Německá armáda finančně trpí, přesto posiluje mise v Iráku a Afghánistánu

Německá armáda známá pod označením bundeswehr trpí chronickým nedostatkem prakticky všeho, na co si vzpomenete. Od neprůstřelných vest až po ponorky (všech šest není připraveno k bojovému nasazení). Nemá ani dostatek personálu, chybí obsazení 21 tisíc míst.

I když je Německo čtvrtou nejsilnější ekonomickou světa z pohledu nominální výše HDP, armádní výdaje jsou trpasličí, upozornil deník Handelsblatt.

V celosvětovém srovnání jsou deváté nejvyšší, před Německem je z evropských zemí Francie i Velká Británie. V poměru k HDP činí výdaje na obranu 1,2 procenta, to je hluboko pod požadovanou hranicí 2 procent pro členské státy NATO (ČR je na tom obdobně).

GRAF: Srovnání výdajů na obranu vybraných zemí
Za rok 2016, absolutní údaje jsou v mld. USD a relativní jako poměr v procentech k HDP

Zdroj dat: SIPRI

I když se armáda nachází podle poslance Hanse-Petera Bartelse, jenž vypracoval zprávu o stavu armády pro německý parlament, ve stále horším stavu, politici rozhodli o posílení misí v Afghánistánu a Iráku.

Žádné překvapení

Ředitel pražského institutu Center for European Security, který je součástí Ústavu mezinárodních vztahů, Mark Galeotti prohlásil, že stav německé armády není pro NATO překvapením.

Podfinancování armády souvisí podle něj s tím, že Německo „zabalilo“ svou zahraniční politiku do hávu nevojenského zasahování.

Přitom je ohrožena její akceschopnost, kdy musí bojeschopné jednotky přesouvat v rámci různých útvarů.

Problémem nejsou jen peníze, ale také plánování a stav armádní logistiky. Bez Spojených států by byly bojové mise NATO prakticky nemožné.

Šestnáct let v Afghánistánu

V Afghánistánu slouží němečtí vojáci už 16 let a konec jejich nasazení je v nedohlednu. Naopak. Němečtí poslanci souhlasili s tím, aby pod Hindúkušem počet lidí „ve zbrani“ stoupl na 1 300 vojáků, dosud to bylo 980.

Posvětili také prodloužení mise proti bojovníkům Islámského státu. Stíhačky Tornado, které jsou umístěné na základě v Jordánsku, tak mohou zasahovat na území Sýrie a Iráku.

Posílit se má také výcvik kurdských bojovníků na severu Iráku a irácké armády. V Iráku má sloužit až 800 vojáků. I když se od skončení bojové mise NATO v roce 2013 hovoří o úplném stažení vojáků z Afghánistánu, bezpečnostní situace to zatím nedovoluje.

Další vojáci jsou podle německého ministerstva nezbytní. Hnutí Tálibán má v zemi rostoucí vliv stejně jako Islámský stát, který se hlásí k posledním atentátům v Kábulu. Kontingent NATO se má zvýšit z 13 tisíc na 16 tisíc vojáků.

Boj proti terorismu

Ředitelka německého Centra pro mezinárodní mírové mise (ZIF) Almut Wieland-Karimiová pro Deutsche Welle přiznala, že bezpečnostní situace v zemi mezi Pákistánem a Íránem není příznivá

„Až bude afghánská armáda společně s policií moci zajistit bezpečnost, přijde teprve čas, abychom mohli zemi opustit,“ řekla. Bývalý německý velvyslanec v Kábulu Markus Potzel dodal, že se bezpečnostní situace zhoršila zejména ve městech, i když se celkově životní úroveň Afghánců postupně zlepšuje.

VÍCE K TÉMATU:

Česká armáda mění svůj arzenál. Není sama, zbrojení probíhá po celém světě

Lidé musejí více kontrolovat armádní roboty, vyzvali OSN odborníci

Útok Trumpa na Sýrii stál desítky milionů dolarů. Svět za zbraně utrácí daleko víc

Ministryně obrany Německa Ursula von der Leyenová (CDU) tvrdí, že se z Afghánistánu nesmí stát opět místo, kde se daří terorismu. Němečtí vojáci mají v zemi především sloužit jako poradci a školitelé místních ozbrojených sil.

Služba v Afghánistánu patří mezi nejnebezpečnější. Za 16 let stála život 56 německých vojáků. Nasazení vojáků nicméně kritizují němečtí Zelení. Podle nich jejich přítomnost bezpečnost v hornaté zemi nezlepší.

Kritika kapitána námořnictva

Výtky na hlavu ministryně obrany nezaznívají pouze od politiků, ale také přímo z armády. I když podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung nejde zatím o otevřenou kritiku, zatím šlo spíše o interní stížnosti.

Přímo se ozval kapitán námořnictva Jörg-Michael Horn, který v proslovu před svou jednotkou prohlásil, že ztratil důvěru v politické vedení ministerstva. Jeho slova jsou považována za poměrně odvážná, s ohledem na to, že se veřejná kritika v německé armádě nepěstuje.

Větší vzpouru v německé armádě naposledy vedl v roce 1944 hrabě Claus Schenk von Stauffenberg, když chtěl odstranit Adolfa Hitlera. Skončil jako ostatní účastníci operace Valkýra na šibenici, napsal deník FAZ

Hornovi se nelíbí, že se z bundeswehru stal spíše řadový zaměstnavatel, který se moc nestará o tradiční hodnoty, jako je kamarádství, statečnost a připravenost k obětem.

Kapitán kritizuje i fakt, že bojeschopnost německé armády je na velmi nízké úrovni. Spíše se v armádě řeší byrokratické záležitosti než výcvik vojáků.