Pfizer vládne největší operaci v dějinách zdravotnictví, očkování na covid. Ohrozit ho může Johnson & Johnson

V Evropě bylo podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí k 17. březnu distribuováno na 64,53 milionu dávek vakcín, ne všechny však mají registraci Evropské lékové agentury (EMA).

Podle dat serveru Finbold ke stejnému datu přesáhl objem vynaložených prostředků za tyto vakcíny distribuované v Evropské unii a zemích Evropského hospodářského prostoru hodnotu 624 milionů eur. Server ve svých propočtech vyšel z ceníku, který unikl na veřejnost.

Na svém twitterovém účtu ho dočasně zveřejnila belgická ministryně Eva De Bleekerová. Ceníkové ceny, které Evropa platí za jednu dávku vakcíny od jednotlivých společností, jsou uvedené v boxu. Skutečná cena se může mírně lišit, i tak nám ale uniklý ceník dává alespoň hrubou představu o tom, jak probíhá a kolik stojí masové očkování v evropském regionu.

Pfizer dominuje

Předním dodavatelem vakcíny je v Evropě společnost Pfizer (jde o vakcínu vyvíjenou společně s firmou BioNTech, pozn. red.), která do zemí EU a EHS dodala více než dvě třetiny z celkového počtu distribuovaných vakcín. Necelou čtvrtinu obstarala britská farmaceutická společnost AstraZeneca a necelých šest procent připadá na americkou Modernu.

Částečně do Evropy dodaly své vakcíny Čína (Sinopharm) a Rusko (Sputnik V), které však dosud neprošly schvalovacím procesem EMA.

V dubnu by se mezi hlavní dodavatele vakcín měla připojit také společnost Johnson & Johnson, do Evropské unie by v té době měly směřovat tři miliony dávek této vakcíny, v květnu pak 13 milionů a v červnu 39 milionů.

GRAF: Celkový počet dávek vakcín distribuovaných ve EU
Jde o data k 17. březnu 2021, na ose Y je počet dodaných vakcín, procento udává podíl na trhu.

Zdroj: Finbold, European Centre for Disease Prevention and Control

Pfizer nedominuje pouze v množství dodaných dávek, ale také v objemu za ně utržených peněz, jelikož jde po Moderně o druhou nejdražší vakcínu v přepočtu na jednu dávku. K dosažení imunity vůči onemocnění covid-19 jsou u obou jmenovaných vakcín potřebné dvě dávky. Pfizer si tak podle propočtu serveru Finbold prozatím přišel na více než 500 milionů eur.

GRAF: Celková cena dodaných vakcín
Cena vychází z ceníku, který zveřejnila belgická ministryně Eva De Bleekerová, přepočteno na eura.

Zdroj: Finbold

Proočkovanost je v jednotkách procent

V Evropě se proti covidu očkuje teprve od konce minulého roku, země EU a EHP si stanovily cíl mít proočkováno 70 procent populace starší 18 let. Zatím je kompletně, tedy i druhou dávkou, naočkováno v průměru asi pět procent obyvatel v těchto zemích. Statistika napříč zeměmi se ovšem výrazně liší. Nejvíce naočkovaných v přepočtu na 100 obyvatel hlásí Maďarsko, asi 31 procent, země ale očkuje v EU neschválenými vakcínami. Obecně však platí, že jsme na úplném začátku této v dějinách zdravotnictví nejmasivnější operace.

Ve světle řečené statistiky to znamená, že Evropa bude potřebovat ještě téměř 18násobek počtu dosud dodaných dávek vakcín, aby naplnila jí stanové cíle.

Důvodů, proč proces očkování probíhá na starém kontinentu pomalu, je hned několik. Hlavním z nich jsou problémy přímo na straně výrobců vakcíny, kteří kvůli nedostatečným výrobním a logistickým kapacitám nejsou schopni plnit nasmlouvané objemy.

Dalším problémem je nepřipravenost některých zemí na masivní očkování. Hromadná očkovací centra jednoduše nevznikají tak pružně, jak by bylo třeba. A v neposlední řadě je to nedůvěra veřejnosti, která je v poslední době zesílena několika případy úmrtí po aplikaci vakcíny na covid-19.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Covid-19 dal stopku cestovnímu ruchu ve světě. Jen loni ztráty přesáhly bilion dolarů

Očkování v Česku: zdravotníky a seniory doplňují vyvolení a na přípravy se jaksi zapomnělo

Koronavirus jako cesta výdělku. Vydělávají na něm i firmy z Babišova impéria

Je očkování bezpečné?

Zejména jde o nedávné případy úmrtí vyvolané krevními sraženinami po podání vakcíny od společnosti AstraZeneca. V reakci na zprávy preventivně pozastavily podávání této vakcíny dvě desítky zemí, mimo jiné Dánsko, Norsko, Island, Bulharsko, Rumunsko, Nizozemsko, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr, Lucembursko a další.

Evropská agentura pro léčivé přípravky ovšem vydala prohlášení, kde zopakovala, že krevní sraženiny se u očkovaných nevyskytují častěji než u zbytku populace. Podle firmy AstraZeneca zdravotníci její očkovací látku v Evropské unii a Británii podali 17 milionům lidí, přičemž analýza údajů o očkování nepřinesla žádné důkazy o zvýšeném riziku tvorby krevních sraženin.

V návaznosti na to některé ze zemí, včetně Itálie, Německa či Francie, očkování tímto přípravkem už obnovily. Nejnověji se k nim přidalo také Španělsko, které vakcínu od AstraZeneky bude aplikovat občanům do 65 let věku.

Některé státy, například Švédsko, Dánsko či Norsko, zatím s rozhodnutím o obnovení očkování vakcínou od firmy AstraZeneca čekají. Litva či Itálie ji opět začaly používat s tím, že ji lidé budou moci odmítnout a dostanou jiný přípravek.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: 

České „zbraně“ proti covidu: nečekaná a často nedoceněná pomoc

Česká ekonomika loni zažila největší propad v novodobé historii. Jak dlouho se asi bude vzpamatovávat

Vyhlídky na brzké očkování udržují evropský průmysl v optimismu

Pfizer chce jít s cenou nahoru

Pojďme ale zpět k lídrovi trhu, jímž je společnost Pfizer. Firma těží z toho, že její vakcína byla uznána jako první, nemluvě o tom, že ji „nepotkaly“ podobné negativní události jako AstraZenecu.

Pfizer se podle informací serveru Finbold navíc chystá na jedné z nejnáročnějších operací v dějinách zdravotnictví ještě více vydělat. Podle analytiků lze totiž očekávat, že firma půjde s cenou nahoru, přičemž odhady hovoří o tom, že by cena mohla být klidně třikrát až čtyřikrát vyšší než nyní.

Pfizer již dříve podle agentury Reuters uvedl, že své letošní tržby z prodeje vakcíny proti covidu-19, kterou vyrábí ve spolupráci s německým partnerem BioNTech, odhaduje na 15 miliard dolarů. Jen pro srovnání – Moderna očekává, že letos v rámci již podepsaných dohod utrží 18,4 miliardy dolarů.

Kartami na trhu však může v brzké řadě začít míchat společnost Johnson & Johnson, jejíž vakcína také nedávno „dostala razítko“ od EMA. Pro očkování její látkou by totiž měla stačit pouze jedna dávka, zatímco všechny ostatní se musí podávat ve dvou dávkách.

Každopádně Evropská komise pro letošní 2. čtvrtletí počítá celkově s přibližně 300 miliony dávek od všech čtyř výrobců, jimž EMA autorizovala preparáty.

Prognózy výrobců jsou pak o něco vyšší – AstraZeneca počítá pro druhý kvartál se 70 miliony, Moderna s 35 miliony a Johnson & Johnson s 55 miliony dávek, což za všechny čtyři výrobce představuje celkem přes 360 milionů.

Proočkujeme se k oživení

Očkování je pak všeobecně považováno za klíčový faktor pro oživení oborů, které pandemie „vypnula“, a potažmo pro restart ekonomik. Kromě očkování stojí za zlepšením hospodářských vyhlídek podle OECD rovněž vládní opatření na podporu ekonomiky.

„Aktivita v mnoha odvětvích oživila a částečně se přizpůsobila pandemickým restrikcím. Očkování, ačkoli je nerovnoměrné, nabírá na tempu a vládní stimuly, zejména ve Spojených státech, pravděpodobně výrazně podpoří ekonomickou aktivitu,“ uvedla OECD. „Vyhlídky pro udržitelný růst se však v jednotlivých zemích a odvětvích výrazně liší. Je nezbytné zajistit rychlejší a efektivnější distribuci vakcíny po celém světě,“ dodala.

Nicméně nedostatečná rychlost očkování by mohla podkopat opatření na podporu ekonomiky. Pokud se spotřebitelé nebudou moci brzy vrátit k normálnímu životu, mohou podle ní peníze vložené do ekonomiky vládami skončit ve formě úspor místo toho, aby podpořily spotřebu.