Omezí rusko-německý špunt slovenský plynový byznys EPH?

Zemní plyn je v současnosti možné považovat za ideální palivo. Je ekologičtější variantou tradičních fosilních paliv, jeho ložiska jsou dostupná a (dosud) bohatá a nová, alternativní paliva jsou nákladná. A jiné „zelené“ energetické zdroje narážejí na problém s uchováním energie.

I kvůli tomu lze i letos a v nejbližších letech očekávat mírně rostoucí spotřebu. V roce 2016 vzrostla spotřeba zemního plynu v Evropské unii (EU28) o 6,5 procenta na 456,3 miliardy metrů krychlových ze 428,1 miliardy kubíků o rok dříve.

Nejvíce se na spotřebě podílí Německo, Velká Británie, Itálie a Francie. Také díky rostoucí spotřebě plynu a nižší spotřebě uhlí klesla v roce 2016 produkce emisí oxidu uhličitého (CO₂) v evropském energetickém sektoru o 4,5 procenta.

Tranzitní Česko i Slovensko

Spotřeba zemního plynu v Evropě Za rok 2016, údaje jsou v m3.

Klíčovým zdrojem pro EU je ruský plyn a dá se říci, že jsou na něm unijní země závislé. V roce 2014 činil podíl ruského plynu na spotřebě EU28 zhruba 27 procent, o dva roky později to již bylo 39,3 procenta.

Do Evropy proudí ruský plyn především pomocí plynovodů. Donedávna byly významnou trasou plynovody vedoucí přes Ukrajinu na Slovensko a dále na území Česka nebo přes Bělorusko do Polska a dále.

Plynová krize na přelomu let 2008 a 2009 nicméně přinutila zamyslet se nad závislostí EU na Rusku a přinesla i kroky, které znamenaly diverzifikaci toků z této krajiny.

Z našeho pohledu jsou však i tak nejzajímavější plynovody směřující na východ Slovenska a dále vedoucí až na východ České republiky. Na této trase se kromě ruského Gazpromu a ukrajinské společnosti Naftogaz podílí také česká společnost EPH nebo Net4Gas – původem česká společnost, nyní vlastněná konsorciem Allianz Capital Partners a Borealis Infrastructure.

Plynová část EPH

Například pro EPH je přeprava plynu z Ruska do Evropy poměrně významným segmentem. Tvoří zhruba 15,5 procenta z celkových konsolidovaných tržeb. K tomu EPH využívá společnost Eustream.

Vlastníkem této firmy je od roku 2014 SPP Infrastructure, ve které drží 49procentní vlastnický podíl právě EPH. Zbylých 51 procent vlastní státní Slovenský plynárenský priemysel (SPP).

Bezproblémový přesun zemního plynu z Ruska na Ukrajinu a následně na Slovensko směrem do České republiky a dále do západní Evropy tak hraje pro EPH důležitou roli. To se však může brzy změnit….

MAPA: Přepravní systém Eustream

Zdroj: Comsense

Historie: více než čtvrtstoletí sporů

Nejprve je třeba se ohlédnout do historie. Zhruba od devadesátých let se táhnou spory mezi Ukrajinou a Ruskem. Respektive spory mezi ukrajinskou ropnou a plynárenskou společností Naftogaz a ruskou společností Gazprom, která vlastní největší zásoby zemního plynu na světě a zhruba z jedné třetiny se podílí na spotřebě v Evropě. Kvůli tomu Evropa zažila několik plynových krizí.

Nejdříve šlo o ruské obvinění Ukrajiny z neplacení za dodávky plynu, které vyústilo v zastavení dodávek v letech 1992 a 1994. Tento problém byl vyřešen až v roce 2001 podepsáním mezivládní dohody.

Další spor přišel v roce 2005, kdy během vyjednávání o ceně zemního plynu a nákladech na dopravu ukrajinský Naftogaz zadržel část plynu od Gazpromu, který měl směřovat do Evropy na domácí spotřebu. Tento spor opět vedl k zastavení dodávek přes Ukrajinu v lednu 2006. Naštěstí se ještě téhož měsíce obě země dohodly a dodávky byly obnoveny.

UŽ JSTE SI HO OBJEDNALI?        –        Přihlaste se k odběru newsletteru      –        NEVÁHEJTE!!!

Během let následovaly další spory jak o ceně za plyn a nákladech na přepravu na Ukrajině, tak o tom, že Ukrajina Rusku dluží za dodaný plyn. Přeprava plynu z Ruska přes Ukrajinu dále do Evropy tak ani zdaleka není bezproblémová. To se projevilo také na přepravě zemního plynu společností Eustream, která dlouhodobě klesá.

Zatímco v roce 2008 přepravila společnost 76,2 miliardy kubíků plynu, v roce 2015 to bylo jen 55,8 miliardy metrů krychlových.

Řešení jménem Nord Stream

Problémy mezi Ukrajinou a Ruskem tak vedly už v roce 1997 k myšlence výstavby plynovodu, který by vedl z Ruska přímo podmořským potrubím přes Balt do Německa.

MAPA: Trasa plynovodu Nord Stream

Zdroj: Wikipedia.org

V září 2005 podepsaly ruský Gazprom, německý koncern BASF a E.ON základní dohodu o vybudování tohoto plynovodu. Následně v dubnu 2010 Rusko oficiálně zahájilo výstavbu plynovodu Nord Stream. O rok později byl projekt, který vede plyn z Ruska po dně Baltického moře do západní Evropy, především do Německa, dokončen a uveden do provozu.

Na Nord Stream například navazuje v Německu plynovod OPAL vedoucí do Česka. A právě Nord Stream znamenal velkou ránu pro společnosti využívající přepravu zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu. Tedy i pro Eustream, a v důsledku toho i pro EPH.

Nord Stream oslabuje Ukrajinu a další země

I když plynovod Nord Stream není využíván na plnou kapacitu, Rusko se jej snaží využívat čím dál víc. Tím chce jednak oslabit postavení Ukrajiny coby tranzitní země a také zvýšit závislost Evropy na dodávkách plynu z Ruska.

S tím souvisí také nový projekt Nord Stream 2, který má přivést do Evropy dvojnásobek ruského plynu než dnes a zcela se vyhnout Ukrajině a Polsku.

MAPA: Síť plynovodů v Evropě

Zdroj: Comsense

Rusko již dříve oznámilo, že chce do roku 2020 úplně přestat přepravovat plyn přes Ukrajinu.

Rozšíření severní, rusko-německé plynové cesty znamená pro ukrajinský Naftogaz a slovenský Eustream velký problém.

Projekt Nord Stream 2 předpokládá výstavbu dvou linek plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard metrů krychlových plynu ročně. Nový plynovod má paralelně s již existujícím plynovodem.

Do výstavby se má investovat osm miliard eur, ale spolu s půjčkami může tato částka dosáhnout 9,9 miliardy eur. Již v listopadu 2015 vyjádřilo výhrady k projektu deset zemí, které poukazovaly na to, že rozšíření plynovodu Nord Stream je proti zájmům Evropské unie a ohrožuje stabilitu Ukrajiny.

A přestože je Evropa spíše proti výstavbě, ruský Gazprom s výstavbou plynovodu stále počítá a na začátku února 2017 představenstvo společnosti oficiálně schválilo nákup zbývajícího 50procentního podílu konsorcia Nord Stream 2 AG, které bude stát za realizací projektu.

S výstavbou chce Rusko začít v druhé polovině letošního roku. O tři roky později by již měl ruský plyn do západní Evropy proudit jen přes celkem čtyři potrubí Nord Stream.

Pokud Rusko tento svůj plán úplně obejít Ukrajinu a dále Slovensko splní přepravou plynu přes plynovody Nord Stream, bude to znamenat pro všechny zúčastněné společnosti velké ztráty.

Situací společnosti EPH a její kreditní kvality se zabývá analýza společnosti Comsense analytics.