Satelity zaplavují zemskou orbitu. Dnes jsou jich tam dva tisíce, za deset let to bude skoro 60 tisíc

Lidstvo během uplynulých 63 let vyslalo na oběžnou dráhu planety Země něco málo přes devět tisíc satelitů a družic. První družice Sputnik byla vypuštěna v roce 1957. Nyní kolem Země krouží zhruba 2200 aktivních satelitů.

Tento počet se však v průběhu nejbližších let výrazně navýší. Významně k tomu přispěje například společnost SpaceX, další z projektů Elona Muska, který stojí mimo jiné i  za automobilkou Tesla.

Musk chce pomocí tisíců komunikačních satelitů Starlink zajišťovat globální připojení k internetu. Zatím na orbitu vyslal ve čtyřech vlnách po 60 družicích. Počet hodlá ale rychle znásobit. SpaceX chce letos s družicemi startovat každé dva až tři týdny.

Cílem je do poloviny roku dosáhnout operační provoz zaměřený na zpřístupnění internetu v Kanadě a USA a v příštím roce ve zbytku světa. Prozatímní Muskův plán počítá s rozmístěním asi 12 tisíc družic.

Další hráči

To je ovšem jen část z toho, co by do kosmu v okolí Země mělo zamířit. Kromě SpaceX a dalších soukromých subjektů chtějí družice vysílat na orbitu i další země. Podle údajů americké vesmírné agentury NASA a Evropské vesmírné agentury (ESA) by do roku 2029 mohlo být na nebi až 57 tisíc satelitů.

To je podle serveru IBT více než 25násobek aktivních kosmických zařízení, které kolem Země krouží dnes. Vědec Dan Oltrogge ze společnosti Analytical Graphics (AGI) vytvořil animaci, která ukazuje postupný nárůst satelitů na oběžné dráze Země.

ANIMACE: Družice a satelity zaplavují orbitu Země
Animace ukazuje postupné přibývání satelitů od roku 2017 do roku 2019.

Zdroj: IBT, AIG

Nejen SpaceX, ale i další hráči, si chtějí ukousnout z koláče možných zisků prostřednictvím satelitního připojení k internetu dosud „nedotčených“ lokací na Zemi.

Podle loňské zprávy Satellite Industry Association hodnota celosvětového trhu s družicovými širokopásmovými a televizními službami v roce 2018 činila 360 miliard dolarů.

V této hodnotě je započítáno, jak samotné vypouštění družic, tak i průmysl související s tímto oborem, další obslužné služby i tržby související s vesmírným průmyslem, který však přímo se satelity nesouvisí. Pokud bychom odečetli tuto poslední položku i tak se tržby pohybují na úrovni 277,4 miliardy dolarů.

GRAF: Tržby satelitního průmyslu rozdělené do jednotlivých segmentů
Za rok 2018, v mld. USD

Zdroj: SIA

Hlavní část tržeb satelitního průmyslu zatím připadá na přenos televizního signálu. Celková hodnota tržeb za jednotlivé druhy služeb poskytovaných zákazníků v roce 2018 z výše zmíněných 277 miliard dolarů za celý průmysl činila 126,5 miliardy dolarů. Z toho ale segment televize utržil 94,2 miliardy dolarů.

Oproti tomu širokopásmový internet „trhl“ jen 2,4 miliardy dolarů. Podle odborníků však toto číslo bude s počtem nových družic určených pro internet narůstat.

GRAF: Vývoj globálních tržeb v satelitním průmyslu
Od roku 2014 do roku 2018, v mld. USD

Zdroj: SIA

Další hráči

Dalším, kdo chystá celosvětovou satelitní internetovou síť, je společnost OneWeb. Do jejího projektu se už mimo jiné vložil japonský technologický gigant SoftBank, stejně tak společnost Virgin Galactic miliardáře Richarda Bransona, nápojová firma Coca-Cola i výrobce čipů Qualcomm.

Ovšem zatímco SpaceX, resp. síť satelitů Starlink, má čítat několik desítek tisíc družic, StarWeb počítá, že k zajištění globálního pokrytí internetu bude na orbitě zapotřebí 650 satelitů. I když zároveň připouští, že konečný počet by mohl vzrůst na zhruba 2000.

Ani miliardář a majitel Amazonu Jeff Bezos nezůstane pozadu. Se svojí firmou Blue Origin se chystá ve spolupráci s kanadským Telesatem vybudovat satelitní síť, která by poskytovala rychlý přístup k internetu vládám a podnikům na celém světě.

Vesmírné smetí

S přibývajícím počtem satelitů však narůstají i obavy odborníků a nejen jich z přesycenosti zemské orbity družicovým smetím, které by mohlo být hrozbou pro lidi na Zemi.

Na konci ledna se nad americkým státem Pensylvánie ve výšce zhruba 900 kilometrů těsně minuly dva vyřazené satelity. Případná srážka by kvůli velkému množství úlomků znamenala pro nadcházejících několik desetiletí hrozbu pro jiné vesmírné aparáty i pro kosmické lety.

NASA i její evropský protějšek ESA již nyní monitorují tisíce tun vesmírného odpadu. Naštěstí zatím k srážkám nedocházelo, ale s nárůstem počtu se tato pravděpodobnost bude zvyšovat. Škodu totiž může buď stávajícím aktivním vesmírným tělesům i těm budoucím způsobit i relativně malý úlomek vesmírného odpadu.

Na druhou stranu časem s pokrokem technologií a aktivnímu zapojení umělé inteligence by se družice měly dokázat případné srážce vyhnout. Nicméně v této oblasti budou muset současní hráči ještě zapracovat.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Největší arabské státní fondy dobývají Evropu, ale i vesmír

Víc robotů, 5G sítě nebo superchytré čipy. Kde dál se letos odehraje průlom v sektoru technologií?

K Měsíci jako první turisté poletí umělci. Vezme je tam neznámý japonský miliardář

Stínění astronomům

Proti navyšování počtu družic se také čím dál hlasitěji ozývají astronomové. Dosud vyslané satelity totiž vydávají směrem k Zemi jasné a oslnivé světlo. Astronomové se obávají, že budoucí obrovská soustava satelitů může zakrývat obraz viditelný optickými dalekohledy a narušovat astronomická pozorování.

„Tyto satelity mají velikost stolu, ale jsou reflexivní a jejich panely odrážejí mnoho slunečního světla. To znamená, že je uvidíme na fotografiích, které pořídíme teleskopem,“ řekla na adresu družic Starlink pro BBC koncem loňského prosince astronomka z Královské observatoře v Greenwitch Dhara Patelová.

SpaceX, která za projektem stojí, však podobná nařčení odmítá. Nicméně se již rozhodla, že na své družice zkusí speciální nátěr, který by odraz světla tlumil.