Mohlo by vás také zajímat
Kurzy sázkových kanceláří již preferují Trumpa. Tuší, kudy běží zajíc?
Jan Čermák 10. října 2024Za necelý měsíc by měl být znám nový prezident nebo prezidentka Spojených států amerických. Již to nebude Joe Biden, který…
Panika na trzích; výsledky ČEZ a přelomový verdikt soudu ke Googlu aneb souhrn ekonomických událostí 32. týdne 2024
Libor Akrman 9. srpna 2024České banky jsou v pololetí spokojené; Buffett zredukoval investici v Applu; "Goldmani" vidí vyšší pravděpodobnost recese v USA; český průmysl…
Zděšení na trzích. Akcie zachvátily výprodeje pod vidinou nástupu recese v USA
Štěpán Křeček 5. srpna 2024Akcie po celém světě se dostaly pod tlak kvůli obavám, že ekonomika Spojených států by se mohla nacházet v horším…
- Analýza
Proč netáhne pražská akciová burza investory?
Se začátkem nového roku se množí i řada doporučení pro investory. Jednou z možností, kam lze peníze vložit, je i pražská burza. Jak je na tom v době, kdy tuzemští investoři vzhlížejí hlavně k termínu ukončení intervenčního režimu České národní banky? Začal nový rok a investoři se začínají ptát, co v něm čeká pražskou burzu. Ta v posledních letech […]
Se začátkem nového roku se množí i řada doporučení pro investory. Jednou z možností, kam lze peníze vložit, je i pražská burza. Jak je na tom v době, kdy tuzemští investoři vzhlížejí hlavně k termínu ukončení intervenčního režimu České národní banky?
Začal nový rok a investoři se začínají ptát, co v něm čeká pražskou burzu. Ta v posledních letech investory příliš neláká, tedy alespoň co se akcií týče. A není divu.
Podíváme-li se na graf pražského akciového indexu PX za posledních deset let, příliš nás jeho vývoj po finanční krizi nenadchne. Cenový index PX ztrácí za posledních deset let přibližně 40 procent.
Až když připočítáme vyplacené dividendy (index PXTR), dostáváme se přibližně na nulu (respektive na –4,04 procenta).
GRAF: Vývoj Burzy cenných papírů Praha (BCPP)
Na grafu je vidět vývoj pražského akciového indexu PX a indexu PXTR (zahrnuje i vyplacené dividendy, za posledních deset let).
Zdroj: Comsense, Peak.cz
Za posledních deset let tedy investor na pražské burze nevydělal ani korunu, pokud investoval do indexu, a nikoliv pouze do jednotlivých akcií.
Klesající zájem investorů o české akcie
Historie pražské burzy |
Pražská burza – oficiálním názvem Burza cenných papírů Praha, a. s. (BCPP) – je nejstarší a zároveň největší organizátor trhu s cennými papíry v České republice. Její historie sahá až do roku 1871, kdy v polovině dubna v ulici Na Příkopě v Praze 1 vznikla komoditní a akciová burza. Úspěch zde zaznamenávalo především obchodování s cukrem, kterého se Praha následně stala klíčovým trhem celého Rakouska-Uherska. Novodobá historie pražské burzy však sahá pouze do roku 1993, kdy byla znovu otevřena po přibližně padesátileté pauze způsobené druhou světovou válkou a následně komunistickým režimem. |
Nezájem investorů o pražskou burzu je vidět i na klesajících objemech akciových obchodů.
Zatímco v roce 2007 investoři zobchodovali majetkové cenné papíry na BCPP v objemu přesahujícím jeden bilion českých korun, v minulém roce to bylo o přibližně 80 procent méně.
Menší zájem byl loni také o dluhové cenné papíry. Jejich objemy se však v posledních deseti letech stále drží v pásmu mezi 400 až 600 miliardami korun. Většinu z toho tvoří zájem o státní dluhopisy České republiky.
Jistou nadějí na zlepšení situace byl loňský primární úpis akcií Monety Money Bank. Ta se hned v prvním roce svého obchodování stala jednou z nejobchodovanějších emisí. A to i přes fakt, že její akcie byly na burzu uvedeny až v průběhu května.
Celkově však ani Moneta propad objemu obchodů v minulém roce nezastavila (viz graf).
GRAF: Vývoj obchodů na Burze cenných papírů Praha (BCPP)
Graf zachycuje vývoj objemů obchodů s akciemi a dluhopisy na BCPP, za posledních deset let, v miliardách korun.
Zdroj: Comsense, Peak.cz
Technologie či zdravotnictví chybí
Vývoj i ocenění indexu PX jsou do velké míry dány jeho specifickým složením. Nejedná se o index desítek nebo stovek společností, ale pouze třinácti.
Společnosti zastoupené v indexu PX |
CETV ČEZ Erste Group Bank Fortuna Kofola Komerční banka Moneta Money Bank O2 Czech Republic Pegas Nonwovens Philip Morris Stock Spirits Unipetrol VIG |
Více než 60 procent celého indexu zaujímají pouze tři společnosti (Erste, ČEZ a Komerční banka). Pět společností s největší váhou pak tvoří 80 procent indexu.
Vývoj českého akciového trhu tak do velké míry závisí právě na těchto společnostech. Z téměř dvou třetin ovlivňuje vývoj indexu PX výkonnost firem ze sektoru financí. Druhým nejvýznamnějším sektorem jsou utility (22 procent). Zbylé úseky jsou co do vlivu na celkový index relativně nevýznamné.
Pražská burza například vůbec neobsahuje společnosti ze sektorů zdravotnictví nebo informačních technologií. Právě tyto společnosti však patří na zahraničních burzách mezi nejvýznamnější hráče, kteří zásadně ovlivňují vývoj na globálních akciových trzích.
Zajímavé ocenění a vysoký dividendový výnos
Vzhledem k nepříliš přesvědčivým výsledkům v posledních letech jsou akcie společností na pražské burze v mnoha ohledech relativně levné.
Ziskovost akcií podle indexu P/E |
Index P/E poskytuje informaci o tom, jakou cenu je investor ochoten zaplatit za zisk společnost v daném okamžiku. Např. jestliže cena akcie MSFT dosahuje 60 USD za akcii a zisk na akcii je na úrovni 3 USD na akcii pak ukazatel P/E dosahuje 20 (60/3). |
Zatímco americké nebo evropské akcie se v současné době obchodují za více než dvacetinásobek zisků (index P/E tedy dosahuje úrovně 20 a více, pozn. red.), pražský akciový index dosahuje hodnot ukazatele P/E pouze 12.
V indexu pak najdeme i společnosti, jejichž tržní hodnota je aktuálně nižší než ta účetní.
Relativně zajímavé jsou společnosti na pražském burzovním parketu, také co se týče výše vyplácených dividend. Zatímco ve vyspělých západních zemích se investor průměrně dočká dividendového výnosu kolem dvou až tří procent, Praha v tomto ohledu aktuálně vyplácí relativně slušných 5,35 procenta.
Pro investory, kteří touží kromě kapitálového výnosu také po tom důchodovém, jsou nejzajímavější společnosti jako ČEZ (dividendový výnos 9,31 procenta), Philip Morris ČR (7,07 procenta), Komerční banka (7,02 procenta) nebo O2 Czech Republic (5,93 procenta).
Jeden z mála úspěšných příběhů – Pegas Nonwovens
Přestože české akcie v posledních letech nemají výraznější směr, najdeme i v Praze úspěšné příběhy. Příkladem může být Pegas Nonwovens, který je jedním z předních světových výrobců netkaných textilií používaných zejména na trhu osobních hygienických výrobků.
Nejedná se sice o společnost s velkým významem (s tržní kapitalizací pouze sedm miliard tvoří váhu v indexu PX pouze 2,08 procenta), podobný vývoj však budeme u jiných společností na pražské burze hledat jen obtížně.
GRAF: Vývoj ceny akcií Pegas Nonwovens
Od začátku obchodování do současnosti (17. ledna 2017), v korunách
Zdroj: Investing.com
Společnost Pegas Nonwovens dodává svým zákazníkům textilie na bázi polypropylenu a polyetylenu převážně pro účely výroby produktů, jako jsou dětské plenky, pomůcky pro inkontinentní osoby a dámské hygienické výrobky, v menší míře pak do stavebnictví, zemědělství a lékařských aplikací.
Z finančního hlediska společnost Pegas Nonwovens vykazuje velmi dobré výsledky. Za růst tržeb je odpovědná zejména nová výrobní linka v Egyptě spuštěná v roce 2013, která znamenala navýšení celkové výrobní kapacity o přibližně 20 000 tun ročně.
Začátkem letošního 3. čtvrtletí by pak měla být spuštěna další nová výrobní linka, jejíž výrobní kapacita bude 10 000 tun ročně. Tím se kapacita celé skupiny zvýší o devět procent na 120 000 tun ročně. Společnost tak plní svůj strategický cíl být jedním ze světových technologických lídrů v segmentu netkaných textilií.
Odpadlíci
V historii pražské burzy se však najdou i „černé ovce“. Jedním z prvních „odpadlíků“ se stala farmaceutická firma Zentiva, která má na kontě první historický primární úpis akcií v Praze v roce 2004.
Pět let poté, co ji převzala francouzská firma sanofi-aventis, však své akcie z burzy stáhla. Pro investory ale znamenala úspěch, za pět let přinesla celkový výnos 120 procent, a to i přes propad hodnoty o téměř dvě pětiny v roce 2007.
Konec tohoto titulu lze ještě považovat za úspěšný. To společnosti KIT Digital, New World Resources (NWR) nebo AAA Auto takto šťastné pro investory nebyly.
KIT Digital vstoupil na burzu v lednu 2010 s cenou akcie 200 korun. V prosinci 2012 ale po problémech s nesrovnalostmi v účetnictví cena končila na 5,15 Kč. Firma pak prošla reorganizací a přejmenovala se na Piksel.
Těžební společnost NWR vyrostla díky privatizaci společnosti OKD. V roce 2008 vstoupila na burzu s cenou za akcii 425 korun, která se časem vyšplhala až na 600 korun, nicméně pokles cen uhlí i další problémy srazily cenu akcií k nulové hodnotě. Loni pak došlo k ukončení jejího obchodování na burze a akcionáři zahájili likvidaci.
Jedním z posledních odpadlíků BCPP jsou Pivovary Lobkowicz, které se staly „obětí“ nájezdu čínské společnosti CEFC, jež v Česku začala budovat svoji základnu pro expanzi ve střední Evropě. Po vytěsnění minoritních akcionářů i tato společnost opustila pražskou burzu.
Zajímavá příležitost
Přestože zbytek světa České republice v případě akciových investic nevěnuje příliš pozornosti, může se v dlouhodobém horizontu jednat o zajímavou příležitost.
Zajímavé ocenění spolu s vysokým dividendovým výnosem je nicméně kombinace, díky které stojí za to o některých společnostech obchodovaných v Praze uvažovat, aniž by burza byla nějakým „tahákem“.