Asi není pochyb o tom, že výsledek hospodaření státu bude letos rekordní. Tedy alespoň z pohledu deficitu, který má dosáhnout 500 miliard korun. Už vývoj v prvních čtyřech měsících ukázal, že k tomuto schodku má Česko docela dobře našlápnuto.
Výdaje v tomto období byly už o téměř 200 miliard korun vyšší než příjmy, na kterých se podepsal především nižší daňový výběr způsobený útlumem spotřeby.
Vedle toho se do vývoje rozpočtu začalo negativně propisovat i zrušení superhrubé mzdy na jedné straně a prodlužování podpůrných programů na straně druhé. Negativní trendy navíc pokračovaly i v květnu, kdy se podmínky v české ekonomice začaly konečně uvolňovat.
Podle aktuálních dat Ministerstva financí schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 255 miliard korun z dubnových 192 miliard korun.
GRAF: Vývoj hospodaření státu od ledna do května
Data od roku 2009 do roku 2021, v mld. Kč
Zdroj: MF ČR
Přípravy na rok 2022 začínají
Zatímco s letošním rozpočtem toho vzhledem k nastavení mandatorních výdajů příliš vymyslet už ani nejde, pozornost nejenom finančních trhů by se měla začít zaměřovat na přípravu rozpočtu příštího.
Podle aktuálního návrhu ministerstva financí by mělo dojít díky vyšším (nejenom daňovým) příjmům při faktické stagnaci výdajů k poklesu deficitu na 390 miliard korun.
TABULKA: UKAZATELE STÁTNÍHO ROZPOČTU
V letech 2021 a 2022 (v mld. Kč)
Ukazatel |
SR 2021 |
SR 2022 |
Rozdíl 2022–2021 |
Příjmy státního rozpočtu |
1 385,60 |
1 485,70 |
100,1 |
Výdaje státního rozpočtu |
1 885,60 |
1 875,70 |
–9,9 |
Saldo státního rozpočtu |
–500 |
–390 |
110 |
Zdroj: MF ČR
Oficiálními prioritami mají být kromě úspor i investice. Zatímco se plánuje nabírání učitelů, policistů a vojáků, nepočítá se s růstem objemu prostředků na platy. To neznamená nic jiného, než že by tedy mělo dojít k poklesu počtu ostatních státních zaměstnanců.
V každém případě jde o návrh, o němž se bude teprve diskutovat, a bude nepochybně zajímavé sledovat, jak asertivně se k tomuto záměru postaví ostatní státní instituce.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Česká ekonomika loni zažila největší propad v novodobé historii. Jak dlouho se asi bude vzpamatovávat
Třetina roku za námi a deficit rozpočtu je bezmála 200 miliard korun. Tři pohledy na děsivé číslo očima ekonoma
Starosti pro Schillerovou. Život státu na dluh se začíná prodražovat. Čím dál rychleji
Tři biliony dluhů
Nově naplánovaný deficit bude v každém případě znamenat další růst zadlužení. Za tři roky, započítáme-li i loňský schodek, se může státní dluh zvýšit o 1,3 bilionu korun, přitom ještě na konci roku 2019 dosahoval jen 1,6 bilionu.
V relativním vyjádření to může znamenat skok z 28,5 procenta HDP na zhruba 46 procent. Česko sice dál zůstane jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, avšak jen proto, že dluhy rostou napříč celou EU.
Bude-li se jednou Česká republika chtít vrátit třeba k vyrovnanému rozpočtu, nezbude jí nic jiného než výrazně zreformovat daňový systém a současně přehodnotit i výdajovou stranu rozpočtu.
Vzhledem k tomu, že se aktuální schodky počítají v řádu několika stamilionů korun ročně, drobné změny jednotlivých daní nebo diskuse o daňovém zatížení majetku jí k tomu stačit nebudou…