Mohlo by vás také zajímat
Fialův slib „německých mezd“ by mohl vést k bankrotu Česka
Lukáš Kovanda 18. listopadu 2024Premiér Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že Češi do několika let budou mít mzdy srovnatelné s těmi…
Trump do Bílého domu; Rohlík v Německu pomůže Amazonu a ČNB i Fed posílají sazby níže aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2024
Libor Akrman 9. listopadu 2024Škody po povodních dosáhnou až 50 mld. Kč; Toyota otevřela v Kolíně obří hub; softwarové společnosti Y Soft pomůže EIB;…
ČNB zase přikoupila zlato; Google Play se musí otevřít a EDF si stěžuje na jaderný supertendr i v Bruselu aneb souhrn ekonomických událostí 41. týdne 2024
Libor Akrman 11. října 2024Čína uvalí clo na brandy z EU; účet pojišťoven za povodně: 2 mld. Kč; příval českých makrodat; CSG kupuje startup…
- Komentář
Poslední rozpočet Andreje Babiše postrádá ambice, navzdory šlapající ekonomice
I když ho do sněmovny pošle až jeho nástupce Ivan Pilný, nenechal si ministr financí Andrej Babiš ujít šanci na to, aby návrh rozpočtu pro rok 2018 prezentoval jako svůj. Jak vnímá ekonom Jan Bureš navrhovaný 50miliardový schodek?
Ministr financí Andrej Babiš přichází na jednání vlády. Zdroj: vlada.cz
Česká republika by měla v roce 2018 hospodařit s deficitem 50 miliard korun. Po letošním schváleném deficitu ve výši 60 miliard korun jde jen o symbolické vybalancovávání státních financí navzdory faktu, že ekonomice se daří a nejspíše i nadále bude vykazovat slušný růst odrážející se v rostoucích daňových příjmech.
GRAF: Vývoj bilance státního rozpočtu
Od vzniku samostatné republiky v roce 1993 do roku 2020 (pro roky 2018-2020 jde o předběžné návrhy), v miliardách korun.
Zdroj: MF ČR
Prozatím sice nelze příliš hovořit o tom, jak dopadnou státní finance letos, protože jak ukázala zkušenost z loňského roku, manévrovací prostor ve výdajích existuje, stejně jako prostor pro „překvapení“ na straně příjmů.
Tím byl v roce 2016 nadprůměrný příliv peněz z EU, který dosáhl 158 miliard korun namísto rozpočtovaných 96 miliard.
Ekonomice se stále daří, dokonce lépe než jsme čekali a výhledy naznačují pokračování konjunktury i v roce 2018.
Ambice jen ve směru výdajů
Rozpočtové priority pro následující rok však nejsou ambiciózní ve směru lepšího hospodaření, ale směrem k posílení sociálních výdajů včetně penzí a platů ve veřejném sektoru.
V důsledku takto naplánovaného deficitu začne znovu docházet k navyšování státního dluhu.
GRAF: Vývoj státního dluhu ČR
Od roku 1993 do současnosti, pro rok 2017 jde o odhad, v miliardách korun.
Zdroj: MF ČR
Už totiž asi nebude možné dále spoléhat na likviditní rezervy státu, které sloužily k pokrývání deficitů v předchozích letech, ani na neočekávaně silný přítok nevyužitých peněz z EU.
To se zřejmě odrazí i na nákladech na financování zadlužení, které byly v době masivního přílivu kapitálu před koncem intervenčního režimu extrémně nízké, respektive v řadě případů dokonce ministerstvo financí získalo peníze takříkajíc zdarma i s bonusem v podobě záporného úroku.
Otázka výnosnosti dluhopisů?
Ostatně konec kurzového režimu se projevil i na dluhopisovém trhu, který do té doby už z téměř poloviny ovládli zahraniční hráči, kteří přitom tlačili výnosy hluboko do záporu.
S tím, jak se zpomalil příliv kapitálu po uvolnění koruny, opadl i tlak na bondové výnosy. Krátký konec křivky se proto začal rychle sunout nahoru, i když stále ještě zůstává v záporu.
Naproti tomu ti, kteří si v té době pořídili delší dluhopisy, se dnes mohou těšit z jejich vyšších cen.
Otázkou je, na jak dlouho. ČNB totiž stále častěji mluví o vyšších sazbách, které by se nepochybně odrazily i ve vyšší výnosnosti českých dluhopisů.