Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nevěští Česku vůbec nic pěkného. Podle posledního červnového výhledu této organizace bude Česko patřit do pětice nejpostiženějších ekonomik na světě.
Dopad do HDP v roce 2020 bude podle OECD viditelně vyšší než u dalších zemí v regionu, zejména Polska a Maďarska. Proč by tomu tak mělo být?
GRAF: Co věští OECD?
Jde o odhad HDP u vybraných zemí pro rok 2020, v procentech.
Zdroj: červnová prognóza OECD
Už HDP za první kvartál jako by dával OECD za pravdu. Zatímco v Česku pokleslo mezikvartálně o 3,3 procenta, v Polsku a v Maďarsku o poznání méně (shodně o 0,4 procenta). To však ještě nic neznamená.
Co řekla k prognóze hlavní ekonomka OECD |
„Na konci roku 2021 převýší pokles tržeb jakoukoli předchozí krizi za posledních sto let mimo válečné roky. Bude to mít vážné a dlouhodobé důsledky pro lidi, firmy i vlády,“ uvedla hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová v úvodu k aktualizovanému výhledu.
Vlády vyzvala, aby neváhaly půjčovat na podporu nízkopříjmových pracovníků a na investice. „Je nutná mimořádně uvolněná měnová politika i vyšší zadlužení u veřejných financí, obojí bude tolerováno po dobu nízké hospodářské aktivity a inflace i vysoké nezaměstnanosti,“ řekla.
|
Je třeba vzít v potaz, že Česko zaváděla přísná opatření jako uzavírky obchodů, restaurací a hranic daleko rychleji a většina z nich platila již v březnu – v průběhu prvního kvartálu.
Přísnost musí být
Index „přísnosti opatření“ (podle univerzity v Oxfordu) byl na konci března v Česku v rámci regionu nejvýše.
To se nejvíce podepsalo zejména na investicích, které v Česku propadly skoro o deset procent, zatímco v Polsku a v Maďarsku o necelé procento.
To se však ve druhém kvartále pravděpodobně změní. Rychle přijímaná karanténní opatření v průběhu března totiž dovolila Česku během druhého kvartálu od tvrdých opatření rychleji ustoupit.
I proto je pravděpodobné, že se středoevropský peloton do poloviny roku trochu srovná.
Druhá fáze krize
Proč by tedy na tom celkově Česko mělo být hůře? Při porovnání s Polskem je to zejména o tom, jak se vypořádá s druhou fází krize.
Zatímco karanténní opatření v první fázi nejvíce ohrožují odvětví služeb, po jejich uvolnění se musí ekonomiky vypořádat se slabou poptávkou – a to si zase vybere největší daň v průmyslu a ve stavebnictví.
Více otevřené a průmyslové ekonomiky jako Česko mohou mít proto ve fázi oživení větší potíže než ty uzavřenější (méně průmyslové).
VÍCE K TÉMATU:
Proč je automobilový průmysl pro Evropskou unii tolik důležitý?
Automobilový průmysl se obává těžkých časů. Zotavení nemusí přijít rychle
V Česku a na Slovensku má navíc větší váhu v HDP automobilový průmysl, který nehledě na koronakrizi prochází složitou strukturální změnou. I proto varování OECD vyslaná směrem k Česku dávají smysl.