Mohlo by vás také zajímat
Zlato láme rekordy nad magickou hranicí. Do čeho se vyplatí investovat?
Vladimír Brůna 31. března 2025Cena zlata prolomila v průběhu března magickou hranici 3000 dolarů za unci. I další investice jsou blízko historických maxim. Do…
Evropský pád do globální bezvýznamnosti: Trump rozjel jednání s Putinem o Ukrajině bez Evropy
Lukáš Kovanda 13. února 2025Stávající model ekonomického a politického vedení Evropy je kriticky neefektivní, což dokumentuje právě nynější pád do bezvýznamnosti. Výsledkem pak je…
Jen chodit do práce samo o sobě člověka finančně neosvobodí
Vladimír Brůna 13. února 2025Éra superlevných hypoték se nevrátí, byla to svým způsobem jedinečná éra. Dnes levné hypotéky nejsou, ale přesto dávají smysl. "Pokud…
- ČLÁNEK
Peking stahuje dolů prosperitu Hongkongu, západní firmy odcházejí
Užší politická provázanost dříve kvetoucího města s pevninskou Čínou dopadá na prosperitu Hongkongu. Z dřívější britské kolonie odchází stále více zahraničních firem. Souvisí to s tím, že Peking „utahuje šrouby“. Po normalizaci místních politiků nastupuje i větší regulace pro zahraniční subjekty.

Zahraniční investoři z Hongkongu odcházejí. Obávají se, že přísnější bezpečnostní legislativa dopadne i na zahraniční firmy. (Ilustrační foto) Zdroj: Pixabay
Hongkong v roce 1997 převzala od britské správy pevninská Čína. Bohatý přístav se během britské koloniální éry stal finančním centrem, sídlem řady bank a dalších západních firem. V posledních letech ale jeho globální ekonomický význam upadá.
Peking se nejprve zaměřil na omezení protikomunistické a demokratické politické scény. V poslední době pak cílí na větší regulaci ekonomiky. I přes to, že formálně Čína slíbila až do roku 2047 ponechat ve městě liberální a kapitalistický ekonomický systém.
Vyšší tresty za velezradu a špionáž
Nově komunistické vedení Číny zpřísňuje bezpečnostní zákon, který vystrašil řadu zástupců mezinárodních společností. Panují obavy, že se ekonomická váha Hongkongu dále oslabí. Přitom město bylo zahraničními investory vždy považováno za ekonomickou bránu na čínský trh.
Z historie města |
Hongkong (doslova Voňavý přístav) je samostatné město a zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky, ležící na pobřeží Jihočínského moře. Je významným ekonomickým a obchodním centrem. Podle ústavy se Hongkong těší vysokému stupni autonomie, pouze za mezinárodní politiku a ozbrojené síly zodpovídá centrální vláda v Pekingu. První Evropan, který toto místo navštívil, byl portugalský mořeplavec Jorge Álvares v roce 1513. Roku 1699 začala v Číně obchodovat britská Východoindická společnost. Poloostrov Kowloon, na kterém se město rozkládá, byl Británii pronajat na dobu 99 let počínaje červencem 1898. V roce 1997 město převzala Čína, jež se zavázala zachovat kapitalismus do roku 2047. Zdroj: Wikipedia |
Nová legislativa rozšiřuje okruh trestných činů, které jsou považovány za pobuřování a státní tajemství. Zvyšují se i tresty.
Návrh nově definuje závažné trestné činy, jako je velezrada nebo špionáž. I proto u zahraničních obchodníků i diplomatů vyvolává obavy, napsaly Financial Times.
Od roku 2019 se počet globálních společností s regionálními centrálami v Hongkongu snížil o 8,4 procenta, vyplývá z místního oddělení sčítání lidu a statistik.
V případě amerických firem je ústup ještě vyšší, zhruba třetina firem z USA za posledních deset let z takzvané perly Asie odešla.
Firmy, které i přes stále větší dohled komunistického režimu z Pekingu zůstávají, pak snížily počty zaměstnanců od vypuknutí pandemie covidu-19 o třetinu.
Obavy západních manažerů o bezpečnost
Generální konzul USA v Hongkongu Gregory May v rozhovoru pro Bloomberg varoval, že řadu zahraničních investorů znepokojuje, jakým směrem se politická i ekonomická situace v autonomním městě ubírá.
Manažeři amerických firem často používají „jednorázové“ telefony, protože se obávají o bezpečnost svých dat. Dochází také postupně k cenzuře internetu, která panuje v pevninské Číně.
Americké ministerstvo zahraničí varovalo, že nová bezpečnostní legislativa povede k velmi široké a nepřesné definici státního tajemství, což pravděpodobně bude použito proti kritikům komunistického režimu.
Omezení svobody projevu poškodí také ekonomiku
„Pokud se snažíte omezit svobodu shromažďování a svobodu projevu, bude to mít vedlejší efekt na právní stát a také na ekonomickou svobodu,“ zdůraznil pro Deutsche Welle Matt Mitchell, vedoucí pracovník Centra pro ekonomickou svobodu v kanadském Frazer Institute.
Hongkong se přitom ještě donedávna v různých žebříčcích svobody podnikání řadil velmi vysoko, často na první místo.
Nyní jej v atraktivitě poráží městský stát Singapur, jenž je považován za Švýcarsko Asie. Podle Bloomberg Intelligence tam má své regionální ústředí zhruba 4200 nadnárodních společností, zatímco v Hongkongu je to 1336.
Čína se propadá indexem ekonomické svobody
V indexu ekonomické svobody, který byl v roce 1995 vytvořen americkým konzervativním think tankem Heritage Foundation a americkým deníkem Wall Street Journal, se Hongkong stal 25krát po sobě vítězem. Tedy až do roku 2019.
Pak byl vyřazen na základě přijetí zákona o národní bezpečnosti, který se má nyní, jak už bylo uvedeno výše, dále zpřísnit.
Čína v posledním vydání indexu ekonomické svobody z loňského října figuruje až na 151. místě mezi 176 hodnocenými státy. I Rusko se umístilo výš, na 131. místě. Pro srovnání, Česku patří 23. místo těsně před Spojenými státy a Izraelem.
GRAF: Index ekonomické svobody
Top 10, říjen 2023, celkové skóre.
Zdroj: Heritage Foundation
Stěhování do Singapuru
Odchod investorů a firem z Hongkongu je motivován i geopolitickým napětím mezi Čínou a Spojenými státy. Byznys se také obává o ekonomickou budoucnost Tchaj-wanu, na který Peking zesiluje tlak. I proto se celá řada společností stěhuje do klidnějšího a politicky stabilního Singapuru, jenž má rovněž dobré vztahy s Amerikou.
Ekonom na Yaleově univerzitě Stephen Roach, který byl šéfem banky Morgan Stanley pro Asii, uvedl, že americké firmy stále častěji v Asii preferují země, které udržují dobré vztahy s Bílým domem.
Burza v Hongkongu ukazuje obavy investorů
Že se atraktivita Hongkongu pro investory snižuje, nejlépe dokládá výkon místní burzy. Index HSI se obchoduje okolo úrovně 17 000 bodů. Za posledních dvanáct měsíců index propadl o 13 procent. Historické maximum v roce 2018 přitom činilo skoro dvojnásobek, 32 tisíc bodů.
GRAF: Vývoj burzy v Hongkongu
Hodnota indexu HSI za posledních pět let.
Zdroj: Google Finance
Index je nyní na podobné úrovni jako v roce 1997, kdy Britové předali správu města Číňanům. Přitom americké akciové indexy v posledních dnech lámou historické rekordy.
„Hongkong se mění z mezinárodního finančního centra na offshore centrum pro čínské podniky,“ popsal posun významu byznysového centra hlavní ekonom pro Asii v londýnské poradenské společnosti Capital Economics Mark Williams. Řada čínských firem se obává vstupu na londýnskou nebo newyorskou burzu, tak raději obchodují v Hongkongu.