Globální ekonomická situace, jak ji prezentuje hospodářský výhled Mezinárodní měnový fond (MMF), ukazuje na stabilní, ale utlumený růst v příštím roce. MMF tak předpovídá na rok 2025 celosvětový hospodářský růst ve výši 3,2 procenta. Ovšem s rozdílnou dynamikou.
Zejména rozevírající se nůžky mezi Spojenými státy a Evropou budí u nás ekonomů rozpaky. Jaké jsou hlavní faktory tohoto vývoje? Kde se může vhodnými kroky podařit situaci zásadněji zlepšit?
Zářivá budoucnost USA
Spojené státy se stále jeví jako jasný bod světové ekonomiky díky silné spotřebitelské poptávce a pokračujícím investicím do technologií a infrastruktury.
Zavedení daňových pobídek pro průmysly, jako je zelená energie a technologie, dále posílilo důvěru soukromého sektoru. Navzdory těmto pozitivům zůstávají výzvami přetrvávající inflace a vyšší náklady na půjčky, což vyžaduje obezřetnou měnovou politiku.
MMF přesto zlepšil na rok 2025 odhad růstu až na 2,2 procenta.
Chmury nad Evropou
Oproti tomu evropská měnová unie píše jiný příběh. Eurozóna se potýká dál s vysokými dluhy nejen v rámci svých deficitních rozpočtů, ale s bolestí i v rámci neuskutečněných reforem.
Ozývají se i jiné strukturální problémy, včetně stárnoucí populace (pracovní síla bude klesat o 2 miliony ročně) a nedostatku inovací v produktivitě, které situaci dále zhoršují.
MMF tak predikuje růst v eurozóně pouze na 1,2 procenta. Ve světle pokračujícího konfliktu na Ukrajině a nástupu Donalda Trumpa se ale jeví stále víc jako sci-fi.
Kde jsou přitom nejvíce bolestivé kameny v hospodářství měnové unie?
Síla kapitálového trhu
Jedním z nich je bezesporu fragmentovaný kapitálový trh a demografický vývoj. Volný pohyb kapitálu je jednou ze čtyř základních svobod jednotného trhu EU. I přes odstranění právních překážek ale přetrvávají technické bariéry a kapitálové trhy zůstávají roztříštěné.
Pro vytvoření unie kapitálových trhů (CMU) je klíčová harmonizace pravidel mezi členskými státy. Ta by podpořila jednotné podnikatelské prostředí, efektivní alokaci kapitálu a posílilo by v konečném důsledku konkurenceschopnost podniků.
V USA pochází zhruba 70 procent financování podniků z kapitálových trhů (akcií a dluhopisů). Oproti tomu v EU tvoří financování přes kapitálové trhy přibližně 30 procent, přičemž většina financování firem závisí na bankovních úvěrech.
Je potřeba si uvědomit, že síla kapitálového trhu USA působí jako sněhová koule – nabaluje na sebe další a další kapitál, nové firmy a inovace.
V roce 1900 se evropské země podílely na celosvětové kapitalizaci 67 procent, v roce 2023 to bylo již jen 12 %. Restart evropské ekonomiky by tedy klidně mohl začít na kapitálovém trhu…