Mohlo by vás také zajímat
Zisk ČEZu slábne, ale navýšil celoroční výhled; inflace v Česku zrychlila a Amazon spustil outlet aneb souhrn ekonomických událostí 46. týdne 2024
Libor Akrman 15. listopadu 2024Spousta zpráv z ČEZu; státní dluhopisy šly na dračku; celosvětový odbyt elektromobilů stoupá; tučná pokuta od EU pro Metu; Čupr…
Ruská stínová flotila s LNG stále lépe maskuje svou činnost
František Novák 4. listopadu 2024Rusko se snaží obejít západní sankce tím, že pro export zemního plynu ve stále větší míře využívá neoficiální flotilu tankerů…
Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpověď dávají držitelé Nobelovy ceny za ekonomii
Lukáš Kovanda 14. října 2024Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za…
- KOMENTÁŘ
Proč jsou vysoké ceny potravin nevyhnutelné?
Dechberoucí ceny pšenice a dalších plodin jsou jak známo jedním z hlavních projevů války na Ukrajině. Co vše se podepisuje na růstu cen potravin rozebírá ve svém komentáři analytik ČSOB Jan Čermák.
Rusko-ukrajinský konflikt ovlivňuje i cenu celé řady komodit. Jednou z nich je i pšenice, jejímž je Ukrajina významným producentem. (Ilustrační foto) Zdroj: Unsplash
Celosvětově pozorovatelným a společensky nepříjemným následkem je dramatický růst cen potravin a s ním související vysoká spotřebitelská inflace. Například v USA se dílčí index cen potravin pohybuje meziročně nejvýše od raných 80. let minulého století.
V eurozóně vyšplhal dokonce na maxima historická, což ale ovlivňuje fakt, že časová řada začíná až v letech devadesátých.
Od zemědělců ke spotřebitelům
Trh se zemědělskými komoditami je zkrátka globální. Vysoké ceny pšenice a spol., navíc přiživené růstem cen energií a ostatních vstupů (jako hnojiv), mají za následek růst cen zemědělských výrobců (ostatně zemědělství je jedním z energeticky vůbec nejnáročnějších odvětví). Vysoké výrobní ceny se tak následně propisují právě i do inflace spotřebitelské.
Jako na každý trh je možné se i na ten s potravinami (NACE sektor C10) podívat ze dvou stran – z nabídkové a poptávkové.
A je otázkou, zda se cenové tlaky od výrobců ke spotřebitelům (tedy z PPI do CPI) přenáší stejně v případě, že cenový nárůst je hnaný převisem poptávky či nedostatkem nabídky. Obě situace totiž vyústí v pozorovaný růst výrobních cen.
VÍCE K TÉMATU:
Ruská agrese vůči obilnici Evropy. Připravme se na další proinflační šok
I zemědělci mají své trable s „čipy“. Letošní výnosy v Evropě ovlivní hnojivová krize
Různé šoky
Podívejme se například na sousední Německo. V jeho případě se zdá, že jisté rozdíly mezi efektem poptávkových a nabídkových šoků existují.
Šok poptávkový (projevuje se současným růstem výrobních cen i produkce) mívá v meziměsíční dynamice na spotřebitelskou inflaci trvalejší efekt. Šok nabídkový se totiž projevuje růstem ceny a zároveň poklesem produkce.
Ten má na inflaci zase o něco silnější vliv, který navíc i rychleji nabíhá (maximální efekt má asi za půl roku), rychleji ale odezní.
Čtenáře asi nepřekvapí, že v úplně poslední době pozorujeme zejména šoky nabídkové. Identifikovat lze nicméně i významné poptávkové.
A co z toho plyne? Pakliže se nedočkáme nějakých pozitivních překvapení (například v podobě výraznějších vývozů ukrajinských obilovin) či administrativních zásahů, tak s vysokou a zrychlující inflací v cenách potravin asi bohužel musíme počítat i v následujících měsících…