Německá studie jde proti tamní vládě: Více jádra a uhlí, levnější elektřina i pro sousedy

Sousední Německo může výrazně přispět ke snížení cen elektřiny na evropském trhu tím, že kromě jaderných zdrojů budou v provozu pokračovat i uhelné elektrárny, jež měly původně kvůli produkci skleníkových plynů skončit. Vysoké ceny energií přitom drtí evropské spotřebitele i ekonomiku včetně průmyslu.

Pokud největší ekonomika v rámci Evropské unie (EU) bude vyrábět více elektřiny, povede to rovněž k uklidnění evropského trhu s energiemi. Jednoznačné poselství představil tým německé ekonomky Veroniky Grimmové z německé univerzity Erlangen-Norimberk v Bavorsku.

Nebojme se jádra

Klíčovou roli by v tom mohly hrát i zbývající tři jaderné elektrárny, které ještě Němci neodpojili ze sítě a měly ke konci roku skončit.

O odklonu od jádra rozhodla už v roce 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové v reakci na jadernou havárii v japonské Fukušimě, kterou způsobilo podmořské zemětřesení a následná vlna tsunami.

„Prodloužení provozu má významný dopad na vývoj cen v Německu a v sousedních zemích,“ zdůraznila expertka na ekonomickou teorii Grimmová. Německo by v současné složité energetické situaci nemělo opovrhovat žádným zdrojem, který má k dispozici pro výrobu elektřiny.

Jádro navíc neprodukuje oxid uhličitý. Doporučila, aby se jaderné elektrárny v Německu využívaly i v roce 2024, což by vedlo k „velmi nízkým“ cenám.

Uhlí i zelené zdroje

Němečtí energetici rovněž nemají odstavovat uhelné zdroje a navíc se má podpořit expanze obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Všechny tyto přístupy umožní, aby bylo na trhu elektřiny dostatek. Německo totiž při plánování „přechodu“ od jádra a uhlí k obnovitelným zdrojům spoléhalo na „překlenovací“ paroplynové elektrárny, které ale v době vysokých cen zemního plynu způsobují vysoké ceny elektřiny na energetických burzách.

Tým ekonomů z bavorské univerzity věří, že tímto způsobem lze docílit snížení cen o 16 procent. Pouhé prodloužení životnosti tří jaderných bloků pak zajistí pokles ceny o 13 procent.

Tlak na zeleného vicekancléře

Hojně citovaná studie v německých denících, jako je Handelsblatt, vytváří další tlak na německého zeleného vicekancléře a ministra hospodářství a energetiky Roberta Habecka.

Dlouhé měsíce od ruské invaze na Ukrajinu totiž odmítal debatu o prodloužení termínu využívání jaderné energie v německé ekonomice. Nakonec svolil k prodloužení provozu u dvou ze tří jaderných elektráren.

Současná legislativa nicméně stále počítá s tím, že konečné datum pro provoz jaderných bloků je 31. prosinec 2022. Příslušnou legislativu stále německý kabinet nepřijal.

Habeck navrhl, že bude tolerovat „provozní rezervu“ elektráren Isar 2 (ležící v Bavorsku) a Neckarwestheim 2 (ležící v Bádensku-Württembersku) do 15. dubna 2023. Třetí zdroj Emsland v Dolním Sasku má ale stejně ke konci roku skončit s výrobou elektřiny.

Ministr Habeck vyvolal kritiku i tím, že o jaderných zdrojích hovoří jako o rezervě.

Grimmová jako odborný poradce německé vlády kritizuje Habeckův „ospalý“ energetický přístup už několik měsíců.

Rozkol v německé vládě

Předseda liberální strany FDP Christian Lindner, který je německým ministrem financí, také podporuje variantu, aby všechny tři „jaderky“ vyráběly proud až do roku 2024.

Nevyloučil ani možnost, že by byly k síti připojeny i zdroje, jež už byly odstaveny v minulých letech.

Ekonomický tým z univerzity Erlangen-Norimberk dodal, že expanze obnovitelných zdrojů bude mít vliv na ceny elektřiny až po roce 2024. Tento termín ale může být pro řadu průmyslových sektorů už pozdě.

V německé ekonomice se nyní vyrábí zhruba polovina elektřiny z obnovitelných zdrojů (první pololetí roku 2022) a v roce 2024 by to mělo být 55 až 60 procent produkce.

GRAF: Vývoj produkce elektřiny v Německu
Od roku 2001 do roku 2021, v terawatthodinách (TWh).

Zdroj: Clean Energy Wire

Desítky gigawattů zelených zdrojů

Studie počítá s tím, že uhelné elektrárny o celkovém výkonu 2,7 gigawattů, jež mají být vyřazeny do března 2024, zůstanou v provozu i po tomto datu.

K tomu je nutné, aby fungovaly i tři jaderné bloky o instalovaném výkonu 4,1 gigawattů a zůstaly v provozu minimálně do začátku roku 2024, aby se podařilo ceny elektřiny snížit.

K tomu se má přidat budování nových zelených elektráren. V optimistické verzi by OZE přidaly mezi roky 2022 až 2024 45,2 gigawattu, v méně příznivém scénáři by to nicméně mělo být alespoň 38,2 gigawattu instalovaného výkonu.

Ministr Habeck opakuje, že prodlužování životnosti jaderných bloků ke snížení cen elektřiny nepovede. Oponuje mu ale i další německá uznávaná ekonomická instituce, mnichovský Ifo Institut. Ten počítá s tím, že tři bloky v roce 2023 sníží cenu o čtyři procenta s důrazem, že elektrárny mají vyrábět elektřinu v běžném režimu a nesloužit jako „záložní zdroj“, jak o tom hovořil zelený vicekancléř.