Česká vláda se zařazuje po bok ekonomicky nejvyspělejších zemí světa a přichází s masivním programem na podporu české ekonomiky. Tuzemská ekonomika míří do recese, která může být hlubší než ta z roku 2009, tedy z doby světové finanční krize.
Bilion korun pro podnikatele |
Vláda by mohla na základě analýz poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun.
Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba 100 miliard korun a na záruky 900 miliard korun.
„U přímých podpor uvažujeme o kompenzaci náhrad mezd, o odpuštění odvodů, finančních injekcích, kurzarbeitu. Vše rozpracováváme. Nebude to hned, ale jsou to ty směry, kterými chceme jít,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). |
Krok vlády (viz box vpravo, pozn. red.) je tudíž více než žádoucí a vládě vlastně ani nic jiného nezbývalo. Pokud tedy nechtěla dopustit celkový rozvrat českého hospodářství. To je kvůli boji s šířením koronavirové nákazy z podstatné části „vypnuté“, přičemž tato vypnutá část je den ode dne větší.
Vládní „vypínání“ ekonomiky
Každé další opatření vlády pro boj s pandemií koronaviru vypíná další a další část ekonomiky, což má a bude mít své dramatické ztráty. Proto je nutné, aby vláda předložila masivní sanační program, což právě činí.
Objem programu – jak přímé pomoci, tak záruk – přesahuje jednu šestinu ročního hrubého domácího produktu země, což je dostatečná „palebná síla“.
Nelze však vyloučit, že program bude třeba ještě navýšit, záleží na celkové závažnosti nákazy a době „vypnutí“ naší ekonomiky i těch zahraničních.
Objem programu však není vše. Bude záležet také na míře adresnosti podpůrného financování a na celkové koncepci programu. Ta by měla být taková, aby prostředky z něj proudily na jednotlivá užití v co možná nejtěsnějším sepětí s podobou finančních toků, které by probíhaly na běžné, „přirozené“ tržní bázi, pokud by k žádnému šíření koronaviru ani k „vypnutí“ značné části ekonomiky nedocházelo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Perfektní černá labuť: finanční svět bojuje s důsledky koronaviru
Peníze z vrtulníku jako nekonečná munice centrálních bank pro příští krizi
Algoritmy vs. bacily. Jak umělá inteligence pomáhá v boji proti koronaviru?
Platebně schopné Česko
Česká ekonomika je z fiskálního hlediska velmi dobře připravena na rozpočtový boj s koronavirem a jeho ekonomickými důsledky. Patří mezi pětici zemí EU s nejnižším veřejným dluhem v poměru k hrubému domácímu produktu.
Zároveň mezinárodní investoři přičítají české vládě jen velmi malé riziko platební neschopnosti. Pojištění proti platební neschopnosti (tzv. CDS spread) české vlády je podle aktuálních dat Bloombergu šesté nejnižší na světě (viz graf níže).
GRAF: Pořadí zemí podle pojištění proti platební neschopnosti (CDS spread)
K 18. březnu 2020, v procentních bodech (bps)
Zdroj: archiv autora
To znamená, že mezinárodní investoři přikládají možnosti platební neschopnosti Česka jen velmi malou pravděpodobnost. Nižší pravděpodobnost platební neschopnosti než Česko už mají jen Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Spojené státy a Nový Zéland.
Budeme se zadlužovat?
To vše znamená, že Česká republika má poměrně výrazný fiskální prostor k dodatečnému zadlužení.
Pokud se bude zadlužovat rozumně a prozíravě, tj. pokud bude dnes předložený program adresný a koncepčně dobře uchopený ve výše uvedeném smyslu, nemusí se Česko obávat jakkoli citelnějšího nárůstu nákladů obsluhy dluhy.
Právě tyto náklady – když se vymknou kontrole – však mohou zatížit i budoucí generaci, což bychom ani tváří v tvář boji s koronavirem neměli dopustit.