Richard Watzke (XIXOIO): Pomocí tokenů přivedeme do Česka kapitál z celé Evropy

V Praze se představuje světu zcela nový finanční segment, když donedávna konzervativní bankovní sektor zasáhl blockchain.

Tato technologie tak nyní reálně vstupuje do světa financí, plateb a investic. A právě to je hlavním tématem první mezinárodní kryptobankovní konference XIXOIO First Crypto Banking Conference in the World, která se koná v posledních listopadových dnech právě v české metropoli.

„V současné chvíli prakticky začíná druhá éra internetu. To, co před zhruba 20 lety udělal Amazon s knihami, nyní přichází do klasických financí a investic, což je segment, který se týká úplně všech a můžeme jej nejen pasivně využívat, ale také aktivně ovlivňovat a vydělat na něm,“ říká v exkluzivním rozhovoru Richard Watzke, spoluzakladatel a šéf společnosti XIXOIO.

Ten pracuje prostřednictvím tzv. tokenizace na totální revoluci, kdy kombinací toho nejlepšího ze světa kryptoměn a klasického bankovnictví připravuje „nový ekonomický řád“.

„Tokenizace má obrovský potenciál propojit firmy s investory. Pohodlně a jednoduše. Stačí pomocí začlenění do stávajícího právního rámce odstranit riziko podvodů, se kterým se potýkají ICO, a představit celý model firmám a investorům. To povede k opravdové crowdfundingové revoluci ve financování firem,“ říká Richard Watzke.

Co je XIXOIO zač, můžete jej představit laikovi?

Finanční Amazon současné doby. Do jisté míry to lze připodobnit k internetu před dvaceti lety. I tehdy vše začalo stejnou myšlenkou decentralizace, ke které se postupně dospělo od padesátých let 20. století, od Touringova stroje, a přerostlo to až do internetu a jeho dnešního komerčního využití. My se dostáváme do podobné situace, jen vývoj je daleko rychlejší, protože celý ekosystém už je vybudovaný. A když se nad tím zamyslíte, tak jediná síť, která ještě není sdílená, je finanční síť. Vše už sdílíte, auta, domy, kamarády, vše, jenom ne peníze. Je to pár let, co se to k tomu začalo posouvat, kdy tady někdo vymyslel blockchain. Ale napojil na to bitcoin, aby motivoval lidi skrze peníze.

Richard Watzke (47)

Posledních deset let vytváří obchodní systémy, které monetizují budoucí požadavky nastupujících generací propojující firmy s bankami a fintech řešeními. V současnosti je generálním ředitelem společnosti XIXOIO, kterou založil s Nikolayem Rozhokem, bývalým nejvyšším manažerem firmy MoneyPolo. Věnuje se také obchodu s exkluzivními nemovitostmi ve spojení s prodejem výtvarného umění.

Chcete říci, že peníze fungují jako motivace pro vývoj technologií?

Když někam dáte peníze, tak samozřejmě lidi „spustíte“, protože všichni jsme chamtiví a nikdo nechce nic dělat. A úplně ideální je, když to někdo dělá za nás, systém. Nám to připadalo obrovsky zajímavé a teď přichází možnost, kdy zjišťujeme, že v první řadě potřebujeme připojit lidi k sítím, které známe, a zároveň vše přiblížit lidem, kteří provozují bankovní systém. Takže vzniklo XIXOIO, podobné tomu, co dělal Amazon v roce 1996. Jen místo knih nabízíme firmy, respektive tituly jednotlivých firem. Ten, kdo si je koupí, investuje do jejich růstu. V případě knížky dostávám nějakou informaci, duševně se obohacuju a rostu. Amazon si na tomhle postupně ulovil zákazníky. Oproti němu my přesně víme, kdo je náš zákazník, koho obsluhujeme, a na druhé straně tihle zákazníci na nás čekají frontu.

Budujeme unikátní řešení

Zpět k tomu co dělá XIXOIO. Co tedy dělá?

Na jedné straně firma využije náš nástroj a vydá takzvaný token, jenž slouží jako peníze. Na druhé straně je investor, který si token koupí. A vše funguje přes mobil, který vždy přesně vše zaznamená a vše propojí. V tom jsme unikátní, byť vznikají řešení, která jsou podobná těm našim. Ale zdůrazňuju slovo „podobná“. Víme o spojení Neufund Finance na Maltě a potom Smart Valor ve Švýcarsku. Jenže obě firmy na rozdíl od nás vycházejí z kryptosvěta, nikoli z toho reálného a regulovaného. Jde ale o jasný trend, který sledují banky, finančníci, fintech společnosti, investoři i klienti.

Stále je to složité, pojďme ještě do detailu.

Stejně jako kdysi Amazon vytvořil webové stránky, kde nabízel knížky a lidem stačilo kliknout na „koupit“, my děláme to samé s firmami. Vydáme token v papírové podobě, formou plovoucího dluhopisu, vy si ho koupíte a už participujete na tom, že jste si koupil nástroj, který dál tokenizuje firmy. Ten nástroj nyní vyvíjíme a už brzy dáme na trh. A věříme, že lidé z bank, fondů se s tím seznámí a uslyší o principu od lidí, kteří tomu rozumí a pohybují se v tom, prozřou a začnou to používat. Tokeny jsou takové chytré peníze, protože jsou kryty skutečnou hodnotou firmy.

Mám trochu pocit Alenky v říši divů, že celá věc je docela pokroková, ale na druhou stranu tak trochu nepochopitelná. Kdo to bude používat?

XIXOIO dělá to, co potřebuje každý mileniál (lidé narození po roce 2000, pozn. red.), který se narodil s telefonem v ruce. A to, že z mobilu jednoduše přistoupíte do banky, nemusíte se s nikým dohadovat na přepážce, jestli dostanete úvěr na podnikání, nebo ne. Přes XIXOIO ho získáte napřímo od někoho, kdo vám ho dá, kdo má rovnou v aplikaci peníze. Vidí, komu ho dává, i když třeba nemá tak správné papíry, které by vyžadovala banka, ale ocení, že všechny předešlé projekty fungovaly, že má děti a že je zkrátka důvěryhodný.
Je hromada lidí, kteří se do papírů bank nevejdou, ale do XIXOIO ano. Kvůli bankám jsou i obrovské přebytky peněz na jedné straně a zároveň obrovský strach půjčovat. Dám vám příklad: Petr má nějaké úspory, které si spoří na důchod. Ten mu ale stejně nebude stačit. Když tady ale bude mít dnes titul, který je na začátku růstu a má tokenizační strukturu, a zároveň my uvidíme, že je to firma, která má nárůsty, stojí za ní člověk, který jí rozumí, má energii, tak jemu rádi peníze od Petra zprostředkujeme. Když budeme vědět, že to má nějaký ekonomický efekt a má to šanci zaujmout dost zákazníků, kteří si váš produkt koupí. Budu se opakovat: XIXOIO je finanční Amazon, který místo knížek prodává firmy.

Jsme patrioti

Proč s tím někdo nepřišel dřív?

Je to těžké udělat a nebyl na to vyvinutý ekosystém. Navíc tady máte prales regulací, v nichž není snadné se zorientovat, navíc musíte nakombinovat celou řadu regulací a licencí. Licenci obchodníka s cennými papíry, licenci, že vydáváte elektronické peníze (EMI), potřebujete malou platební instituci, v ideální variantě potřebujete bankovní licenci. Tu tedy ještě nemáme, ale zatím ji nepotřebujeme. Také potřebujete lidi, programátory, kteří vše naprogramují, ale na světě takoví v podstatě neexistují.

Koho tedy zaměstnáváte?

Z těch šedesáti lidí tady máme šedesát procent Rusů, pak máme lidi na Filipínách, zbytek jsou Češi, ale sehnat nové lidi je skoro vyloučené. Čtvrtina našich lidí má dvě vysoké školy. Naštěstí jsme mohli využít ty „věrné“, co s námi v minulosti budovali Money Polo, takže přesně vědí, jak vypadá finanční systém, který dělá obraty v miliardách eur a má statisíce klientů po celém světě.

Část týmu, který se podílí na tvorbě kryptobankovního ekosystému XIXOIO. Zdroj: facebookový profil Richarda Watzkeho

XIXOIO má většinu lidí z ciziny, ale začíná v Česku. Proč?

Jsme Češi a chceme být republikou 21. století, která má tisíciletou tradici, byť máme šedesát procent lidí cizinců. Ale jsme na tom podobně jako třeba v minulosti naši vyhlášení skláři: taky zůstali u nás a dělali špičkové sklo.

Máme chytré lidi

Důvod, proč tedy začínáte tady, je ryze vlastenecký? Nebo jsou i nějaké další důvody – náš trh je ideálně velký pro pilotní provoz?

Ano, zaprvé jsme patrioti. Nic v Česku nemáme, žádné moře, žádné velké jezero, žádné pořádné hory, nic. Ale máme extrémně chytré lidi. Máme vizionáře, inženýry a máme i ty pracanty, mezi nimiž tedy zrovna u nás v programování dominují Rusové. Oni jsou v něčem mnohem lepší, ale naše přednosti jsou v něčem jiném. Takže se to krásně doplňuje. Navíc Česko a Slovensko, co se týká financí, nemají nikde žádný velký škraloup, máme dobrou reputaci. Jsme sice obrovské „konzervy“, ale zároveň i velcí liberálové, což je také fajn kombinace. Navíc je potřeba si uvědomit, že nikde takové řešení není, i když se o něm mluví a všichni ho potřebují.

A vy jim ho dáte?

Přesně tak, chvíli na to budou koukat a nebudou věřit, pak zjistí, že u nás funguje. Začnou chodit první odvážní, kteří sice budou nuceni trochu riskovat, ale jakmile to udělají oni, tak už to budou chtít další. Do dvou let to bude chtít úplně každý.
A je jedno, jestli to uděláme my, nebo někdo jiný. O něco podobného se snaží i banky, které nyní investují do blockchainu obrovské peníze, byť z mého pohledu jde o vyhozené prostředky, protože nechápou, co to znamená.
Pokud se nám to povede, a věřím, že ano, tak do České republiky přivedeme celý kapitál z Evropské unie – jak investory, tak firmy.

Firmy se rvou, aby mohly vstoupit

Jak to tedy bude v reálu fungovat?

Pojďme na konkrétní příklad: když přijdou třeba Švédové s Ikeou, že chtějí vydat token a že chtějí tokenizovat svůj podíl na místním trhu s deseti až dvanácti procenty. My tedy uděláme token navázaný na share Ikey, kde bude jasně dáno, kdo drží ten dluhopis, na co ho drží, kdy je splatný atd. K tomu jako investor dostanete navíc utilitní funkci přímo od té Ikey. Půjdete pro nábytek, pípnete u vchodu, oni zjistí, že jste jejich podílník, a začnou vás nosit na rukou a kdovíco ještě.

VIDEO: Co je tokenizace

Zdroj: Tokenizace.cz

Je o to zájem ze strany firem?

Už nyní víme, že firmy to chtějí, a už máme předobjednávky. Pointa je přitom ještě jinde: vy přivedete Ikeu či jiného výrobce, ale co dělá – prodává nábytek, ale s financemi v podstatě nedělá. A přitom má miliony klientů. Už teď nás firmy prosí, abychom je vzali k nám, aby vše běželo v naší aplikaci, abychom to nabízeli lidem a dělali obsluhu.

Riziko umí banky lépe

Mluvíte o ekosystému, co vše obnáší?

Vytvořili jsme ekosystém, který se skládá z jedenácti produktů, od mobilní aplikace, správy tokenů, obsluhy firem, které chtějí být tokenizovány, obsluhy klientů, kteří chtějí přes tokeny investovat atd. A na vše máme licenci. Naše řešení vychází z toho, že potřebujeme dělat vlastní byznys, který umíme, rozumíme mu, zveme do něj i banky, protože ony umí to, co my ne, třeba rating a práci s riziky.

Ještě zpátky k českým motivům. Na jedné straně jsme technologicky vyspělí, ale z hlediska investičního nástroje jsme v jádru spíše konzervativní…

A to je právě super, protože tahle kombinace jako jediná dokáže zplodit něco, co bude nabíhat pozvolně. Je to podobné jako s tím internetem v devadesátých letech, kdy jste si dokázal představit, co všechno to umí. Což vyústilo v pád v roce 2000. Jedna věc je to vymyslet, druhá věc je to udělat a třetí vlastně i jen mít tu možnost to udělat, neboť je na to ekosystém dostatečně zralý. Konzervatismus a technologie se navzájem potřebují, což je úžasné. Ale je potřeba i někdo uprostřed a to jsme my, kteří to propojíme.

Regulace jako užitečná brzda

Tokenizace ale chvíli potrvá, ne?

Určitě, jedním z důvodů jsou i regulace, které jsou pozvolné. Dává nám to i relativní klid na práci, první etapu máme naplánovanou na sedm let, ale víme, že před sebou máme minimálně dvacet let intenzivní práce. Věříme, že do dvou let to tady je a dalších pět let budeme „padat na hubu“, protože se to začne rozmáhat ve velkém. Naštěstí ten rozjezd se bude formulovat postupně, i díky tomu, že navazujeme na současný systém. Používáme jen to, co je dobře zaběhlé, co funguje, co ne, vyhazujeme.

Máme super ekosystém, máme pozvolný nárůst lidí, které by to zajímalo a chtěli by investovat. A co firmy, které už to po vás chtějí a máte je předobjednané? Jak se potká poptávka investorů a nabídka firem?

Musíte vycházet z toho, že takový nástroj, jaký připravujeme, v Evropě neexistuje. To znamená, že i když to otvíráme v Čechách, tak zájem bude z Německa, ze Švédska, odkudkoli. Navíc my si v této pilotní fázi firmy vybíráme, zjistili jsme totiž, že zájem je tak velký, že to musíme nějak omezit. V podstatě to po nás chtěl každý. Takže teď máme podepsané firmy, kdy jedna chce miliardu eur, další 250 milionů eur, třetí 150. Takže víme, že to chtějí.
Na druhé straně je spousta kapitálu, nejen u lidí, ale i u institucí, fondů, které sedí na penězích a chtějí je někam investovat, ale až teď dostanou nástroj. Vezměte si ICO (veřejná nabídka digitální měny – kryptoměny, pozn. red.), už do toho naskákaly fondy, akorát udělaly chybu v tom, že se domnívaly, že to půjde nahoru. A teď kryptoměny padají, včetně bitcoinů, který spadne až na těžařské náklady, a nejen ten. Kde to bude moci spadnout na dno, tam to na něj spadne. Není tam totiž ekonomický základ. Není žádná rezerva, není to ničím kryté, jako byly dříve bankovky.

A proč by tokeny neměly také spadnout, až opadne prvotní boom?

To, co děláme, je skutečné. Námi vydaný token je skutečně krytý reálnou hodnotou firmy. Tím pádem je i poptávka stejně silná jako nabídka, navíc vše běží ve sdílené síti včetně komunikace a dalších věcí. To nemůže nefungovat. Na co byste držel peníze v bance? Proč si má člověk spořit v penězích, když si může spořit v něčem skutečně reálném, ve finálním produktu.
Mám rád víno od nějakého vinaře, tak proč si rovnou nespořit v lahvích, respektive tedy v tokenech vinaře. Už teď existují aplikace, které vám řeknou: za měsíc jsi projedl tolik pečiva, tolik sýra, vypil tolik mléka, tolik vína. Dají vám odhad výdajů, ale přece nepotřebujete šetřit peníze na jídlo, ale potřebujete to jídlo či pití. A naše aplikace tohle udělá, vyjde ze stejných dat, ale rovnou vám nabídne: od téhle mlékárny si můžeš koupit token, od tohohle pekaře tenhle atd.

Banky čeká proměna

Peníze tedy nebudou potřeba?

Na co? Dám vám jiný příklad: prodáváte mobily, koupíte jich od výrobce 300 tisíc pro svoji síť obchodů. Možná je budete kupovat na etapy, ale vezmete adekvátní část, tu prodáte, utržené peníze odnesete do banky. Z té banky to jde do jiné banky, která to připíše na účet výrobci. To ale nedává smysl. Když toho výrobce a prodejce propojíme přes tokeny, tak u nás vidí přímo, kdy se jeden konkrétní mobil prodal. A v momentě, kdy se to stane, tak to udělá píp a v řádu milisekund jsou od zákazníka peníze na účtu, ve stejném okamžiku odejde adekvátní část výrobci a prodejci zůstává jeho marže. Žádná banka není potřeba. Tím ale neodsuzuji banky k zániku, ony přežijí mnohonásobně lépe, protože umí pracovat s riziky. Což je věc, kterou my si budeme kupovat, protože s nimi potřebujeme pracovat.

Když teď rozeběhnete váš ekosystém, tak v ten moment to začnou všichni kopírovat?

Máme to na kopírování postavené, od začátku vše stavíme na cloudu a od začátku to stavíme jako white label (komplexní webové rozhraní pro registraci a správu zákazníků, pozn. red.). Takže vy k nám přijdete, že chcete mít taky svůj ekosystém, a my vám ho dáme, respektive třeba i jen tu část, kterou potřebujete. Dáte si na to svoji značku a začnete dělat totéž, co my. No, zaplatíte nám nějaký poplatek, ale jinak byste to neměl nebo byste si to musel naprogramovat. A to je budoucnost.
Vždyť aplikace v mobilech fungují stejně, stáhnete si něco, zkoušíte, a když vidíte, že to funguje, tak za ni zaplatíte. Ale v zásadě je lidi dávají na trh gratis. Stavíme ekosystém stejně, vše je sdílené v otevřeném kódu. A nevadí nám, že na tom může vyrůst spousta dalších lidí a uživit se tím. Porostou na tom určitě mladé začínající firmy, které nic takového ani řešit nechtějí.

Řešení je sice unikátní, systém je obdobný, ale co když ho někdo vymyslí na druhém konci světa? Dává smysl nějaká patentová ochrana?

Nedává, naopak budeme rádi, když to někdo otevře jinde, když se to propojí, ale v Evropě bychom měli být chráněni. Naše řešení nepovažuji za nic nového, jen jsme našli novou cestu, jak to udělat, aby to fungovalo. V podstatě jen vidíme „do hry“, kdo do ní zasahuje, a vidíme, jaký v ní má kdo vliv. Proto jsme každý modul nastavili, aby tento vliv posílil, ale na tom „území“ se propojil s tím, koho vnímá jako konkurenci.

Unikátní burza současnosti

Představuji si to jako „burzu budoucnosti“. Na základě čeho se já či fond jako investor dozvím tu návratnost?

Je to burza současnosti, ale takových je už celá řada. Každá firma, pokud chce růst, roste na základě toho, jak akceleruje svoje byznysy. Buď má nějakou setrvalou věc, jede konzervativně, ale v tom případě nepotřebuje kapitál, roste organicky úměrně tomu, co vydělá. Proto se náš nástroj takových firem tolik netýká. Na rozdíl od menších dynamických firem postavených mladými lidmi, kteří chápou, že blockchain je pro ně mnohonásobně zajímavější než klasické účetnictví. A to je ta budoucnost spojená s mobilem.
Firma, která chce opravdu růst, to řeší na bázi projektů. Každý nějak ohodnotí, nastaví nějaký rámec a strukturu. Projekt je zároveň limitován, ať už kapacitně, časově, či jinak, včetně požadavku na kapitál. A také očekáváním a cílem, kdy to splní. To, že do toho projektu zainvestujete, akceleruje nejen ten, ale celý byznys. Tím pádem se do systému dostanou pouze kredibilní firmy, které mají skutečnou hodnotu, což je i naše výhoda, protože jsme první, kdo je získá.
My ale bereme pouze tu hodnotu, která je krytá, vidíme, kdo za tím stojí a jakou má kredibilitu, jak tomu rozumí a tak dále, což výsledné riziko snižuje. Takže si vyberu jen to, co mi připadá zajímavé, včetně výše rizika daného projektu.

Váš tokenový ekosystém vzniká jako globální řešení, ale řešíte nějak něco jako kurzové rozdíly nebo rozdíly v kupní síle?

S multiměnami máme letité zkušenosti z Money Pola, a když s nimi pracujete, tak zjistíte jednu věc. Všechny kurzovní rozdíly jsou navázané na střed, systém je on-line a transakční poplatky jsou minimální. Tudíž tohle vlastně není potřeba řešit. Doba, kdy se vydělávalo na konverzích, je dávno pryč. Je to jen otázka, kdy zvítězí komfort. Mladí lidé už nic takového neřeší, chtějí jen, aby i na mezinárodní úrovni vše fungovalo. A to funguje, díky technologiím napojeným na mobily. Už brzo to budete řešit jen prostřednictvím tokenu.

Vedení společnosti XIXOIO – Nikolay Rozhok (vlevo) a Richard Watzke. Zdroj: archiv

Honíme se za komfortem

Jak dlouho bude nástup tokenů trvat?

Jak to máme namyšlené, odhaduju, že do sedmi až osmi let. Ale už do tří let banky poznají, že jejich investice jsou k ničemu a nic jim nepřináší. Navíc náš obchodní systém vychází ze stávajících potřeb, a to je digitalizace věcí, které máme na papíře. A celé to udělá přes mobil a papírové věci transformované do digitální podoby budete mít někde, kde je neoddiskutovatelné, že je tam máte a jsou vaše. Nikdo vám je nemůže vzít. Možná trochu nadneseně říkám, že jde o kolonizační systém, stejně jako nás před pár lety zkolonizoval mobil, Facebook atd.

Jak moc je to, co vyvíjíte, svázané regulací? Je to klacek pod nohy, nebo teprve bude?

Vůbec to není klacek pod nohy. Regulace vychází primárně z toho, zvlášť když pracujete s penězi, že vytváří ochranu. Jediný problém je, že spoustu věcí musíte mít na papíře, a přitom není žádná překážka, aby to bylo v mobilu, který už ovládají i děti. Což se o papíru říct nedá. Mění se iks věcí, ale regulace nám pomáhá úměrně lidské potřebě, kterou je touha po komfortu. Regulace nás vede tam, kde jsou lidé zvyklí s ní fungovat.

Ekosystém s jasnou budoucností

Nedochází ale k tomu, že regulace je a bude vždy o krok pozadu za vývojem, tudíž nestíhá regulovat a chránit něco, co by měla? Takže vlastně vzniká určitý diskomfort…

To nikdy nestíhá, ale nevadí to. Regulace podle mě diskomfortní není, navíc o to více je zase motivovaná se za tím komfortem honit. Už teď jsou různé asociace, jejichž konstantní program je naučit regulaci, aby sloužila v tomhle světě. Ale sám ji nevidím jako diskomfort, naopak.
Regulace vás nutí hledat řešení, které na ni navážete. Typicky stroje přišly do stejného prostředí, kde dříve pracovali lidé manuálně. Místo pracovního stolu přišel stroj, který ale lidé museli naučit dělat to, co oni, a ještě efektivněji. Bylo to komfortní? Rozhodně ne. Byla to regulace? Stoprocentně, byla to regulace práce.

Říkal jste, že tokeny jsou řešení pro zhruba dvacet let. Kam se to bude posouvat dál?

Samozřejmě vždy ke komfortu, na tom je ten systém v současné době postavený. Posune se to k daleko větší kolonizaci společnosti a kontrole. S papírem ještě můžete něco odrbat – změnit pracovní smlouvu, ošulit výkazy, účetnictví, mzdy. Tohle už neodrbete. Za dvacet let to bude podobně jako s Amazonem, budete mít propojené linky.
Proto ti chytří v Googlu a dalších firmách platí nesmyslné, astronomické částky za informace, které nikdo jiný nedokáže zaprvé zaplatit, ale ani ohodnotit. Ekonomové se bijí do hlavy, že to nedává smysl, ale nechápou, že to bude vydělávat za třicet let. I proto Elon Musk dostává miliardy od fondů a investorů, protože chápou, že v jeho ekosystému je budoucnost.
U nás je to podobné, akorát jinak manipulovatelné. Pokud přežijeme a budeme to moci s Nikolayem (Rozhokem) dotáhnout, tak je to jen jiný ekosystém, v němž je budoucnost. Je to kolonizační věc, kam to přijde, to bude méně a méně lidské.
A také bude čím dál větší roli hrát zábava, bude sofistikovanější a individuálnější. Budou se třeba dělat filmy, na které bude koukat jen pár lidí, ale budou za ně platit. Bude víc virtuální, budete mít senzory a budete vše cítit. Systémy se budou samy učit, budou interaktivní, tedy další obrovská kolonizace. Ale jediné, co tomu chybí, je ta naše „šílenost“. Když se podíváte na XIXOIO, to je dar od boha, který je tady v České republice.