Mohlo by vás také zajímat
Může Česko dohnat vbrzku německé platy? Říše snů, sci-fi či zázrak, shodují se ekonomové
Libor Akrman 25. listopadu 2024Premiér Petr Fiala nastínil možnost, že by Česko mohlo v dohledné době (příští volební období) dohnat úroveň německých mezd. Zeptali…
Deindustrializace v praxi: německý byznys model se vyčerpal. Nastane úpadek země do bezvýznamnosti?
František Novák 25. listopadu 2024Automobilový průmysl, chemický průmysl i strojírenství v Německu upadají. Německu se nedaří vrátit k ekonomickému růstu před covidem-19.
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
- ANALÝZA
Němci i Češi letos dostanou zřejmě nové vlády. Rozpočtové starosti mají ale zcela odlišné
Deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce už dosáhl 192 miliard korun, přitom ještě na konci března činil schodek státních financí „jen“ 125 miliard. V každém případě jde zatím o nejhorší čísla za první čtyři měsíce roku. Bez reformy daní a současně i přehodnocení výdajových politik se Česko dalšímu růstu dluhu nevyhne ani v příštích letech a bude tak odkázáno na přízeň finančních trhů i toleranci ratingových agentur. Zajímavé je srovnání s rozpočtovým chováním Německa.
Kancléřka Angerla Merkelová při vystoupení v Bundestagu. Zdroj: Bundesregierung
Český rozpočet láme nové rekordy. Za první čtyři měsíce deficit narostl na rekordních 192 miliard korun (ze 125 miliard v březnu), „pochlubilo“ se před pár dny Ministerstvo financí.
Zatímco na počátku roku vypadal plán ministryně Schillerové počítající s deficitem 500 miliard korun jako přehnaně pesimistický a již tradičně vytvořený s velkou rezervou, po čtyřech měsících je vše jinak.
Třetina roku je za námi, a pokud se něco zásadního nezmění, můžeme být za deficit okolo půl bilionu korun ještě rádi.
GRAF: Vývoj salda státního rozpočtu za leden až duben
V letech 2009 až 2020, v mld. Kč
Zdroj dat: MF ČR
Konsolidace chybí
Je třeba si ale uvědomit, že rekordní schodek v roce 2021 sám o sobě zatím není pro investory a trhy velkým problémem.
| Co Česku „vzkázala“ Moody’s |
| Ratingová agentura Moody’s mimo jiné upozornila, že formulace strategie ke snížení rozpočtových deficitů a ke stabilizaci či snížení vládního zadlužení bude klíčová pro budoucí vývoj hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky. |
Potíž mají tyto subjekty, podobně jako ratingová agentura Moody’s, s tím, že daňový balíček zadělal na vysoké deficity i po skončení pandemie covidu-19. Absence jakýchkoliv smysluplných dlouhodobějších plánů je rozhodně větším trnem v oku než aktuální rekordní deficit.
Zatím s námi mají investoři a ratingové agentury díky celkově nízkému zadlužení trpělivost a vyčkávají na to, co vymyslí nová vláda po podzimních volbách.
Nejde přitom o to veřejné finance skokově vyrovnat, to by pro ekonomiku i samotný rozpočet bylo kontraproduktivní. Jde o to, jak se do roku 2024 rozumně zbavit strukturálního schodku tak, aby šrámy na ekonomickém výkonu byly co nejmenší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Tři poznámky k nové – místy nekonkrétní – ekonomické prognóze ministryně Schillerové
Cesta k normálu: promoříme se a proočkujeme. A pak snad už zavedeme chytrou karanténu
Opačný problém u Němců
Podobnou debatu dozajista povede sousední Německo, které má opačný problém. Patří tradičně k nejvíce rozpočtově konzervativním zemím a současný postpandemický plán na snižování veřejných deficitů je řadou ekonomů považován za příliš rychlý.
GRAF: Vývoj německého rozpočtu ve vztahu k HDP
Od roku 2015 do roku 2025 (období 2020 až 2025 je odhad), v procentech HDP
Zdroj: Statista
| Německé veřejné finance |
 |
Německý rozpočet by se měl již letos z deficitu přesahujícího osm procent HDP dostat na úrovně okolo tří procent HDP.
To ostře kontrastuje nejen s Českem, kde dva roky v řadě zaznamenáváme deficit přes sedm procent HDP, ale zejména s řadou dalších velkých vyspělých ekonomik v čele s USA. Spojené státy plánují stimulovat ekonomiku dva roky po sobě deficitem přesahujícím 15 procent HDP.
Proti přílišnému rozpočtovému konzervatismu však v Německu začínají vystupovat stále sílící Zelení. A pokud budou v nové vládě hrát výraznější roli, může být vše jinak.
Zelení prosazují výrazný nárůst veřejných investic (dekarbonizace, digitalizace) až o 50 miliard eur (1,5 procenta HDP) ročně a změny v systému dluhové brzdy. Podle prvních reakcí se zdá, že investoři na trzích na plány ohledně výraznějších stimulů reagují pozitivně.