Rok s jestřábí politikou ECB. Co lze očekávat do budoucna?

Je tomu přesně rok, co Evropská centrální banka (ECB) odstartovala cyklus zpřísňování své měnové politiky. Opuštění záporných úrokových sazeb, které ECB držela dlouhých osm let, bylo od té chvíle následováno nad očekávání razantním cyklem zvyšování sazeb. A to o celých 400 bazických bodů!

Centrální banka navíc sama signalizuje, že ještě nemá – vzhledem k neuspokojivému inflačnímu vývoji – hotovo a hodlá jít s úrokovými sazbami směrem vzhůru.

Inflační šok jen dočasný

Připomeňme, že ECB začala v polovině minulého roku zvedat sazby jako jedna z posledních centrálních bank. Zároveň zatvrzele opakovala mantru, že inflační šok je pouze dočasného (nabídkového) charakteru, který může bez větších problémů tzv. výjimkovat.

Tento chybný úsudek však dostal ECB výrazně za křivku, a proto byla nakonec donucena začít prudce zvedat úrokové sazby.

GRAF: Vývoj základní sazby ECB
Za posledních 10 let, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com

V tomto roce ECB míru měnové restrikce dále prohloubila spuštěním programu kvantitativního utahování (QT). Byť jak jsme již psali dříve, v případě zemí jako Itálie ECB dluhopisy stále ještě nakupuje (QE).

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Falešné zprávy centrálních bank o klesající inflaci spolehlivě vyvráceny

Co stojí za evropskou inflací? Ekonomové z MMF tvrdí, že hlavně rychlý růst firemních zisků

Fidelity International: Euro prochází zkouškou důvěry, přičemž ECB je téměř bezmocná

Nejvíc jestřábí banka

V tento moment platí, že ECB zůstává jednou z nejvíce jestřábích centrálních bank. Celková inflace v eurozóně sice viditelně klesá, centrální banku však znervózňuje především setrvačnost její jádrové složky.

Z chování ECB je zjevné, že si již nemůže dovolit udělat chybu – jednoduše proto, že se v minulých letech ohledně inflace mýlila až příliš často. Právě z tohoto důvodu klade ECB větší důraz na realizovanou (jádrovou) inflaci jako vodítko pro nastavení měnové politiky než na vlastní inflační výhled.

Tento vzad-hledící přístup by měl ECB pomoci s její kredibilitou. Jde však zároveň o riskantní přístup, která zvyšuje pravděpodobnost policy chyby.

Centrální banka se totiž může opětovně dostat – díky setrvačnosti s jakou funguje měnová politika – za křivku. Tohoto rizika si je ECB zřejmě vědoma, ale nezabrání jí, aby v příštím týdnu znovu zvýšila svou depozitní sazbu o 25 bazických bodů a na zářijovém zasedání pak zakončila tento cyklus utahování měnové politiky na 4,0 procenta.