Proč digitalizační reforma autorského práva rozděluje Evropu?

Žijeme v digitální době. Proto se tomuto tématu, které zahrnuje spoustu nejrůznějších aspektů, často věnujeme i na Peak.cz. Digitální pokrok se však může nakonec dotknout i samotného obsahu serveru.

Proč? Důvodem je legislativa, kterou se zabývá Evropská komise a jež se týká autorských práv. Zároveň ale vyvolává poměrně velkou kontroverzi a debatu napříč Evropou.

Na jedné straně je pochopitelné, že se EU snaží jít s dobou a chce modernizovat pravidla, která vznikala začátkem tohoto tisíciletí, tak aby odpovídala současné digitální éře. Na straně druhé by ale tato nová pravidla mohla do jisté míry více uškodit než pomoci nastolit pořádek.

Trest pro agregátory?

O co konkrétně jde? V jedné ze součástí zmíněných pravidel je navrhováno, aby se zlepšila ochrana původního obsahu. Tento záměr sice cílí hlavně na papírová média, nicméně žijeme v digitální době, a tak se bude jistě týkat i digitálního obsahu. Zmíněná ochrana má spočívat v tom, že tzv. agregátoři zpráv (kam lze zahrnout i sociální služby) by platili vydavatelům za jejich obsah.

Tedy i za to, že na svých serverech zveřejní krátký souhrn daného článku s odkazem na celý článek, který ale čtenář již nemusí vidět. Pro lepší představu by třeba portál Google News musel finančně kompenzovat zdroje, respektive weby, odkud osekané zprávy (byť s linkem) přebírá (týká se to třeba i Seznam.cz a dalších podobných portálů).

Otázkou je, jak by se pak vlastně měli chovat i samotní vydavatelé či informační a zpravodajské portály, jež velmi často zprávy mezi sebou přebírají.

K nim v podstatě patří i Peak.cz, který se snaží o daném tématu informovat co nejšířeji a co nejvíc do hloubky. To ale znamená najít maximum relevantních informací, k čemuž používáme externí zdroje.

Museli bychom tedy platit i my jako malý mediální startup? A co teprve další weby, blogeři či třeba lidé, kteří na sociálních sítích sdílejí nějaké články, na něž chtějí upozornit své známé.

Pár důvodů ke klidu

Berme vše nicméně s rezervou. Zaprvé samotný návrh nových digitálních pravidel je stále ještě ve fázi rozpracování a debat, takže zatím není třeba se obávat, že ke zmíněnému dojde.

Zadruhé pravidla musí schválit Evropský parlament a poté jednotlivé členské státy. A jak uvedla v půli září česká Unie vydavatelů ČR, států, které jsou proti novým pravidlům, je výrazně více (včetně Česka) než těch, jež jsou pro.

Zatřetí zmíněný černý scénář se zabývá nejhoršími možnými dopady, přičemž vždy bude záležet na výkladu práva v daném státě (ačkoli i my Češi dokážeme být v přejímání unijních pravidel papežštější než papež).

Začtvrté podobné kroky v minulosti zkoušeli Španělé, když přijali legislativu, která měla vydavatelům zajistit větší finanční kompenzaci právě od Google News. Výsledkem bylo, že Google News platit nehodlal a svoji španělskou mutaci portálu zcela zrušil. V konečném důsledku to tedy znamenalo citelný úbytek čtenářů, což se přeneslo i na reklamní příjmy.

A zapáté zmíněný scénář se týká jen jedné podčásti připravovaných digitálních pravidel EU.

Jít s dobou

Je tedy otázka, jak vlastně celá připravovaná změna kolem unijní reformy autorského práva dopadne. Zdali bude skutečně krokem kupředu, nebo se nakonec stane spíše krokem zpět.

Je v pořádku, že se EU stále snaží jít s (digitální) dobou. Nicméně i tak je dobré o její chůzi diskutovat…