Orwellova antiutopie v praxi? S digitálními penězi zmizí svoboda

Placení bankovkami a mincemi v budoucnu zcela vymizí a nahradí ho bezhotovostní platby. Ať už prostřednictvím platebních karet, nebo pomocí digitálních peněženek. Myslí si to tři čtvrtiny Čechů v průzkumu agentury STEM/MARK. Bezhotovostní platby považuje už nyní za standard 35,4 procenta dotázaných. Mladí to považují za pohodlné, u nich činil podíl přes 40 procent.

Souhlasím, ale zároveň to povede ve svém důsledku k omezení soukromého vlastnictví, protože ho masy vlastně ani nebudou potřebovat. A také – jak jsem přesvědčen – k omezení svobod.

Dvojí peníze

Příliš si to neuvědomujeme, ale používáme dva druhy peněz. Hotovost představují peníze emitované centrální bankou (bankovky a mince). Soukromé peníze vytvářejí komerční banky. Poskytnou úvěr a zůstatek připíší na účet.

Platby kreditní a debetní kartou nebo převody mezi účty jsou převody soukromých peněz. Když si vyberete z bankomatu, převádíte soukromé peníze ze svého účtu na peníze centrální banky. Když vkládáte hotovost na účet, převádíte peníze centrální banky na soukromé peníze.

Objem hotovosti i proto neodpovídá množství peněz v oběhu. Například v Česku je objem hotovostních peněz kolem 700 miliard korun (bankovky a mince), ale množství peněz v oběhu představuje více než pět bilionů korun.

V roce 2010 byla v Česku více než polovina transakcí provedena v hotovosti, o deset let později to bylo již jen 28 %. Pak udeřila pandemie a hotovostních transakcí ubylo ještě více.

Přechod na digitální měny

Centrální banky se poslední dobou snaží vytvořit své digitální měny, tedy digitální euro, digitální dolar. Jsou to veřejné peníze v elektronické podobě.

Evropská centrální banka zjišťuje, zda by digitální euro dávalo smysl. Výsledek má být znám do října letošního roku. Banka zdůrazňuje, že se nechystá rušit hotovost, digitální euro má být doplněk ke klasickým penězům. Bude ho možné kdykoliv převést na hotovost nebo uložit jako vklad u komerčních bank.

Digitální měna není kryptoměna, protože za digitální měnou stojí centrální banka, která ručí za její hodnotu stejně jako u hotovosti. Kryptoměny jsou decentralizované a jejich hodnotu určuje jen nabídka a poptávka.

VÍCE K TÉMATU:

Matrix dostává reálnou podobu. Stát bude šmírovat, kdo co prodává přes internetové bazary

Proč obchodníky nezajímá bezhotovost, když Češi ji při nákupech preferují?

Jak dál s hotovostí? Měli bychom ji už zrušit, nebo ponechat?

Riziko zrušení hotovosti? Všechny peníze budou daněny a pod dohledem

Poukázky do nového světa

Centrální banky argumentují, že digitální ekonomika by se stala rychlejší, efektivnější a dostupnější. Osobně ale nejsem příznivcem digitálních peněz, protože vytvářejí totální závislost na tom, kdo je vydal.

Digitální peníze lze omezit jen na určité skupiny zboží a služeb, které si za ně můžete koupit. Mohly by být vhodné pro sociální pomoc: šlo by za ně například koupit pouze potraviny, ale už ne alkohol a cigarety.

Digitální měny jsou v podstatě poukázky v ideálním, novém světě, jak ho líčí i někteří významní představitelé Světového ekonomického fóra. Miliardáři hýbající pořádky.

Moderní podoba Orwella

Pozemek a na něm dům nemusíte vlastnit. Ani auto. Je to přece asociální a neekologické. Takové postoje zaznívají už i v Česku. Bohatě prý postačí menší sdílená bytová jednotka na pozemku pod správou místní komunity, sdílené vozidlo, sdílené pracovní místo. A za to digitální poukázky.

Ty bude v určité minimální výši dostávat každý, ať pracuje, nebo ne. Diskuse se už vede o takzvané nepodmíněné minimální mzdě. Například v Německu zaznívá, že každý by měl dostávat nějaká ta eura.

Dokonce už padly návrhy dát mladým po dosažení věku osmnácti let na cestu životem do startu dvacet tisíc eur. Jen tak. „Do roku 2030 nebudete nic vlastnit a budete z toho mít radost,“ měl před časem slíbit Klaus Schwab, který je jakýmsi nepsaným mluvčím Světového ekonomického fóra.

Taková vize mi připomíná Matrix, Farmu zvířat či Orwellův román 1984 v koncentrované a moderní formě: falešný pocit celkové spokojenosti, a běda tomu, kdo se vzepře všeobecnému blahu.

Pokud se určitá skupina elitě znelíbí, třeba začne příliš demonstrovat, mohlo by se stát, že z digitální peněženky sice půjdou koupit rohlíky, ale už ne lístek na vlak jedoucí do místa občanské revolty…

Digitální peníze se takto mohou stát efektivním nástrojem pro kontrolu a ovládání velkého počtu lidí, i když třeba ve jménu lepšího světa. I proto věřím, že hotovost vydrží. A pokud ne, o důvod víc držet drahé kovy, které budou mít vždy svou hodnotu.

Článek, jehož autorem je český investor Vladimír Brůna, původně vyšel na serveru HlídacíPes.org.