Spojené království se nadále potýká s důsledky dlouhodobé ekonomické stagnace po Brexitu (Spojené království vystoupilo z EU 31. ledna 2020, pozn. red.). Vláda premiéra Keira Starmera přitom čelí nevyhnutelné realitě – vysoké vládní výdaje nelze udržovat v rozpočtu, pokud ekonomika dostatečně neroste.
Nejnovější revize vládních prognóz snížila očekávaný růst HDP v roce 2025 z původních 2 procent na pouhé 1 procento. Únorová inflace pak dosáhla 2,8 procenta, což
naznačuje i možné riziko stagflace tamní ekonomiky.
Vládní plány na snižování deficitu jsou tedy naprostou nutností, pokud stát nechce přicházet, podobně jako Francie, o svou reputaci na finančních trzích a dostávat stále horší úvěrové „známky“ od významných ratingových agentur.
Místo přebytku schodek
Rozpočet, který měl původně být v přebytku 9,9 miliardy liber, nyní dosahuje schodku 4,4 miliardy liber. Klíčovou součástí fiskální konsolidace je snížení vládních výdajů o 14 miliard liber.
Přestože někteří ekonomové varují před negativními sociálními dopady těchto opatření, nelze zpochybnit, že dlouhodobě udržitelný růst vyžaduje vyrovnané veřejné finance a zdravé úspory. Ty jsou totiž klíčem k investicím a stabilitě hospodářství.
Spojené království navíc už teď operuje s poměrně vysokým zadlužením ve výši 95 procent HDP. Podle oficiálních dat výdaje na úroky z dluhu dosáhnou 104,9 miliardy liber. To představuje 8,2 procenta z celkových veřejných výdajů – tedy téměř desetinu rozpočtu.
Efekt západky
Očekávané škrty v sociálních výdajích ve výši 3,4 miliardy liber se tak staly nejkontroverznějším bodem rozpočtu. Přestože kritici varují před jejich dopadem na slabší vrstvy obyvatel, musíme připomenout, že britská vláda se potýká s fenoménem „efektu západky“. Jakmile jsou jednou výdaje zavedeny, je obtížné je zrušit, což dlouhodobě deformuje veřejné finance.
Podobnou situaci zažila i česká vláda při provádění svého úsporného plánu, známého jako „konsolidační balíček“. Navzdory obavám z možných krátkodobých dopadů je fiskální konsolidace nevyhnutelná. Nadměrné státní zásahy a neustálý růst výdajů vedou pouze k ekonomické neefektivitě. Rozhodující bude, zda britská vláda dokáže svou politiku udržet navzdory tlaku veřejnosti a zda se jí podaří vytvořit prostředí, které nakonec podpoří investice, konkurenceschopnost a dlouhodobou prosperitu…