České domácnosti se obávají zhoršení své vlastní finanční situace v nadcházející době jako dosud nikdy v historii měření od roku 2003. Jejich obava je hlubší dokonce než během světové finanční krize před třinácti lety a je mnohem hlubší než kdykoli během pandemie.
Vyplývá to z říjnových dat k náladě v ekonomice, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
GRAF: Srovnání vývoje spotřebitelské a podnikové důvěry
Za posledních 25 let, podnikatelská důvěra je naznačena černou tečkovanou čárou, spotřebitelskou znázorňuje křivka s modrým podkresem, v bodech.
Zdroj:tradingeconomics.com
Ceny už nestraší?
Mění se ovšem postupně hlavní „strašák“. Poněkud totiž ustupují obavy z dalšího růstu cen, naopak do popředí se dostává strach z propouštění a nezaměstnanosti.
Růst míry nezaměstnanosti nastane v důsledku právě současné drahoty, zejména energetické. Vyšší ceny nutí podnikatele, firmy a podniky osekávat své náklady, včetně těch personálních.
GRAF: Vývoj nezaměstnanosti v Česku
Za posledních 12 měsíců, v procentech
Zdroj: tradingeconomics.com
S růstem cen vstupů a nákladů na straně firem dochází současně – opět z důvodu drahoty a souvisejícího růstu úrokových sazeb – k omezení kupní síly obyvatelstva. Což jen dále umocňuje finanční tíseň podnikové sféry, neboť tak ochabuje poptávka po její produkci.
Rozsáhlejšímu propouštění se česká ekonomika nevyhne ani podle Kariny Kubelkové z bankovní rady České národní banky (ČNB). Ta v rozhovoru pro Lidové noviny upozorňuje na nevyhnutelnost takového vývoje.
MOHO BY VÁS ZAJÍMAT:
České strojírenství čeká krušná zima
Klesající tržby obchodníků naznačují prudší propad hospodářství
České veřejné finance vykazují znepokojivé trendy. Náprava bude bolet
Štempl pro ČNB
Nejnovější čísla ČSÚ k důvěře v ekonomiku může jako potvrzení správnosti svých kroků vnímat i ČNB. Respektive ta převažující část bankovní rady, k níž se řadí i Kubelková, která v posledních měsících hlasuje pro ponechání klíčových úrokových sazeb na stávající úrovni.
Jestliže totiž polevují obavy lidí z inflace, značí to, že i při stagnaci úrokových sazeb dochází ke zmírňování jejich inflačních očekávání.
Naopak stoupající obavy z růstu míry nezaměstnanosti naznačují, že ještě výraznější zvýšení klíčových úrokových sazeb by mohlo již tak mdlou vyhlídku kondice trhu práce dále zhoršit…