Mohlo by vás také zajímat
Zvládne nová německá vláda vyléčit nemocného muže Evropy?
Dominik Rusinko 24. února 2025Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž lídr Friedrich Merz zřejmě míří do kancléřského…
Nedostatečná výstavba vede v Česku k větší přeplněnosti bytů
Libor Akrman 30. ledna 2025Zamrzlá bytová výstavba z posledních dvou let způsobuje mj. i to, že více obyvatel České republiky žije v přeplněných bytech či domech.…
Ekonom: Loňské hospodaření vlády nedopadlo úplně špatně. Vláda něco ušetřila, což se letos čekat nedá
Michal Skořepa 8. ledna 2025Český stát za loňský rok utratil o 271 miliard víc, než jaké měl příjmy. Ministerstvo financí navíc s chutí zdůraznilo,…
- Analýza
Nejen o službu českému lidu, ve volbách jde také o stranické peníze
Bez peněz ani do politiky nelez. Každá politická strana časem potřebuje ke svému životu nějaké zdroje, aby mohla hradit provozní a mzdové výdaje, platit různé daně či poplatky. A také financovat svou účast ve volbách, které jí mohou přísun financí zase zajistit. Jak si strany vedly v tomto směru v uplynulých letech?
Politické strany jako všechny ostatní organizace potřebují ke svému fungování peníze. K hrazení provozních a mzdových výdajů, výdajů na daně a poplatky nebo na volby. Vše něco stojí a nejinak je tomu v politice.
| V mezích zákona |
| Hospodaření politických stran je regulováno zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Celé znění zákona naleznete ZDE |
Zdroje financí politických stran se pak dělí na dvě velké skupiny – interní a externí zdroje.
Mezi interní zdroje patří především členské příspěvky, příspěvky od zastupitelů, příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, úroky z vkladů a příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí.
Externí zdroje příjmů jsou pak sponzorské dary, příjmy z podnikání dané strany, externí půjčky a úvěry, ale především státní příspěvky. Ty tvoří ve většině případů dominantní zdroj financování. Jde především o dva druhy příspěvků:
příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů a příspěvek ze státního rozpočtu ČR na činnost strany nebo hnutí. Podle druhu jsou pak vypláceny buď jednorázově, či pravidelně každý rok.
Výše těchto příspěvků závisí na úspěšnosti dané strany či hnutí ve volbách.
Každoroční „jistota“ od státu
Jak už bylo řečeno, na svoji činnost strany nebo hnutí „fasují“ příspěvek ze státního rozpočtu České republiky. Jedná se o každoroční příspěvek, který se rozděluje na stálý příspěvek a příspěvek na mandát. O co jde?
1. Stálý příspěvek – činí ročně 6 000 000 korun pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny tři procenta hlasů.
Za každých dalších i započatých 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 korun.
Obdrží-li strana a hnutí více než pět procent hlasů (což znamená i to, že její zástupci zasednou ve sněmovně), příspěvek se nezvyšuje, ale získají navíc deset milionů korun.
2. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora – činí ročně 855 tisíc korun. Na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy je tato částky nižší – ročně 237 500 korun. Až donedávna činil tento příspěvek 900 tisíc korun, respektive 250 tisíc korun. V roce 2011 však byl snížen o pět procent v obou případech.
TABULKA: Vývoj výše příspěvků na činnost politických stran a hnutí v ČR
Od roku 2013 do roku 2016, v tis. Kč
Zdroj: MF ČR, MV ČR
Z tabulky je patrné, že v posledních letech dostávala největší příspěvky na činnost ČSSD. Druhé nejvyšší dostávala KSČM díky velkému počtu zastupitelů v krajích. Na pomyslné třetí místo se v roce 2016 dostalo hnutí ANO.
Volební výhra se rovná další finance
Dalším střípkem do politických financí jsou pak příspěvky ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů.
Tento příspěvek se poskytuje pouze za úspěšné výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a do Evropského parlamentu. To znamená, že ve volbách do zastupitelstev krajů, zastupitelstev obcí, Senátu Parlamentu České republiky a ve volbě prezidenta republiky se tento příspěvek neposkytuje.
Nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů ve volbách do Poslanecké sněmovny má každá politická strana nebo hnutí, které získaly nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů.
Samotný příspěvek pak v absolutní částce činí 100 korun za každý platný hlas, který daná strana či hnutí získaly. Pro letošní rok se žádné změny týkající se tohoto příspěvku neplánují.
TABULKA: Kolik strany „vydělaly“ na minulých volbách
Jde o výši příspěvků na úhradu volebních nákladů za volby do Poslanecké sněmovny v letech 2010 a 2013.
Zdroj: MF ČR, MV ČR
Podobně je tomu i v případě voleb do Evropského parlamentu, i když příspěvek je nižší. Každá politická strana a hnutí, které ve volbách získaly nejméně jedno procento hlasů, dostanou za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu 30 korun.
ČESKO PŘEDVOLEBNÍ:
Volby v Česku aneb jak ošidné je věřit předvolebním průzkumům
Tajemství volebního potenciálu? I v Česku jsou rozhodnutí a nerozhodnutí voliči
Podepisují se metody ruské informační války i na české volební kampani?
TABULKA: Příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do Evropského parlamentu
Jedná se o příspěvek na volby v roce 2014, příspěvky jsou v tis. Kč.
Zdroj: MF ČR, MV ČR
Z výše uvedených řádků je tedy patrné, že o víkendu nepůjde jen o voličskou přízeň, ale i o finance. A nejde zrovna o malé částky, takže se vyplatí aspoň trochu se před voliči v kampani snažit.