Mohlo by vás také zajímat
Google bude bez Chromu?; ve VW se čekají bouře a EDF se odvolává u ÚOHS aneb souhrn ekonomických událostí 47. týdne 2024
Libor Akrman 22. listopadu 2024Pozor na AI, varuje ECB; MMR dostalo pokutu za zpackanou digitalizaci; EDF podala rozklad u ÚOHS; prezidentu Pavlovi e nezdá…
Kam se vypařil růst německé ekonomiky?
Jan Bureš 22. října 2024Německý ekonomický model již nějakou dobu prochází mizérií. Jde o důsledek rozhodování v oblasti energetické politiky, investic do infrastruktury a…
Inflace v eurozóně spadla pod dvojku, což dává ECB munici na snížení sazeb
Dominik Rusinko 2. října 2024Poprvé od poloviny roku 2021 se inflace v eurozóně dostala pod inflační cíl Evropské centrální banky. Meziroční růst spotřebitelských cen…
- KOMENTÁŘ
Nový záchranný fond EU: zažije i Evropa svůj boj Jihu proti Severu?
Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) představili před pár dny německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdá se ale, že plán dvou největších evropských ekonomik nemusí být jistotou.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron představili plán hospodářské obnovy EU v rozsahu 500 miliard eur. Zdroj: elysee.fr
Tento týden se rozhodne o tom, zda má plán Německa a Francie na společný záchranný fond šanci na úspěch. Trhy návrh společného záchranného mechanismu přijaly velmi pozitivně, zvlášť poté, co německý ústavní soud komplikuje život ECB.
Nový záchranný fond by mohl poskytnout přímou finanční pomoc (formou grantů, nikoliv úvěrů) v celkovém objemu 500 miliard eur (zhruba pět procent HDP EU). Důležité je, že se má jednat o nevratnou finanční pomoc, a to ve vyšším objemu, než původně navrhovala Evropská komise.
Sever je proti
| Co navrhlo Německo s Francií |
| Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur představili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček. |
Zdá se ovšem, že na severu Evropy nový návrh narazí. Hlasy proti zaznívají z Nizozemí, Rakouska, Dánska a Švédska. Není to sice definitivní ne, ale…
Severským státům je velkým trnem v oku představa, že společný záchranný fond má být financován společným evropským dluhopisem. Daleko přijatelnější je pro ně model, ve kterém by členské státy zaplatily (podobně jako u ESM) minimální počáteční kapitál.
Zbytek prostředků by si pak nový fond sám půjčil na trzích. To by však mohlo fungovat pouze v případě, že by nový fond poskytoval výhodné, ale vratné půjčky, a nikoliv nevratné granty.
V protinávrhu „spořivá čtveřice“ prosazuje, aby byly peníze distribuovány jednotlivým zemím pouze ve formě výhodných úvěrů, nikoliv přímých dotací. Pomoc státům a odvětvím má být adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k „zelené ekonomice“. Konkrétní objem prostředků v zamýšleném fondu alternativní plán neobsahuje.
Nutná podpora všech
Dá se očekávat, že se nad novou podobou záchranného mechanismu tento týden strhne opravdová bitva „Jihu proti Severu“.
Ve středu šéfka Komise Ursula von der Leyenová představí návrh nového finančního rámce EU včetně konkrétnější podoby záchranného fondu. Ten potřebuje získat podporu všech 27 členských zemí.
I když jsou severské země ve stále větší izolaci a za Jih se postavila Angela Merkelová, výsledek zůstává hodně nejistý.
VÍCE K TÉMATU:
Apokalypsa v evropském autoprůmyslu. Tříčtvrtinový propad prodejů nemusí být konečný
Proč Česko čeká větší ekonomický propad než Německo?
Kompetenční boj jako bonus
Navíc ve vzduchu stále visí obavy z toho, jak dopadne kompetenční přetahovaná mezi ECB a evropskými institucemi na jedné straně a německým ústavním soudem na straně druhé.
I proto zatím moc nevěříme dalšímu utahování rizikových prémií na italském dluhu ani dalším ziskům eura.