Rok od proklínaných intervencí ČNB. Proč nepřišlo žádné peklo?

Na začátku dubna jsme „slavili“ první výročí konce intervencí ČNB. O intervencích dlouho panovaly pochyby a řada ekonomů včetně nás čekala s hodnocením celého experimentu až na exit z intervencí. Ten se s ročním odstupem zdá se povedl. Co se za tu dobu změnilo?

Za poslední rok koruna posílila (efektivně) o zhruba 8,5 procenta, zatímco vůči euru o přibližně 6,5 procenta.

GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru
Od začátku roku 2017 do současnosti

Zdroj: TradingView.com

Nejrychleji koruna posilovala vůči dolaru (přes 23 procent) a vůči asijským měnám navázaným primárně právě na dolar, například vůči čínskému jüanu si připsala necelých 13 procent.

GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči dolaru
Od začátku roku 2017 do současnosti

Zdroj: TradingView.com

Na frank koruna nemá

Zatím se dají zisky koruny v postintervenční době i tak označit jako relativně mírné. A to minimálně při porovnání s tím, co po vypnutí intervencí předvedl švýcarský frank.

Ten se první den po ukončení intervencí pohyboval na úrovních až o 40 procent silnějších.

GRAF: Vývoj kurzu švýcarského franku vůči euru
Od půli roku 2013 do půli roku 2016. Na grafu je patrné posílení franku poté, co švýcarská centrální banka ukončila intervenční režim.

Zdroj: TradingView.com

K ničemu takovému v Česku nedošlo i proto, že centrální banka s dostatečným předstihem na trzích oznámila blížící se konec intervencí.

Posílení se projeví

Dala tak velké části exportérů možnost s předstihem zajistit své otevřené pozice a především sázkařům na zisky koruny „vsadit si“ ještě před vypnutím režimu.

Úroveň zajištění exportérů přitom dál roste a dosáhla na začátku roku historických maxim. To na druhou stranu neznamená, že by byli exportéři vůči posilující koruně zcela imunní. To vůbec ne.

VÍCE K TÉMATU:

Exportéři si kurz koruny hlídají, jen aby jim nechyběly zakázky

Proč by sazby mohly růst dříve, než tvrdí centrální banka?

S tím, jak jsou zajištění, pouze dopad posilující koruny tlumí a oddalují. Naplno se tedy začne zakusovat do ziskových marží podniků podle nás až v druhé polovině tohoto roku.

Nezapomínejme na spekulanty

Na druhou stranu pořád platí, že koruna nemusí jet dál stále jedním směrem. Dokážeme si představit i krátkodobé ztráty koruny ve chvíli, kdy by z Česka odešla část zahraničních spekulativních investic.

Těch jsou podle nás objemově v českém finančním systému desítky miliard eur. Rok po konci intervencí jich zásadně neubylo.

Zahraniční hráči pouze drží méně českých dluhopisů a více prosté hotovosti. I kdyby se koruna dostala pod tlak, bude podle nás krátkodobý. Česká národní banka je dnes primárně zaměřena na boj s rostoucími inflačními tlaky a slabší koruna by jí v tom dost překážela.

Má navíc dost nástrojů na to, jak eventuálním výraznějším ztrátám zabránit – od vyšších sazeb po rozprodání mamutích devizových rezerv.