Nobelovku za ekonomii má poprvé centrální bankéř Ben Bernanke. Spolu s ním ekonomové Diamond a Dybvig

Nobelovu cenu za ekonomii si letos rozdělí hned tři ekonomové, vesměs Američané. Získává ji Ben Bernanke, bývalý šéf americké centrální banky. Spolu s ním ji také obdrželi Douglas Diamond a Philip Dybvig.

Všichni tři ve svých akademických pracích také demonstrovali, proč a jak předcházet rozsáhlému kolapsu bankovního systému.  Trojice ekonomů podle Nobelova výboru „významně zlepšila to, jak chápeme úlohu bank v ekonomice, zejména během finančních krizí, a také způsoby regulace finančních trhů“. Jejich práce podle něj ukázala, „proč je zásadní vyhnout se kolapsu bank“.

Bernanke se uplatnil v praxi

Bernanke pak měl příležitost takovému kolapsu předcházet i přímo v praxi. Centrální bance USA totiž šéfoval v době finanční krize let 2008 a 2009, jejíž vrcholnou fázi odstartoval pád investiční banky Lehman Brothers. (Fed vedl v letech 2006 až 2014, pozn. red.)

V čele Fedu se Bernanke poté stal z titulu své funkce ústřední postavou v procesu záchrany dalších bank a finančních institucí. Pomohl tak zabránit tomu, aby tehdejší krize přerostla do podoby Velké hospodářské krize 30. let. Tu již v roli akademika studoval zevrubněji než prakticky jakýkoli jiný ekonom své generace.

Bernanke je navíc historicky prvním šéfem americké centrální banky, který získává Nobelovu cenu.

Praotcové fondu vkladů

Akademický základ svým pracím již tři laureáti položili ve svých teoretických pracích počátkem 80. let. Bernanke a také Diamond s Dybvigem v nich objasnili, proč jsou banky pro vyspělou tržní ekonomiku tak důležité, ale zároveň i to, že jsou značně zranitelné.

Což se právě hrozilo katastroficky zhmotnit ve zmíněných krizových letech 2008 a 2009. Lze například říci, že někdejší Fond pojištění vkladů, jejž v Česku v roce 2016 nahradil Garanční systém finančního trhu, opírá svoji vlastní existenci právě i o teorie čerstvých laureátů ekonomické Nobelovy ceny.

Tento garanční systém například letos bezproblémově posloužil někdejším klientům české Sberbank CZ. Ti se po únorovém pádu banky rychle dočkali svých peněz, pokud tedy jejich vklady nepřevyšovaly legislativně daný limit odpovídající na území celé EU částce 100 tisíc eur.

Role moderního bankovnictví

Bernanke, Diamond a Dybvig zásadním způsobem osvětlili roli moderního bankovnictví, které úspory klientů bank přeměňuje v investice. Při tom ovšem vzniká rozpor.

Střadatelé – klientela bank – chtějí mít své úspory kdykoli přístupné, třeba pro případ nutného náhlého vydání. Firmy nebo i domácnosti si ale u banky půjčují dlouhodobě, až na desítky let, třeba v podobě podnikového úvěru nebo hypotéky. Žádají tedy garanci, že je banka nebude nutit půjčky splácet předčasně, aby mohla vyplatit střadatele.

Diamond a Dybvig teoreticky prokázali, že celospolečenská role bank spočívá právě v řešení tohoto rozporu. Coby finanční zprostředkovatelé banky přijímají vklady velkého počtu střadatelů, čímž jim umožňují přístup k vlastním úsporám prakticky libovolně, přičemž současně jsou s to poskytovat dlouhodobé úvěry.

Bonitu příjemců úvěrů právě banky posuzují lépe než kdokoli jiný v tržní ekonomice, jak prokázal Diamond, pročež představují relativně nejlepší záruku, že prostředky střadatelů přijdou na úrodnou půdu a neskončí v „černé díře.“

SOUVISEJÍCÍ:

2021: Minimální mzda jako experimentální výzkum. Kauzality třem vědcům vynesly Nobelovu cenu za ekonomii

2020: Nobelova cena za ekonomii: místo soutěží krásy a „losovaček“ přišly na řadu aukce

Změny klimatu a vliv inovací na ekonomiku oceněny Nobelovou cenou za ekonomii

Pozor na šeptandu!

Proces přeměny krátkodobě dostupných vkladů v dlouhodobé úvěry, jejž banky zajišťují, je ovšem náchylný k celé řadě fám a k šeptandě, i k – slovem dneška – dezinformacím.

Pokud se třeba rozšíří fáma, že daná banka má krátce před kolapsem, velký počet jejích klientů naráz žádá výběr svých úspor. Nastává „run na banku“. Z fámy se stává takzvané sebenaplňující se proroctví.

Takže i když banka třeba vůbec v kolapsovém stavu být nemusela, nakonec padne, neboť až příliš mnoho jejích klientů prostě fámě uvěří.

Chlácholení poslední instance

Proto právě se i na základě práce čerstvých nobelistů rozvinuly instituty fondu pojištění vkladů nebo věřitele poslední instance. Jejich stěžejní role spočívá v tom, že mají střadatele v kritické situaci možného „runu na banku“ psychologicky uchlácholit tak, aby se utlumila dynamika sílícího sebenaplňujícího se proroctví.

Chlácholení staví na předpokladu, že když klienti uvěří, že nad jejich potenciálně ohroženou bankou existuje ještě určitá, na hospodaření banky vlastně nezávislá „nadstavba“. Třeba vládou garantovaný fond pojištění vkladů nebo centrální banka v roli věřitele poslední instance, sníží se pravděpodobnost bankovní paniky a „runu na banku.“

„Poznatky laureátů zlepšily naši schopnost vyhnout se vážným krizím i nákladným záchranným opatřením,“ uzavřel Nobelův výbor.