Informační věk přinesl firmám nástroje na potlačení konkurence a uzamčení dodavatelů i zákazníků ve vysoce výdělečném ekosystému, kde rostou výdělky přímo explozivně.
Ale po nedávném ostrém zásahu Číny proti vstupu Ant Group na burzu (IPO) kvůli nedostatečnému regulačnímu rámci a s nově navrhovanými předpisy, které zakazují
exkluzivitu velkých čínských technologických firem, se možná budoucnost technologických
gigantů změní.
Akcie firmy Alibaba se v týdnu tohoto zákazu propadly o 9,8 procenta, Tencent poklesl o 7,4 procenta, Xiaomi o 8,2 procenta a JD.com o 9,2 procenta.
GRAF: Vývoj indexu cen akcií firem Alibaba, Tencent a JD.com
Od začátku srpna (= 100 %) do půli listopadu, v procentech
Zdroj: Saxo Bank, Bloomberg
Nepřekročitelná hranice
Čínská Státní správa pro tržní regulaci totiž vydala nové předpisy. Podle nich by mohly být praktiky, jako jsou například povinnost dodavatelů vyřizovat transakce na jediné platformě nebo poskytování odlišné ceny na základě nákupní historie, v rámci nové legislativy nezákonné.
Peking v podstatě stanovil nepřekročitelnou hranici a vysílá signál, že technologické společnosti začínají být ve vztahu ke státu už příliš mocné a zároveň ždímají ze spotřebitelů příliš velké zisky a dusí konkurenci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Konec přezdívek. Číňané budou muset „pařit“ videohry pod skutečnými jmény
Čínský platební gigant Ant Group míří na burzu. Klíčovým produktem je platforma Alipay
Velké ekonomiky pod rouškou regulace
Nové antimonopolní zákony formulované Čínou přicházejí jen chvilku poté, co byla odložena plánovaná počáteční veřejná nabídka Ant Group kvůli dosud nedokončené regulaci fintech společností.
Ty sice poskytují finanční služby, ale nevztahují se na ně tradiční předpisy pro finanční holdingové společnosti. V říjnu přišla Čína také s návrhem nového zákona o osobních údajích, který zkomplikuje obchodní praktiky čínských technologických firem.
Tyto politické kroky mohou mít trvalejší dopady na jejich profitabilitu a valuaci. Všechny směřují ke sladění čínského a evropského postoje v otázce vztahu státu a technologických monopolů. Zároveň nepřímo tlačí na Spojené státy, aby i ony změnily legislativní rámec.
Zdá se však, že i USA už svůj postoj k technologiím mění. Svědčí o tom velká zpráva antimonopolního podvýboru Sněmovny reprezentantů o konkurenci na digitálních trzích.
Celé roky mluvíme o tom, že technologické monopoly jsou pro konkurenční prostředí špatné a že evropským vládám upírají daňové výnosy.
Digitální ekonomika se značně liší od ekonomiky, z níž vycházíme, protože firmám umožňuje potlačovat konkurenci a realizovat zisky na takové úrovni, jakou jsme viděli naposledy začátkem minulého století u společnosti Standard Oil, jejíž postavení vedlo k prvním antimonopolním zákonům na světě.
GRAF: Vývoj čistých příjmů společnosti Tencent
Od roku 2001 do roku 2021 (poslední dva roky jsou odhady), v mld. jüanů
Zdroj: Saxo Bank, Bloomberg
Výše uvedený graf znázorňuje čisté příjmy společnosti Tencent od roku 2001. A právě tento druh růstu začíná vlády světových mocností děsit.