Mohlo by vás také zajímat
Česko-britská jaderná spolupráce: Obětované české projekty a zbytečně promrhané miliardy?
Radek Škoda 19. listopadu 2024Česko-britská jaderná spolupráce nabírá na obrátkách, nicméně kvůli ní zřejmě skončí v zapomnění několik českých projektů malých modulárních reaktorů.
Průvodce investora prezidentskými volbami v USA
Kristina Hooper 5. listopadu 2024Prezidentský souboj v USA mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem je zde. Jeho výsledek může mít výrazný…
Ruská stínová flotila s LNG stále lépe maskuje svou činnost
František Novák 4. listopadu 2024Rusko se snaží obejít západní sankce tím, že pro export zemního plynu ve stále větší míře využívá neoficiální flotilu tankerů…
- KOMENTÁŘ
Rusko mění Arktidu v dopravní tepnu. Do akce jdou nové supersilné ledoborce
Projekt Jamal společnosti Novatek otevírá Rusku cestu na rostoucí světový trh se zkapalněným zemním plynem (LNG), kterému zatím kraluje Katar. Rusko by ho brzy rádo dostihlo, a proto intenzivně řeší otázku efektivní dopravy této suroviny skrze arktickou oblast. Za tímto účelem přichází s obřími tankery-ledoborci, které vyjdou každý na 320 milionů dolarů.
Dokud na Měsíci nebo Marsu nepostavíme továrny, nebude na světě místa, kde by bylo méně přívětivé prostředí, než je na ruském plynovém terminálu společnosti Novatek na poloostrově Jamal na severozápadě Sibiře.
Závod Jamal na těžbu zkapalněného zemního plynu (LNG) za 27 miliard dolarů (586,6 miliardy korun) leží jen 375 kilometrů severně od polárního kruhu. V zimě zde slunce svítí stěží dva měsíce a teploty dosahují –25 °C na pevnině a –50 °C v oslepující mlze na moři.
V této pustině je ale spousta fosilních paliv; zásoby se odhadují až na 44 bilionů krychlových stop, ekvivalent osmi miliard barelů ropy. Závod Jamal má po dosažení plného výkonu produkce ročně produkovat 16,5 milionu tun LNG, což by v roce 2021 mělo uspokojit 80 procent čínské poptávky.
Společnost Novatek proto vynaložila spolu s dalšími partnery (20procentní podíl vlastní Total, dalších 20 procent CNPC a China’s Silk Road Fund zbývajících 9,9 %, pozn. red.) také nebývale vysokou částku na nový druh přepravy těchto paliv.
Ruské aktivity v arktické oblasti
Řeč je o LNG trajektech-ledoborcích, které chce Novatek podle agentury Bloomberg v rámci své arktické strategie využívat na Severní mořské cestě během celého roku. Tato plavidla třídy Arc7 jsou schopná projet ledem tlustým až 2,1 metru a mají převozní kapacitu téměř 173 tisíc metrů krychlových LNG. Do roku 2020 jich má být vyrobeno celkem 15, přičemž každý vyjde na 320 milionů dolarů.
Povel k odplutí prvního ledoborcového plavidla Christophe de Margerie (pojmenovaného po bývalém řediteli francouzské společnosti Total, který zemřel při leteckém neštěstí v Rusku v roce 2014) z přístavu dala ruská hlava státu Vladimir Putin loni v prosinci.
Jamal LNG |
LNG terminál Jamal je druhým LNG terminálem Ruska po projektu Sachalin II a prvním terminálem v arktické ruské oblasti.
Ve finální fázi bude projekt sestávat ze tří zkapalňovacích zařízení a bude mít roční kapacitu 16,5 milionu tun LNG. První zkapalňovací zařízení má kapacitu 5,5 milionu tun LNG. Očekává se, že další dvě zařízení budou uvedena do provozu v roce 2021. Kromě dalších fází projektu Jamal LNG má Rusko plány i na další terminál, tzv. arktické LNG II s kapacitou 18 milionů tun, které by mohlo být spuštěno v roce 2023. |
Běžné ledoborce stále nezvládají probořit led v Karském moři (část Severního ledového oceánu severně od ruské Sibiře, pozn. red.), ač ten pomalu taje v důsledku globálního oteplování. Jejich eskorta v podobě klasických menších ledoborců je nákladná a také časově velmi náročná.
Mezinárodní tým lodních konstruktérů, inženýrů a techniků proto postavil tanker o délce 1 000 stop (asi 305 metrů), který je schopen probourat i silné vrstvy ledu.
„Plavidlo musí být schopno plnit své úkoly v extrémních podmínkách,“ říká Mika Hovilainen, specialista na stavbu ledoborců v helsinské společnosti Aker Arctic Technology, která lodě navrhla.
„Systémy musí fungovat správně ve velmi širokém rozmezí teplot,“ dodává.
Ledoborec šetrný k životnímu prostředí
Tanker o šířce 164 stop (asi 50 metrů) je zatím nejširším plavidlem, které kdy bylo zkonstruováno. Při plném naložení by těchto 15 plavidel přepravilo 16,5 milionu tun zkapalněného zemního plynu ročně, což je zhruba polovina roční spotřeby celé Jižní Koreje a celoroční produkce terminálu Jamal LNG.
„Bez této ledoborcové flotily by nemohl projekt Jamal fungovat,“ uvedl loni pro Financial Times Mike Borell, šéf průzkumu a produkce v Evropě a střední Asii společnosti Total. „Díky novým ledoborcům budeme schopni přepravovat LNG 36 dní v roce.“
Hlavními zákazníky budou státy asijsko-tichomořské oblasti. V zimě budou ledoborce putovat na západ do Evropy a v létě na východ do Asie, kam také zamířil první náklad. Na moře vyplul v prosinci loňského roku a mohl se pohybovat v silné vrstvě ledu zádí dopředu rychlostí až 7,2 uzlu (8,3 mph). Doba plavby ze Sibiře do Beringova průlivu se tak zkrátila na 6,5 dne.
SCHÉMA: Nové ledoborce otevírají přepravní cesty přes Arktidu
Modrá (zimní trasa) a červená (letní trasa) čára naznačují trasy nových lodí, tečkovaná čára pak značí trasy pro běžné LNG tankery.
Zdroj: FT, Total
Sibiřská dopravní tepna
Plavidlo je ale součástí mnohem větší výzvy. „Jedná se možná o největší krok vpřed v našem rozvoji Arktidy,“ uvedl u příležitosti jeho první plavby ruský prezident Vladimir Putin.
„Nyní můžeme bezpečně říci, že Rusko bude expandovat v Arktidě v tomto i v příštím století, protože právě na Sibiři se nacházejí největší zásoby nerostných surovin,“ dodal. Podle ruské hlavy státu se Severní moře přemění v efektivní dopravní tepnu.
Po těchto trasách budou putovat nákladní dopravní lodi, přičemž divoce se měnící ledové podmínky a hloubky vyžadují lodní trup, který je odolný a navržený speciálně k odklízení rozbitého ledu z cesty.
Nejdřív pečlivá simulace
Inženýři společnosti Aker pečlivě otestovali svůj design plavidla pomocí simulací. Model ozkoušeli v nádrži, kde ho vystavili srážce s napodobeninou ledu, aby zjistili, které části jeho trupu je nutné zesílit tak, aby nešlo o nadměrné vyztužení, které by zvyšovalo hmotnost ledoborce, jež by ho zbytečně zpomalovala na otevřeném moři.
Proniknutí ledem tak, aby povolil, vyžaduje obrovskou sílu. Ledoborce jsou proto poháněny třemi 15megawattovými generátory na zemní plyn – každá z lodí by mohla napájet až 35 000 amerických domácností.
Aby nedocházelo k přetěžování generátorů, masivní prototypy lodí, vyráběné švédsko-švýcarským strojírenským gigantem ABB, mají systém, který odděluje motory od lodního šroubu.
To znamená, že lopatky šroubu se mohou otáčet rychleji nebo pomaleji, „aniž by motor musel přecházet z vysokých do nízkých otáček“, jak říká Peter Terwiesch, prezident divize průmyslové automatizace společnosti ABB.
Rusko chce dostihnout Katar |
Největším světovým vývozcem LNG s tržním podílem 30 procent je Katar, který ročně prodá 77,2 milionu tun zkapalněného plynu.
Rusko je na sedmém místě a Novatek chce Katar z trůnu sesadit; k tomu mu má pomoci další projekt Arctic LNG na sousedním Gydanském poloostrově. Roční produkce obou projektů má přesáhnout 70 milionů tun LNG. |
Podle ABB právě oddělení motoru a pracovního zatížení šroubu snižuje spotřebu paliva o 20 procent. Jako bonus „získáte mnohem lepší manévrovací schopnost“, říká Terwiesch s tím, že otáčení supertankeru nebylo nikdy jednodušší.
Léta bez inovací
Půlstoletí staré tankery, které dosud přepravovaly plyn ze Středního východu, nevyžadovaly téměř žádné inovace.
Nové modely, které by prorazily i tlusté vrstvy ledu, neměly opodstatnění až do minulé dekády, kdy se Norsko a Rusko staly s projekty Snohvit a Sakhalin-2 průkopníky v oblasti těžby plynu v chladnějších klimatických podmínkách.
Ledoborce s pohonem na LNG mají dnes důležitou úlohu. Znečištění životního prostředí v důsledku lidské činnosti, zapříčiňující globální oteplování, způsobuje, že na ruské polovině Arktidy dochází mnohem rychleji k tání ledu než na americko-kanadské straně.
„Další rozvoj Arktidy a jejích zdrojů je proto nevyhnutelný,“ cituje Bloomberg Keitha Hainese, profesora meteorologie na Univerzitě v Readingu, který studuje arktickou dopravu.
Předpokládaná životnost tankerových lodí Jamal LNG je zhruba 40 let. To znamená, že budou brázdit Severní moře ještě v padesátých letech tohoto století, kdy klimatologové předpovídají, že Arktida bude v létě už bez ledu.
Poněkud mne rozesmála věta : „…každá z lodí by mohla napájet až 35 000 amerických domácností.“ Proč amerických domácností ?
Je to jako od Šmejda z Černých baronů : „Kontrolní otázka: jestlipak víte, soudruzi, kolik vojáků se vejde do západoněmeckého obrněného transportéru? … Co? Neví? Ani svazáci, Jasánek? … Šternberk? … Já vám to řeknu přesně. Do západoněmeckého obrněného transportéru se vejde dvacet až pětadvacet západoněmeckých soudruhů, vy tupci!“
Ve článku se jedná o ruské projekty v Arktice, tak jak to souvisí s Pindostánem ? Autor bude asi americký rektonaut nebo anální speleolog v americké pr…
Je to asi preklad z nejakeho emerickeho deniku nebo webu. Me nejvic pobavilo jak to panove prodavaji jako ekologicky projekt. Na co jineho nez LNG by ty tankery prosimpekne mely fungovat? Prece nebudou prepravovat/spalovat desetitisice tun nafty kdyz maji palivo in-house. Ale jinak klobouk dolu, panove to zmakli paradne.