Při pohledu na současný tržní vývoj mohou investoři nabývat dojmu, že pokračující růst akcií v nynější dekádě je jediným možným scénářem budoucnosti.
Historie však ukazuje, že akciové trhy mohou stagnovat, či dokonce klesat dlouhé roky. Vzhledem k nynějším vysokým valuacím a silným historickým růstům se o příchodu ztracené dekády pro akcie začíná mluvit čím dál více.
V tomto duchu se již loni v létě vyjádřil například Ray Dalio, zakladatel Bridgewateru, největšího hedge fondu na světě.
Podobně hovoří i pravá ruka Warrena Buffetta, investiční veterán Charlie Munger. Podle něho budou reálné výnosy akcií v současné dekádě podstatně zaostávat za vývojem v uplynulých deseti letech.
Jako hlavní důvody označuje dnešní bezbřehý optimismus na akciových trzích způsobený velmi uvolněnou měnovou politikou centrálních bank. To vede k vysokým valuacím, které jsou podle ukazatele očekávaného P/E nejvyšší za posledních dvacet let.
I v případě akcií přitom platí jednoduchý vztah, kdy nákup aktiva za vysokou cenu znamená nižší očekávaný výnos v budoucnu.
Anemický vývoj po dot-com bublině
Delší periody stagnace na akciových trzích přitom nejsou ničím výjimečným. Stačí se podívat na vývoj indexu S&P 500 po roce 2000, kdy si americké akcie prošly doslova ztracenou dekádou. K výraznějšímu překonání dřívějších maxim došlo až v roce 2013.
GRAF: Vývoj indexu S&P 500
Od roku 2000 do současnosti, v bodech
Zdroj: tradingeconomics.com
Nešlo o jediné období, kdy si S&P 500 prošel delší stagnací. V roce 1954 byl index na stejných úrovních jako při vrcholu před velkou hospodářskou krizí z třicátých let.
Další ztracenou dekádou byla perioda po roce 1968, kdy se ani po dlouhých deseti letech investoři při špatném načasování nevymanili ze ztráty.
Trhy USA předčí Evropu
Stále přitom pozorujeme vývoj historicky velmi úspěšného trhu USA. Například britský index FTSE 100 nebo evropský STOXX EUROPE 600 se ani po dvaceti letech nenacházejí výrazně výše.
Nutno však upozornit, že indexy v sobě nezohledňují vyplácené dividendy. Díky nim investoři přece jen dosáhli poměrně zajímavých zisků.
GRAF: Relativní srovnání vývoje indexů FTSE 100 a STOXX EUROPE 600
Za posledních 20 let, v bodech
Zdroj: Finsider
Kapitola sama pro sebe je japonský trh. Tamní index Nikkei 225 se stále nachází výrazně pod maximy dosaženými v rámci akciové bubliny z konce osmdesátých let.
Stárnoucí populace a dlouhodobě nízký ekonomický růst si vybraly krutou daň. Vývoj přitom nezvrátily ani masivní stimuly centrální banky, která mimochodem vlastní přibližně desetinu tamního akciového trhu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Investice v prostředí rostoucích výnosů a co čekat od růstu úrokových sazeb
Investoři a akcionáři, pozor. Horší než Bermudský může být investiční rizikový trojúhelník Tesla–bitcoin–Ark
Zlato ve stínu bitcoinu. Investoři pod tlakem inflace vypluli z bezpečného přístavu
Nižší výnosy očekávaným scénářem
Vzhledem k současnému prostředí na trhu tak příchod ztracené dekády pro akciové trhy rozhodně nelze vyloučit.
V základním scénáři lze přinejmenším počítat se znatelně nižšími reálnými výnosy, než jakých byli akcioví investoři svědky v posledních letech. To může způsobit nelehký spánek rentiérům či příznivcům komunity FIRE, když hrozí, že pravidlo čtyř procent přestane platit.
Řešením pro dlouhodobě orientované investory mohou být pravidelné investice do akcií. Díky nim lze dosáhnout zhodnocení i na trhu, který se dlouhé roky pohybuje do strany.
Nelze zapomínat ani na diverzifikaci napříč jednotlivými třídami aktiv. Zatímco po roce 2000 se vůbec nedařilo akciím velkých společností v USA, rozvíjející se trhy, nemovitosti či zlato dosáhly velmi zajímavého zhodnocení.
Rozhodně tedy není namístě na investování zanevřít, zejména v kontextu velmi uvolněných politik centrálních bank a vlád, s nimiž se pojí riziko zvýšené inflace. Adekvátní je tak spíše upravit očekávání reálných výnosů zkreslená uplynulými velmi tučnými roky.
Článek, který byl redakčně upraven , původně vyšel na serveru Finsider.cz.