Mohlo by vás také zajímat
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Fialův slib „německých mezd“ by mohl vést k bankrotu Česka
Lukáš Kovanda 18. listopadu 2024Premiér Petr Fiala (ODS) v Otázkách Václava Moravce prohlásil, že Češi do několika let budou mít mzdy srovnatelné s těmi…
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
- KOMENTÁŘ
Pozadí sporu o růst platů ve státní sféře? Další bobtnání dluhu či daní soukromé sféry
Jednání o růstu platů ve veřejné sféře mezi odbory a zástupci vládních ČSSD a ANO zatím nepřineslo dohodu. Možné scénáře a hlavně dopady navýšení platů ve veřejné sféře, kde mzdy rostou dvakrát rychleji než v soukromé sféře, je podle ekonoma Lukáše Kovandy neudržitelné.
Předseda vlády Andrej Babiš během videkonferenčního zasedání tripartity, 20. září 2021. Zdroj: Vláda ČR
Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta.
Pokud by nakonec na Babišova slova došlo, a platy státních zaměstnanců se navyšovaly o 3,5 procenta, vyjde to veřejnou kasu na dalších osm miliard korun ročně.
Šéf sociální demokracie Jan Hamáček zašel ještě dále. Jeho slova později potvrdila spolustranice Jana Maláčová, šéfka resortu práce a sociálních věcí. Chce jako Hamáček pro každého zaměstnance veřejné sféry navíc pevnou částku tří tisíc korun měsíčně.
Zaměstnancům veřejné sféry by se tak měsíční výdělek navýšil průměrně zhruba dvojnásobně v porovnání s Babišovým záměrem. Hamáčkovo, resp. Maláčové přidávání by veřejnou kasu, tedy daňové poplatníky, přišlo přibližně na sedmnáct miliard korun ročně. Kabinet se musí dohodnout do konce září.
Odstrašující mzdy
| Jednání na mrtvém bodě |
| Jednání o růstu platů ve veřejné sféře mezi odbory a zástupci vládních ČSSD a ANO 20. září nepřineslo dohodu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by všichni pracovníci veřejné sféry měli dostat přidáno stejně. Zmínil 1400 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že trvá na navýšení o 3000 korun. Odbory jsou pro tento návrh, nebo pro růst o šest procent. Zaměstnavatelé s paušálním přidáním nesouhlasí. Návrhy projednají experti odborů a ministerstva financí. Ve veřejném sektoru v 1. čtvrtletí pracovalo 699.400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. Při nárůstu o inflaci by to bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) kolem 12 miliard korun. Na tiskové konferenci řekla, že při této částce by se zachoval navrhovaný schodek rozpočtu. (Zdroj: ČTK) |
Takové přidávání není žádoucí, ani udržitelné, a to platí jak pro Babišovo, tak zejména Hamáčkovo, resp. Maláčové přidávání.
Dále se rozevřou nůžky mezi výdělky ve veřejné a soukromé sféře.
Odstrašujícím příkladem je přitom už vývoj v letošním druhém čtvrtletí. Mzdy v Česku rostly po očištění o inflaci během něj rostly meziročně nejvýrazněji minimálně od roku 1997, konkrétně o 8,2 procenta.
Závratný růst byl dán poníženou základnou loňského druhého čtvrtletí, kdy na ekonomiku i na mzdy nejtíživěji dolehla tehdy vrcholící pandemie. Také byl ovšem dán tím, že se letos ve druhém kvartále vyplácely mimořádné covidové odměny zdravotníkům.
Nůžky mezi státní a soukromou sférou
Co však skutečně zaráží, je nebývalý rozdíl v růstu výdělků ve veřejné sféře a ve sféře soukromé.
V prvně jmenované sféře rostly výdělky tempem 17,7 procenta. V soukromé sféře mzdy stoupaly jen ani ne polovičním tempem, o 8,8 procenta.
Platy ve veřejné sféře táhly právě výdělky v sektoru zdravotní a sociální péče, kde narůst činil extrémních takřka 44 procent.
K poklesu mezd došlo v jediném sektoru, a sice v peněžnictví a pojišťovnictví. Takže tento sektor má zásadní podíl na tom, že v soukromé sféře rostly výdělky výrazně pomaleji než ve sféře veřejné.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Volby se blíží, přidávat se prostě musí! Komu? No hádejte…
Schillerová naplánovala další prohlubování zadlužení státu. Kdo to bude platit, se dál neřeší
Měsíc před volbami: nejlepší kampaň zatím předvádějí ANO a SPOLU, komunisté nudí
Neudržitelný život na dluh
Stav, kdy výdělky ve veřejné sféře rostou dvojnásobným tempem oproti sféře soukromé, v níž dokonce někde i klesají, je zvláště v době těsně po prudkém ekonomickém propadu zcela neudržitelný.
Fakticky se totiž platy ve veřejné sféře platí z daní sféry soukromé, nebo z dluhu, což jsou ovšem jen budoucí daně sféry soukromé.
Pokud v něčem takovém chtějí Babiš nebo Hamáček pokračovat, měli by nejprve ozřejmit, kdy v hospodaření státu najdou pro takové navýšení odpovídající úspory.
Do dluhu nelze sahat věčně. Dluh jsou jen budoucí daně.