Mohlo by vás také zajímat
Fed oddálil snížení sazeb, zaměří se na snížení napětí na peněžním trhu
Jan Čermák 20. března 2025Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Předseda Fedu Jerome Powell…
Strategické opatření, nebo spekulace? Amerika volá po bitcoinové rezervě
Jakub Rochlitz 19. února 2025Už více než 20 států USA předneslo návrh na vytvoření strategické bitcoinové rezervy. Mezi důvody patří upevnění vedoucí pozice USA…
Trumpova cla? Hlavní centrální bankéř světa zachovává poker face
Jan Čermák 12. února 2025Jerome Powell, šéf Fedu, vystoupil tento týden před bankovním výborem Senátu s pololetní zprávou o měnové politice. Podle jeho slov…
- ČLÁNEK
Nobelovku za ekonomii má poprvé centrální bankéř Ben Bernanke. Spolu s ním ekonomové Diamond a Dybvig
Nobelovu cenu za ekonomii získává poprvé i někdejší šéf americké centrální banky. Trio amerických ekonomů v čele s Benem Bernankem si ji vysloužilo za výzkum bankovních krizí a také toho, proč je dobré mít fond pojištění vkladů.
Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke (vlevo), Douglas Diamond a Philip Dybvig (vpravo) za výzkum bank a finančních krizí. Zdroj: Niklas Elmehed / Nobel Prize
Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí hned tři ekonomové, vesměs Američané. Získává ji Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky. Spolu s ním ji také obdrželi Douglas Diamond a Philip Dybvig.
Všichni tři ve svých akademických pracích také demonstrovali, proč a jak předcházet rozsáhlému kolapsu bankovního systému. Trojice ekonomů podle Nobelova výboru „významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů“. Jejich práce podle něj ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.
Bernanke se uplatnil v praxi
Bernanke pak měl příležitost takovému kolapsu předcházet i přímo v praxi. Centrální bance USA totiž šéfoval v době finanční krize let 2008 a 2009, jejíž vrcholnou fázi odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers. (Fed vedl v letech 2006 až 2014, pozn. red.)
| Nyní v akademické sféře |
| Osmašedesátiletý Bernanke nyní působí v analytickém středisku Brookings Institution. Po odchodu z funkce šéfa Fedu se stal poradcem v hedgeovém fondu Citadel. Bernanke před svým nástupem do banky působil zejména v akademické sféře. Před nástupem do Fedu téměř čtvrt století přednášel na univerzitách Stanfordově či Princetonské (od roku 1985 jako profesor).
Osmašedesátiletý Diamond působí na Chicagské univerzitě a sedmašedesátiletý Dybvig pracuje na Washingtonově univerzitě v St. Louis. Dybvig dříve působil jako profesor na Yaleově univerzitě a odborný asistent na Princetonské univerzitě. V letech 2002 až 2003 vedl Západní finanční asociaci a dělal redaktora a editora v několika ekonomických časopisech a novinách. (Zdroj: ČTK) |
V čele Fedu se Bernanke poté stal z titulu své funkce ústřední postavou v procesu záchrany dalších bank a finančních institucí. Pomohl tak zabránit tomu, aby tehdejší krize přerostla do podoby Velké hospodářské krize 30. let. Tu již v roli akademika studoval zevrubněji než prakticky jakýkoli jiný ekonom své generace.
Bernanke je navíc historicky prvním šéfem americké centrální banky, který získává Nobelovu cenu.
Praotcové fondu vkladů
Akademický základ svým pracím již tři laureáti položili ve svých teoretických pracích počátkem 80. let. Bernanke a také Diamond s Dybvigem v nich objasnili, proč jsou banky pro vyspělou tržní ekonomiku tak důležité, ale zároveň i to, že jsou značně zranitelné.
Což se právě hrozilo katastroficky zhmotnit ve zmíněných krizových letech 2008 a 2009. Lze například říci, že někdejší Fond pojištění vkladů, jejž v Česku v roce 2016 nahradil Garanční systém finančního trhu, opírá svoji vlastní existenci právě i o teorie čerstvých laureátů ekonomické Nobelovy ceny.
Tento garanční systém například letos bezproblémově posloužil někdejším klientům české Sberbank CZ. Ti se po únorovém pádu banky rychle dočkali svých peněz, pokud tedy jejich vklady nepřevyšovaly legislativně daný limit odpovídající na území celé EU částce 100 tisíc eur.
Role moderního bankovnictví
| (Ne-)Nobelova cena |
| Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané. Pouze dvakrát získala cenu žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem. |
Bernanke, Diamond a Dybvig zásadním způsobem osvětlili roli moderního bankovnictví, které úspory klientů bank přeměňuje v investice. Při tom ovšem vzniká rozpor.
Střadatelé – klientela bank – chtějí mít své úspory kdykoli přístupné, třeba pro případ nutného náhlého vydání. Firmy nebo i domácnosti si ale u banky půjčují dlouhodobě, až na desítky let, třeba v podobě podnikového úvěru nebo hypotéky. Žádají tedy garanci, že je banka nebude nutit půjčky splácet předčasně, aby mohla vyplatit střadatele.
Diamond a Dybvig teoreticky prokázali, že celospolečenská role bank spočívá právě v řešení tohoto rozporu. Coby finanční zprostředkovatelé banky přijímají vklady velkého počtu střadatelů, čímž jim umožňují přístup k vlastním úsporám prakticky libovolně, přičemž současně jsou s to poskytovat dlouhodobé úvěry.
Bonitu příjemců úvěrů právě banky posuzují lépe než kdokoli jiný v tržní ekonomice, jak prokázal Diamond, pročež představují relativně nejlepší záruku, že prostředky střadatelů přijdou na úrodnou půdu a neskončí v „černé díře.“
SOUVISEJÍCÍ:
2020: Nobelova cena za ekonomii: místo soutěží krásy a „losovaček“ přišly na řadu aukce
Změny klimatu a vliv inovací na ekonomiku oceněny Nobelovou cenou za ekonomii
Pozor na šeptandu!
Proces přeměny krátkodobě dostupných vkladů v dlouhodobé úvěry, jejž banky zajišťují, je ovšem náchylný k celé řadě fám a k šeptandě, i k – slovem dneška – dezinformacím.
Pokud se třeba rozšíří fáma, že daná banka má krátce před kolapsem, velký počet jejích klientů naráz žádá výběr svých úspor. Nastává „run na banku“. Z fámy se stává takzvané sebenaplňující se proroctví.
Takže i když banka třeba vůbec v kolapsovém stavu být nemusela, nakonec padne, neboť až příliš mnoho jejích klientů prostě fámě uvěří.
Chlácholení poslední instance
Proto právě se i na základě práce čerstvých nobelistů rozvinuly instituty fondu pojištění vkladů nebo věřitele poslední instance. Jejich stěžejní role spočívá v tom, že mají střadatele v kritické situaci možného „runu na banku“ psychologicky uchlácholit tak, aby se utlumila dynamika sílícího sebenaplňujícího se proroctví.
Chlácholení staví na předpokladu, že když klienti uvěří, že nad jejich potenciálně ohroženou bankou existuje ještě určitá, na hospodaření banky vlastně nezávislá „nadstavba“. Třeba vládou garantovaný fond pojištění vkladů nebo centrální banka v roli věřitele poslední instance, sníží se pravděpodobnost bankovní paniky a „runu na banku.“
„Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením,“ uzavřel Nobelův výbor.