Současný stav a předpokládaný vývoj dostupnosti bydlení ve velkých městech, jako jsou Praha a Brno, je výsledkem společného působení mnoha faktorů.
V první řadě zde máme přirozený vývoj, kdy se lidé stěhují do velkých měst, což způsobuje poptávku po nových bytech. Existují jasná čísla, kolik lidí se ročně přistěhuje do Prahy.
Z toho se následně odvozuje roční potřeba výstavby nových bytů. Již jen srovnání tohoto čísla s počtem skutečně dokončených bytů ukazuje obrovský nepoměr mezi poptávkou a nabídkou. A každým rokem se tak problém prohlubuje.
Hypotéky mimo dosah
Omezující pravidla ohledně hypoték, samozřejmě, zasáhly velkou skupinu obyvatel. Trh s hypotékami se podle odhadů loni propadl o necelou pětinu.
Lidé dnes nejsou schopni získat financování na koupi takového bytu, jaký by si jinak bez těchto omezení vybrali. Jenomže tato pravidla mají svou logiku.
V situaci, kdy ceny bydlení jsou velmi vysoké a dále rostou, lidé cítí tlak, že prostě musí koupit, a někdy si neuvědomují, že s výškou úvěru roste i riziko, že nebudou schopni úvěr splácet.
I krátkodobý výpadek příjmu může mít velmi vážný dopad na schopnost splácet, což může logicky vést k mnohem vážnějšímu problému než je to, zda si mohu dovolit koupit byt velikosti 3+kk nebo jen 2+kk.
VÍCE K TÉMATU:
Uvažujete o vlastním bydlení? Jak se projevuje růst cen v různých částech Česka
Je opravdu vlastní bydlení nedostupné? Nabízíme pět rad pro nastupující generaci
Regulace hypoték nevadí
Problémem je hlavně raketový růst cen bytů ve velkých městech oproti růstu příjmů, nikoli přísnější regulace hypoték.
Za tento růst může v první řadě nedostatečná výstavba. Tu způsobuje do značné míry nedostatek pracovních sil ve stavebnictví, jakož i růst cen vstupných materiálů.
Do toho je výstavba zpomalována dlouhými a nepředvídatelnými povolovacími procesy. To vše zvyšuje náklady na výstavbu. Vlastníci pozemků navíc logicky hledají co nejvýhodnější využití pozemků a pokud mají možnost a více se jim vyplatí stavět třeba kanceláře, logicky byty stavět nebudou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Co říkají odborníci: Budou banky dál snižovat hypoteční sazby?
Jsou ceny vyšponované?
Další otázkou je, zda jsou ceny v Praze skutečně „vyšponované“. Toto slovo vyvolává dojem, že se ceny blíží k nějaké hranici, za kterou již nemohou jít. O tom se vedou poslední roky diskuze a trh zatím vždy překvapil dalším růstem cen.
I dnes je vidět, že poptávka po bytech je stále velmi vysoká. Prokazuje to i velmi silná vyjednávací pozice prodávajících.
Navíc – na straně poptávky nejsou jen ti, kdo chtějí uspokojovat svou bytovou potřebu. Koupě bytu jako „investice“ je velmi oblíbená hlavně v případě menších bytů, o které mají zájem například také mladí lidé jako o „startovací bydlení“.
Prodávající často upřednostní možnost prodat byt někomu, kdo kupuje byt bez hypotéky. Nelze jim to mít za zlé – proces je mnohem jednodušší a prodávající nemusí ustupovat financující bance kupujícího.
Bez státu to nepůjde
Na změny na bytovém trhu by měl zareagovat stát, protože bez jeho intervence se současný problém bude pravděpodobně jen dál prohlubovat.
Bydlení nelze vidět jen jako běžný tržní produkt. Je potřebné pro uspokojení nejzákladnějších potřeb obyvatel. To, do jaké míry má dostupnost důstojného bydlení zajišťovat stát, je především otázkou politickou.
Už dávno dozrál vhodný čas, aby se o problematice bydlení začala vést širší diskuze. Osobně mám za to, že role státu by měla být větší, než je v současnosti.
A to nejen v zájmu uspokojení sociálních potřeb obyvatel, ale i ekonomického růstu měst, a potažmo České republiky jako celku. Prvním krokem je, aby stát jasně stanovil svou strategii ve vztahu k rozvoji výstavby dostupného bydlení a zadefinoval pojem dostupného bydlení jako takový. Až následně pak můžeme vůbec mluvit o konkrétních opatřeních, včetně případných legislativních změn.
Stát v postavení mimo hru?
Bohužel, zatím nevypadá, že stát by byl schopen účinně reagovat na tyto změny na bytovém trhu. Přitom je zjevné, že bez intervence státu se problém bude v dnešní situaci jen dále prohlubovat.
Jak už bylo řečeno, bydlení není běžný produkt na trhu. Mělo by tedy i být elementární úlohou státu, aby zajistil, že důstojné bydlení bude obyvatelům dostupné za přiměřených podmínek.
Samozřejmě o tom, co jsou přiměřené podmínky a co je důstojné bydlení, lze vést sáhodlouhé diskuze. Není však správné toto téma eliminovat na sociálně nejzranitelnější skupiny obyvatel a příspěvek na bydlení.
Je potřebná koncepce a aktivní politika ze strany státu směřující k rozvoji bytové výstavby. Stát by měl v první řadě jasně stanovit svou strategii ve vztahu k zajištění výstavby dostupného bydlení.
To je první krok k tomu, abychom mohli vůbec mluvit o konkrétních opatřeních, včetně případných legislativních změn.