Mohlo by vás také zajímat
Jak ovlivní Trumponomika 2.0 vývoj kurzu koruny?
Dominik Rusinko 20. listopadu 2024Donald Trump se vrací do Bílého domu a s ním i obavy o evropskou ekonomiku. Jaké dopady by mohla mít…
Svět se připravuje na Trumpova cla a obchodní válku s Čínou
František Novák 15. listopadu 2024Donald Trump se po čtyřech letech vrací do Bílého domu a spolu s ním se na scénu globální ekonomiky dostávají…
Trump do Bílého domu; Rohlík v Německu pomůže Amazonu a ČNB i Fed posílají sazby níže aneb souhrn ekonomických událostí 45. týdne 2024
Libor Akrman 9. listopadu 2024Škody po povodních dosáhnou až 50 mld. Kč; Toyota otevřela v Kolíně obří hub; softwarové společnosti Y Soft pomůže EIB;…
- KOMENTÁŘ
Proč trhy přestávají věřit poklesu sazeb v USA?
Obavy z přetrvávající inflace v USA netrápí jen americkou centrální banku, ale přenáší se i na finanční trhy. Stále více navíc budou hrát roli i blížící se prezidentské volby. Tržní očekávání na první snížení amerických sazeb, které by Fed mohl udělat, se tak posouvají až k podzimu.
Nejsledovanější místo finančních trhů - Wall Street. Zdroj: iStock
První pokles amerických sazeb jako by se odkládal na “neurčito”. Ještě v lednu 2024 trhy věřily, že úrokové sazby do konce roku klesnou pod čtyři procenta. Dnes jsou si čím dál méně jisté jakýmkoliv pohybem sazeb směrem dolů – trhy se stěží odváží vsadit na jeden nebo dva poklesy sazeb.
Na vině je především relativně odolný trh práce a s tím související vysoké momentum jádrové inflace. Ta překvapila v březnu opět vyšší hodnotou (meziměsíčně 0,4 procenta).
Kdyby momentum z posledních měsíců vydrželo, je pravděpodobné, že se jádrová inflace usadí v USA spíše v blízkosti 4,0 než 2,0 procent. I proto bude Fed letos se snižováním úrokových sazeb opravdu opatrný – a změna očekávání se pozitivně podepisuje na dolaru a naopak negativně na všech středoevropských měnách včetně koruny.
Velkou otázkou zůstává, zda na americké křivce ještě v tuto chvíli existuje prostor pro další “přecenění očekávání”?
Jednoduše řečeno, mohou trhy úplně odbourat sázky na pokles amerických sazeb v tomto roce. Popřípadě začít koketovat s možností jejich růstu.
Obavy z šoku
Pokud by na něco takového došlo, byl by to pro trhy asi “psychologický šok”, který by mohl ještě riziková aktiva včetně koruny “vytrestat”.
GRAF: Vývoj 2letých úrokových sazeb
Za posledních 12 měsíců, swapové sazby v procentech.
Zdroj: Patria s použitím Macrobond
V základním scénáři s ničím takovým sice nepočítáme, ale v záloze na nás číhají dvě potenciální rizika.
Na prvním místě jde o americké prezidentské volby (v minulosti jsme již zmiňovali). Vítězství Donalda Trumpa by pravděpodobně přineslo výrazné navýšení cel. A z toho by následně vyplynul tlak na jádrovou inflaci a vyšší úrokové sazby.
A za druhé, Spojené státy mají zatím tak odolný trh práce (a setrvačnou jádrovou inflaci) i díky mimořádnému rozpočtovému impulsu (letos stále deficit okolo 7 procent HDP).
Při pohledu na volební sliby Joe Bidena a Donalda Trumpa to přitom zatím vypadá spíše na další kola daňových škrtů. A při výrazně uvolněné fiskální politice by si Fed těžko mohl dovolit rychle sundávat nohu z brzdového pedálu…