Fotbal není jen sport, ale i politika a v některých případech i náboženství. Současné oznámení založení nezávislé Superligy, které oznámilo dvanáct zakládajících klubů z Anglie, Itálie a Španělska, ovšem znamená fotbalový rozvod podobný rozdělení na pravoslavnou a římskokatolickou církev.
Zakládající členové fotbalové Superligy |
– Manchester United
– Juventus Turín
– Real Madrid
– FC Liverpool
– Manchester City
– Chelsea
– Arsenal
– Tottenham
– Barcelona
– Atlético Madrid
– AC Milán
– Inter Milán
|
Tak jako u výše zmíněného rozdělení za tím stojí přesvědčení, že jedna cesta je lepší než ta druhá. A také touha po moci a v neposlední řadě i peníze.
Lepší správa peněz
Kluby totiž po finančně náročné sezoně 2020 plně věří, že dokážou lépe spravovat televizní práva a snáze přilákat velké investory.
Nová Superliga by měla mít k dispozici fond ve výši 3,5 miliardy eur (90,7 miliardy korun), zatím však není jasné, kdo by soutěž vysílal.
Nezávislá Superliga tak dává jasnou zprávu současným organizacím, že je načase předat vysílací práva klubům a zahrnout efektivní investiční praktiky pro správu prostředků.
Tato snaha ovšem není ojedinělá. Lze ji přirovnat ke vzniku hokejových soutěží v Kanadě v sedmdesátých letech – NHL a WHA. Nebo také ke snaze v roce 2019 vytvořit florbalovou elitní soutěž Premier Floorball League ve Švédsku.
Tamní kluby měly hlavní zájem na správě komerčních práv nejvyšší mužské i ženské soutěže. Nakonec nově vytvořená liga ani nezačala, jelikož Švédský florbalový svaz nakonec klubům ustoupil.
Zlepší se distribuce financí?
Novou fotbalovou Superligu lze tedy považovat za volání těch nejlepších klubů především po lepší redistribuci prostředků. A také po změně vysílacích práv, spíše než za cílený rozvrat evropského fotbalu.
Jelikož oba tábory mají společné náboženství, kterým je fotbal, bude záležet jen na úřednících z UEFA, jak se k této nové výzvě postaví. Otázka je, jak to dopadne na „náboženské ovečky“, tedy na fanoušky…