Nová jaderná odnož ČEZu je super. Ale klidně mohla přijít až po volbách

Oddělení jaderných aktivit od zbytku největší české elektrárenské firmy bylo dlouho avizováno a upřímně: je to na první pohled velmi dobrá, až výtečná zpráva.

Dvě české jaderné elektrárny, ač produkují téměř polovinu výroby elektřiny ČEZu, jsou totiž od roku 2015 jen zdrojem potíží a posměchu.

Ve zkratce: poslední dva roky obě naše jaderné elektrárny tráví více času v odstávkách naprosto zbytečným převařováním svarů, které měly falešnou dokumentaci. Tedy opravou toho, co měl ČEZ dělat posledních 10 let a pak lokální inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) překontrolovat.

Můj skromný odhad je, že díky potížím přišel ČEZ o 20 miliard Kč za „efektivizační“ procesy přijaté za éry Martina Romana i Daniela Beneše, které navíc měly „posvěcení“ státního regulátora. Oddělení jaderných aktivit od zbytku ČEZu snad přinese konec těmto excesům.

Navíc od dob Vladimíra Hlavinky, jako člena představenstva ČEZ odpovědného za jaderné elektrárny (v této funkci působil od roku 2008 do roku 2013, v ČEZu působil již od roku 1991 do roku 2006, aby se tam vrátil znovu v roce 2006, pozn. red.), by se dalo s úspěchem pochybovat, zda ČEZ plní zákonnou podmínku, aby členem vrcholového vedení firmy byl člověk s dostatečnou praktickou jadernou erudicí. Tedy někdo, kdo umí jaderný reaktor alespoň spustit.

Konečně loajální expert

To má šanci se nyní změnit. Nová jaderná divize bude mít místo v představenstvu a povede ji nynější ředitel Temelína Bohdan Zronek. Ten rozhodně českým jaderným elektrárnám rozumí, na druhou stranu bude v představenstvu mezi ostatními politicky dosazenými členy působit tak trochu jako zjevení.

Bohdan Zronek v ČEZ

Bohdan Zronek začal pracovat v Jaderné elektrárně Temelín už v roce 1994, kdy se podílel na přípravě spuštění elektrárny. Začínal jako operátor turbíny a postupně prošel všemi pozicemi ve velíně jihočeské jaderné elektrárny. Od roku 2015 byl jejím ředitelem.

Je navíc i dostatečně loajální k vedení neenergetiků, což dokázal v tisku svoji “antichartou”, když aféra kolem svarů v zimě 2016 gradovala a mezinárodně uznávaní jaderní experti volali po změnách ve vedení ČEZu. Ale bude to mít velmi těžké.

Nejvyšší vedení ČEZ je hlavně o podpoře politiků a parlamentní volby jsou již na podzim.

Pokud si pamatujete, v podobné pozici byl Jiří Tyc z hnutí Jihočeských taťků a šéf temelínské divize ČEZ Energoservis (spravuje energetické provozy v jaderné elektrárně, pozn. red.), který zároveň působí od roku 2014 v dozorčí radě ČEZ za hnutí ANO. I v jeho případě šlo o zkušeného jaderného odborníka, který byl „neenergetiky“ převálcován a z dozorčí rady se musel loni poroučet.

Budou nové jaderné bloky?

Nově vytvořená jaderná divize by mohla být odpovědná i za potencionální nové jaderné bloky v Česku.

V tomto případě se ale situace na vládní úrovni za poslední rok, od obsazení Vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, dostala do stavu minulého tendru – zrušeného v roce 2008 – tedy mluví se stejnými dodavateli jako před devíti lety.

Z nich ale minimálně dva (Areva a Westinghouse) jsou v existenčních problémech. Stále tak zůstáváme v zajetí české ulity.

Nikoho ani nenapadne uvažovat třeba o varných rektorech či o nějaké širší synergii v palivovém cyklu nebo světové jaderné politice.

NOVINKA        –        Přihlaste se k odběru newsletteru        –        NOVINKA

Model financování je stále nepochopen a ministerstva delegují do Výboru “odborníky”, kteří jsou schopni se ptát, jaký parogenerátor mají BWR reaktory…

Trochu jiná situace než třeba v Maďarsku, kde na přímý pokyn předsedy vlády Viktora Orbána vládní zmocněnec pro jadernou energetiku (a také udržení výkonu jediné maďarské jaderné elektrárny Paks, pozn. red.) Attila Aszódi za rok vybral dva VVER1200 reaktory tak, aby byly ekonomické a přijala je i legislativa Evropské unie.

Každopádně rozměr českých jaderných očekávání zůstává nadále na vysoké úrovni a možnosti jsou nezměrné. Musíme však počkat na výsledek voleb, k čemu české jádro povedou.