Česká národní banka podle našeho očekávání snížila v březnu úrokovou sazbu o 50bps na 5,75 procenta. Doprovodný komentář přitom vyzněl poměrně jednoznačně v jestřábím duchu a česká koruna v prvotní reakci posílila skoro o deset haléřů.
Zásadní zprávou je, že se bankovní rada s vysokou pravděpodobností nechystá urychlit snižování úrokových sazeb. Pro výraznější snížení sazeb zvedli ruku “pouze” dva členové bankovní rady (vedle Jana Fraita pravděpodobně Tomáš Holub).
Čekají se pro-inflační rizika
V pozadí rozhodnutí stála situační zpráva, která pravděpodobně bankovní radě poněkud překvapivě ukázala, že oproti únoru by měla být úroková trajektorie o něco vyšší. A to nehledě na výrazně nižší úroveň inflace.
Svoji roli podle nás sehrává několik faktorů. Za prvé, technicky vzato skutečnost, že se ČNB rozhodla postupovat po menších krocích, než indikovala únorová prognóza, mohlo vést jednoduše k posunutí “počátečních podmínek” modelu směrem výše.
Za druhé, úrokové sazby očekávají trhy výše než v únoru (což se automaticky promítá i do Česka). A za třetí, koruna je o více než 2 procenta slabší, než indikovala únorová prognóza.
Bankovní rada navíc dál akcentuje spíše pro-inflační rizika – zejména vysokou inflaci služeb, slabší kurz koruny a neukotvená inflační očekávání. Zdá se tak, že i směrem k dalším zasedáním je urychlené snižování úrokových sazeb po “větších krocích” tabu.
Do konce roku pod 4 procenty
V neposlední řadě Aleš Michl naznačil, že květnová revize rovnovážné úrokové sazby pravděpodobně posune její úroveň lehce vzhůru (to by pak posunulo vzhůru i terminální sazbu v nové prognóze).
To vše je zatím konzistentní s naším výhledem. V něm očekáváme pokles úrokových sazeb po 50bps krocích do srpna a následně tři snížení sazeb po 25bps na konečných 3,50 % na konci roku 2024.