obává agresivního vesmírného programu komunistické velmoci. Připomíná to vesmírné závody z dob studené války mezi USA a Sovětským svazem.

Čínské velkolepé vesmírné plány

Loni v prosinci čínský autoritativní režim oznámil své další plány na ovládnutí vesmíru a budování další čínské infrastruktury.

NASA se nyní obává, že další zpožďování jejich vlastních plánů by mohlo znamenat, že přijdou před asijskou konkurencí o technologický náskok v dobývání vesmíru.

Číně se také podařilo k Měsíci vyslat několik robotických modulů a vesmírných vozítek. Prvně v historii přistály i na odvrácené straně. Čína už také vyslala vlastní misi k Marsu.

Úspěchy komunistického vesmírného programu pozorně sleduje nejen NASA, ale i Pentagon. Pokroky Číny mohou znamenat, že Peking dokáže ohrozit americké družice a také mít převahu i při průzkumu vzdálenějších míst ve sluneční soustavě.

Čínský vesmírný program totiž řídí a ovládá komunistická armáda. „Je určitě možné, že by nás mohli dohnat a předhonit,“ neskrývá obavy Nina Armagno z amerických vesmírných sil. „Pokrok, kterého dosáhli, je ohromující,“ dodala k čínskému budování vesmírné stanice.

Pentagon varuje Kongres

Americké ministerstvo obrany také ve zprávě pro Kongres varuje před tím, že čínský vesmírný program může v následujících letech znamenat ohrožení národní bezpečnosti USA.

Vrásky na čele má z čínských pokroků rovněž bývalý velitel Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) Terry Virts. Vesmírné závody i v dnešní době (obdobně jako při soupeření se Sovětským svazem) mají v první řadě ukázat, čí politický systém lépe funguje.

Zda americký kapitalismus s tržní ekonomikou, nebo čínská plánovaná ekonomika, která nerespektuje lidská práva.

Čínští komunisté chtějí podle něj dokázat, že jejich systém funguje lépe než americká demokracie. „Pokud nás porazí při cestě na Měsíc, ukáže to, že jsou lepší než my,“ míní bývalý pilot amerického letectva.

Navíc „okupace“ Měsíce má i reálné bezpečnostní dopady na Zemi. Čína by teoreticky mohla rušit z Měsíce komunikaci komerčních nebo i vojenských satelitů, které obíhají kolem Země.

Peking samozřejmě obavy Západu odmítá a trvá na tom, že vesmírná expanze je podmíněna přísně vědeckými potřebami. Čínští diplomaté zdůrazňují, že vesmír pro ně není kolbištěm. Mají ale právo přistát na Měsíci, stejně jako jakýkoliv jiný národ na světě. Nové vědecké poznatky mají sloužit ku prospěchu celého lidstva.

Boj o miliardy dolarů

I když schválený rozpočet NASA americkým Kongresem neodpovídá původnímu požadavku Nelsona a prezidenta Bidena, přesto agentura získá ve fiskálním roce 2023 (končí letos v září) 24,5 miliardy dolarů (561 miliard korun). Je to sice o půl miliardy méně, než žádal prezident, ale meziročně to znamená navýšení o pět procent.

I proto Američané doufají, že program Artemis úspěšně dokončí a na Měsíci v 21. století jako první přistanou astronauti před taikonauty. V rámci mise Artemis II má dojít k pilotovanému průletu okolo Měsíce během roku 2024.

GRAF: Jak bude vypadat mise Artemis III

Zdroj: NASA

O rok později už by mělo dojít na přistání na satelitu Země v rámci mise Artemis III. Cílem je zhruba týdenní pobyt dvou astronautů (jeden muž a jedna žena) u lunárního jižního pólu.

Ředitelka washingtonské neziskové organizace Secure World Foundation Victoria Samsonová si nicméně nemyslí, že by pouhé přistání na Měsíci mělo výraznější dopady pro bezpečnost na Zemi. Spojené státy i Čína jsou signatáři Kosmické smlouvy, která zakazuje si činit územní nároky na družici Země.

Navíc bude pro jakýkoliv stát obtížné udržet stálou lidskou posádku ve vzdálenějším vesmíru. Připustila nicméně, že „rvačka“ o vhodná místa pro přistání okolo lunárního jižního pólu může mezi Washingtonem a Pekingem nastat.

Obě vesmírné mocnosti současnosti by ale měly spíše na průzkumu lunárního povrchu spolupracovat, než o něj soutěžit. A v případě nouze si i pomoci.