Mohlo by vás také zajímat
Trump v čele USA znamená větší stabilitu pro finanční trhy
Kryštof Míšek 7. listopadu 2024Uplynulé týdny se nesly v nejistotě z výsledků voleb a jejich možného dopadu na ekonomiku a finanční trhy. Zejména protekcionistická…
Proč letos nebude platit v USA Okunův zákon?
Jan Čermák 7. října 2024Letos dojde v americké ekonomice k poněkud zvláštní makroekonomické situaci. Ekonomika USA totiž vykazuje tempo, které se pohybuje nad jejím…
Mladí ležáci — staří žebráci. Jaké jsou generační rozdíly u investování?
Štěpán Křeček 30. července 2024Mladší generace je při investování konzervativnější, než starší kohorta a více se straní riziku, alespoň to vyplývá z průzkumu Bank…
- ČLÁNEK
Pomáhají odtajňovat pracovní talenty: sociální sítě jako nástroj personalistů
Sociální sítě mají i svou odvrácenou stranu. Data, která sdílíme na sociálních sítích, se stávají čím dál větší komoditou. Díky nim na nás například cílí reklamy, které nás nutí nakupovat věci, které kolikrát ani nepotřebujeme. Mohli bychom tato data využít pro získání smysluplné práce?
Talent je již po staletí vyhledávanou komoditou. Tato schopnost zvládat určitou činnost lépe než průměrně disponovaní lidé zaujímá pevné místo i v současné moderní době.
A talent je i nedílnou součástí hledání pracovníků, resp. stojí na hlavní pozici ve firemních strategiích. Svůj díl na tom nese i slavný koncept Válka o talenty společnosti McKinsey. Ten rozebral ideu, že hlavní konkurenční výhoda firem bude spočívat v jejich schopnosti najít, rozvíjet a udržet si talentované lidi.
Neefektivní pracovní trh?
Na jedné straně se objevují neustálé stížnosti firem, že nemohou najít ty správné talenty. Na straně druhé je příliš mnoho talentovaných lidí, kteří si stěžují na nesmyslnou nebo neinspirativní práci.
Zdá se tedy, že s výjimkou profesionálního sportu není trh s talenty efektivní. Občas je patrné, že mezi nabídkou a poptávkou po talentech existuje až patologický nesoulad. Připodobnění můžeme najít v tom, jako kdyby byla většina lidí single, nebo by jejich partnerský vztah nebyl naplněný (což koneckonců není příliš vzdáleno realitě).
Propast mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce ale mohou překlenout inovace. K tomu však bude zřejmě třeba znovu definovat, co znamená termín talent. Možná to bude znít překvapivě, ale naše dosavadní vnímání talentu nereflektuje současnou dobu.
Naše data jako talent bitcoiny
Tvrdé znalosti |
Tvrdé dovednosti (anglicky Hard skills) jsou odborné znalosti a dovednosti. Zahrnují např. ovládání cizích jazyků, vědomosti z různých oblastí (odbornost), technické dovednosti jako řízení auta, ovládání PC programů, účetnictví atp. |
Pokud dokončené vysokoškolské vzdělání nepřináší znalosti relevantní pro zaměstnání, pokud tvrdé dovednosti (viz box vpravo) rychle zastarávají, a to, co umíme, je méně důležité než to, co se můžeme naučit, pak je zřejmé, že firmy často hledají talenty na nesprávných místech.
Tím ale ztrácí možnost vytvářet rozmanité a inkluzivní pracovní prostředí. Pokud je tedy pro firmy při hledání talentů stále důležitý životopis, který je postaven na úrovni vzdělání, nebo předchozí praxi, pak je těžké se vyhnout tomu, aby firmy stále dokola nenajímaly stejný typ lidí.
Více než profesní rozmanitost může rozhodovat „kulturní vhodnost“ kandidátů. A sociální sítě se v tomto směru jeví jako slibná alternativa právě pro hledání talentů.
Mladí Češi hledají práci na sociálních sítích |
Z nedávného průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad mj. vyplynulo, že mladí Češi ve věku 18 až 24 let mnohem častěji nacházejí práci prostřednictvím sociálních sítí (30 % oproti 18 % u průměrného českého zaměstnance). |
Naše osobní data se chovají jako tzv. talent bitcoiny. Aktivita na sociálních sítích odhaluje velké množství informací o našich charakterových vlastnostech. A to je přesně to, co zaměstnavatelé potřebují znát (a někdy také to, co chtějí znát), než se rozhodnou někoho zaměstnat.
Co zajímavého přinesly nezávislé vědecké studie o sociálních sítích?
Jak ukázala nešťastná kauza společnosti Cambridge Analytica (firma získala data desítek miliónů uživatelů sociální sítě Facebook a využila je v rámci volebních kampaní v USA, pozn. red.), naše údaje na Facebooku nepředpovídají jen spotřebitelské preference. Jsou také ukazatelem našich osobnostních rysů, které již dlouho ukazují vazby na různé profesní preference a pracovní kompetence.
Prostřednictvím veřejně dostupných údajů o vědomé sebeprezentaci lidí (např. členství ve skupinách, mediální obsah a příspěvky, které se nám líbí), mohou algoritmy odhadnout celou řadu lidských vlastností. Mj. i inteligenci člověka, jeho zvídavost a extroverzi, které jsou trvale spojeny s pracovními výsledky, a jsou také základem mnoha definic talentu.
Při hledání talentu tak mohou ukázat na jedince, který je tou správnou osobností na tom správném místě.
Nestrukturovaná data jako je text, jsou pevně spojena s charakterem člověka. Ukázalo se, že technické zpracování přirozeného jazyka (Natural Language Processing) je spolehlivá forma umělé inteligence, která dokáže převést komunikační styl lidí do prediktivního modelu jejich osobnosti.
Slova, která používáte, a frekvence, s jakou je používáte, mohou napovědět, zda jste klidní nebo emotivní, cílevědomí nebo benevolentní, důvěřiví nebo skeptičtí, pozitivní nebo negativní atd.
Mimochodem, tato osobnostní data nepředpovídají nejen talent pro běžné pracovní
pozice, ale také vůdčí schopnosti daného jedince.
Instagram, YouTube a TikTok
Videa a fotky, která lidé nahrávají na sociální sítě, ukazují mnohé o jejich verbální a neverbální komunikaci. Včetně odhalení fyzických vlastností, jejich hlasu i mimiky a výrazu obličeje.
Tyto údaje mohou být pak spojené s osobnostními rysy, jako je emoční inteligence, empatie a sociabilita. Jistě, algoritmy zdaleka nejsou dokonalé, ale s dostatečným množstvím dat dokáží předčit ve vnímání emocí člověka, zejména při analýze cizích lidí.
Spotify a další chytrá data
Poslech hudby, celková aktivita na telefonu, používání aplikací, denní a noční aktivita, to vše také odhaluje základní oblasti talentu daného jedince. Například zda je sebevědomý, optimistický, sklon k riziku anebo pracovitost.
Studie „Just the Way You Are,“ kterou nedávno provedla streamovací hudební služba Spotify, zkoumala 17,6 milionu skladeb a z nich odvodila osobnost, náladu a chování posluchačů.
Na druhou stranu podobné analýzy se zatím nepoužívají k porovnání vhodnosti lidí pro profesi. Nicméně můžeme si lehce představit budoucnost, ve které bude více lidí předstírat, že poslouchají klasickou hudbu nebo jazz (a vymažou Justina Biebera ze svého playlistu), aby si vylepšili svůj osobní „talent bitcoin.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zneužívání sociálních dávek jako další předvolební hit. Ekonomicky je totiž bezvýznamné
Nástroje moderní politiky 21. století? Lež, korupce a populismus
Materiálová krize i změny návyků, které v nás zanechal covid, přinášejí secondhandovou revoluci
Budoucnost: analýza chování na sociálních sítích
Existují zjevné etické obavy (a někdy i právní restrikce), které omezují používání sociálních sítí při najímání zaměstnanců a vyhledávání talentů. To naštěstí přimělo personální agentury a další instituce, aby nepoužívaly umělou inteligenci pro analýzu feedů sociálních sítí kandidátů s cílem odvodit jejich talent nebo potenciál.
Přitom se domnívám, že existuje řešení. Stačilo by kandidáty vhodně informovat, vyzvat je ke spolupráci a nechat je uvést na svých sítích, co chtějí. To by umožnilo umělé inteligenci převést jejich data na „talent bitcoiny.“ Sami klienti by se pak mohli svobodně rozhodnout, zda si tyto informace ponechají nebo s nimi budou obchodovat s potenciálními zaměstnavateli a náboráři.
Je možné, že by to vedlo i k negativním externalitám. Možná by totiž lidé více sdíleli nepravdivé informace, zakládali si falešné účty a snažili se na sítích o sobě vyvolat jiný, pokřivený dojem.
Talenty na sociálních sítích
Ani v současném on-line světě ale nejsou sami sebou. Všichni dbáme na svou digitální pověst, na druhou stranu se chceme zalíbit ostatním, nebo na ně jinak – hlavně pozitivně – zapůsobit.
Každopádně se data, která sdílíme na sociálních sítích, stávají čím dál více komoditou. Díky nim na nás cílí reklamy, které nás nutí nakupovat věci, které nepotřebujeme. Mohla by se raději sdílená data využít pro získání smysluplné práce?
Je důležité si říci, že využívání sociálních sítí pro vyhledávání talentů je dnes zcela běžné, a to bez jakéhokoli zásahu umělé inteligence. Personalisté a náboráři si často nejprve proklepnou kandidáta v on-line prostředí. Prohlédnou si nejen dovednosti a pracovní zkušenosti, které uvádí na sociální síť LinkedIn, ale i sdílené fotografie na Instagramu. A projdou také skupiny, které se mu líbí na Facebooku, a tweetované příspěvky. Tyto informace navíc bývají často veřejné (záleží na uživateli, pozn. red.).
Na druhou stranu si kandidáti velmi často plně neuvědomují, jaké signály vysílají směrem k personalistům a jejich možné kariérní důsledky.
Zároveň je zatím méně pravděpodobné, že náboráři díky sociálním sítím dokáží rozpoznávat talent kandidátů. Otázka je, zda vůbec dokáží věnovat pozornost správným údajům a naopak ignorovat některé informace (např. pohlaví, věk, atraktivita a rasa).
První dojem je silně ovlivněný stereotypy a předsudky. Žádné školení o nevědomé předpojatosti nedokáže náboráře přimět k tomu, aby zapomněli, že kandidát je žena, je starý, jiné rasy nebo etnika nebo že je neatraktivní.
Současné náborové postupy mají daleko k objektivitě a tradiční hodnocení talentů nejsou ani nezaujatá, ani velmi přesná. Vzhledem k tomu nebude trvat dlouho a algoritmy a analýza sociálních sítí budou konkurovat tradičním hodnocením talentů. Jak z hlediska důvěry, tak i z hlediska vnímané hodnoty.
Stejně jako může být jednoho dne bitcoin důvěryhodnější než národní měny.