Navzdory sankcím. Proč ruská ekonomika tresty Západu zatím překvapivě zvládá?

Dopady války na Ukrajině na globální finanční trhy jsou ve světě pozorně sledované, ale vhodné je se podívat i na situaci v samotném Rusku. Západ sice na jeho ekonomiku uvaluje jednu vlnu sankcí za druhou, ale zatím se nezdá, že by Rusko strádalo.

Podívejme se tedy na dílčí segmenty, jichž se dopady týkají.

Centrální banka situaci zatím kontroluje

Ruská centrální banka dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku, a dokonce bych ji dal za vzor mnoha dalším zemím. Současnou krizi zvládá na výbornou.

Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnou, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 procent a omezeními na pohyb kapitálu.

GRAF: Vývoj základní úrokové sazby v Rusku
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než deseti tisícům amerických dolarů. Vývozci mají povinnost konvertovat 80 procent svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů.

Čekání na restart burzy

Dlouhodobě dobré výkony centrální banky oceňuje i prezident Putin. Politika cílování nízké inflace má jeho plnou podporu a dnes navrhl prodloužení mandátu současné guvernérky centrální banky Elvíry Nabiulliny.

Každopádně se centrální bance podařilo situaci stabilizovat a v příštím týdnu by mohlo být obnoveno obchodování na moskevské burze.

Je samozřejmě otázka, jak si centrální banka poradí s dopadem aktuální situace na ekonomiku Ruska. Tu čeká hluboká, až desetiprocentní recese a inflace na úrovni okolo 20 procent. Stlačit ji k pětiprocentnímu cíli nebude jednoduché.

Boj s inflací

Rusko již před vypuknutím válečného konfliktu bojovalo s inflací. To ale není v dnešním světě nic zvláštního. V únoru inflace v Rusku dosahovala 9,2 procenta.

GRAF: Vývoj inflace v Rusku
Za posledních deset let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Pohybovala se vysoko nad pětiprocentním cílem navzdory tomu, že jsou ceny energií v Rusku naprosto odtržené od současného růstu světových cen ropy a plynu.

Centrální banka na situaci reagovala podobně jako ČNB a s výrazným předstihem utahovala měnovou politiku. Klíčová úroková sazba se tak před vypuknutím války pohybovala na úrovni 9,5 procenta.

Nyní je na 20 procentech a může dojít k jejímu dalšímu zvýšení. Inflace totiž poletí nahoru a je značně nejisté, kde se zastaví. Zhruba 20 procent se jeví jako realistický odhad.

Jednak zdraží o několik desítek procent vše z dovozu kvůli oslabení kurzu rublu. Zároveň se projeví omezení dodávek ze zahraničí kvůli sankcím, což ještě znásobí dopad slabého rublu na ceny potravin i nepotravinářského zboží.

Vývoj rublu

V první moment kurzu rublu dominovala panická reakce Rusů a zahraničních investorů, kterou pomohla zastavit opatření centrální banky. Ta zakázala obchodování s rublem na domácím trhu a rubl se sedm dní obchodoval jen na méně likvidním trhu v zahraničí.

GRAF: Vývoj kurzu rublu vůči euru a dolaru
Od začátku února do půle března (18. 3. 2022)

Zdroj: tradingeconomics.com

K otevření domácího trhu došlo minulý týden ve středu a rubl od té doby odmazal část prvotního propadu. Aktuálně je „jen“ o třetinu slabší než před vypuknutím válečného konfliktu.

Kromě opadnutí první panické reakce rublu pomáhá i zvýšení domácích úrokových sazeb a vidina přiměří v konfliktu s Ukrajinou. To by eliminovalo riziko uvalení dalších sankcí ze strany Západu, což děsí západní investory.

Za pozornost stojí i silná korelace české koruny a regionálních měn s rublem. Ty fungují v očích investorů jako „proxy“ válečného konfliktu, podobně jako ceny ropy a řady dalších komodit s výrazným podílem dodávek z Ruska či Ukrajiny.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Morálka, nebo zisk? Řada západních firem se z Ruska stáhla, dost dalších však obchoduje dál

Trochu jiná válka: Green Deal jako vedlejší cíl agrese Vladimira Putina?

Odklon od ruského plynu: Evropa přežije bez plynu ze Sibiře i příští zimu

Hrozba státního bankrotu

Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 procent HDP a země vlastní obrovská aktiva v zahraničí.

Může nicméně nastat situace, kdy ruská vláda nebude moci, nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patří i Česko. Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka.

Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu.

Tento týden ve středu byl splatný kupon ruských dolarových eurobondů ve výši 117 milionů dolarů. Podle posledních zpráv se platba odehrála s třídenním zpožděním a korespondenční banka JPM byla schopna ji realizovat ze zmrazených devizových rezerv Ruska.

Teoreticky by přitom měly splátky zahraničního dluhu Ruska a ruských společností probíhat v rublech na speciální účty v ruských bankách, ke kterým zahraniční investoři zatím nemají přístup.

Ruská ekonomika zatím tedy tvrdé sankce Západu ustává. Nicméně je třeba si uvědomit, že jde stále o relativně krátký časový úsek a efekt sankcí bude mít spíše dlouhodobější charakter.