Skotská premiérka Nicola Sturgeonová ze Skotské národní strany (SNP) slíbila na začátku října svým spolustraníkům, že s „optimismem, sebevědomím a odhodláním“ dovede Skotsko k nezávislosti. Chce uspořádat nové hlasování za rok, přesně 19. října 2023.
Smělému projevu, ve kterém kritizovala britské vládnoucí konzervativce, ale i opoziční labouristy, členové SNP několikrát tleskali vestoje. Takové ambice Skotska se samozřejmě v Londýně nelíbí. Sturgeonová navíc slibuje, že se nezávislé Skotsko bude ucházet o členství v EU. Pro Evropu by to znamenalo, že by získala členskou zemi, jež je velmi bohatá na ložiska ropy a zemního plynu, což se v době energetické krize a přerušení dodávek z Ruska velmi hodí.
Skotské premiérce se nelíbí, že vláda v Londýně neřeší chudobu řady rodin na ostrovech a naopak podporuje příjmové rozdíly mezi bohatými a chudými ve Spojeném království. Referendum o nezávislosti země na severu království, kde žije 5,5 milionu Skotů, se konalo už v roce 2014 a voliči se vyslovili pro setrvání v Británii.
Výsledky skotského referenda o nezávislosti v roce 2014
Zdroj: Brythones/CC BY-SA 4.0
Brexit vše změnil
Při hlasování o brexitu pak většina Skotů hlasovala pro setrvání v Evropské unii (62 procent pro setrvání). I proto nyní SNP tvrdí, že se podmínky změnily a chce nové hlasování. Podle průzkumů veřejného mínění by bylo velmi těsné a je pravděpodobné, že by Skotsko nakonec žádalo nezávislost na Británii.
Má pro to pádné ekonomické argumenty, protože se „v jeho vodách“ těží zemní plyn a ropa. Skotské třetí největší město Aberdeen je považováno za hlavní město ropného průmyslu v Evropě, protože tu sídlí řada těžařských a ropných společností.
Skotsko může být považováno za jedničku těžby ropy v Evropě a dvojku v těžbě zemního plynu, uvádí Skotská agentura pro přírodu.
Sturgeonová slíbila, že v případě nezávislosti by ze Skotska udělala hlavní zemi Evropy pro uhlíkovou neutralitu. Zejména by podporovala produkci zeleného vodíku nebo výrobu elektřiny z příbojových vln.
Mráz přichází z Westminsteru
Londýnská konzervativní vláda reaguje na opakované skotské požadavky na odtržení od Velké Británie pochopitelně mrazivě. Zdůrazňuje, že skotská ekonomika je pevnou součástí té britské a tři pětiny skotského exportu směřují právě na jih Spojeného království.
Prioritami skotských voličů má být ekonomický růst, energetická bezpečnost a kontrola růstu cen životních nákladů. Sturgeonová nicméně opakuje, že Edinburgh si už nemůže dovolit žít pod neustálou kontrolou Westminsteru.
Premiérka rovněž uvedla, že chce vytvořit ropný fond, který by měl poskytnout další investice na rozvoj Skotska ve výši 20 miliard liber (568 miliard korun) během prvních deseti let nezávislého Skotska.
MAPA: Aktivní pole pro těžbu ropy a zemního plynu ve skotských vodách včetně infrastruktury
Stav k listopadu 2019
Zdroj: OGA, Ocean Wise and Scottish Energy Ports Capability Directory
„V roce 2014 nám byla slíbena stabilita, pokud budeme hlasovat proti nezávislosti. Místo toho jsme dostali úsporná opatření a brexit,“ argumentuje skotská politička a vystudovaná právnička. Vláda v Londýně podle ní poškozuje skotskou ekonomiku, veřejné služby i výši důchodů.
Podle ní existují „drtivé důkazy“, že srovnatelně velké země, jež jsou nezávislé, jsou „bohatší, produktivnější, spravedlivější a šťastnější než Skotsko pod Westminsterem“. Vazby na Británii zpomalují skotskému hospodářství přechod na moderní a udržitelné technologie, stěžuje si.
Příliv peněz z Evropy
Vstup severní části britských ostrovů do Evropské unie by navíc přilákal další evropské investice zejména do energetiky. Britští konzervativci nicméně namítají, že by Skotsko muselo opětovně projít celou náročnou procedurou přístupových rozhovorů s Bruselem a mělo by těžkosti podmínky splnit. Zejména se upozorňuje na vysoký rozpočtový deficit, který překročil ve fiskálním roce 2021 až 2022 12 procent HDP.
Konzervativní stínová skotská ministryně pro finance a ekonomiku Liz Smithová tvrdí, že by skotská vláda musela přistoupit k významným škrtům ve veřejných financích, aby splnila přísná kritéria pro rozpočtové deficity. Sturgeonová podle ní neříká, kde je provede.
Skotská premiérka ale opakuje, že místní ekonomika je dostatečně silná, aby mohla být nezávislá na vládě v Londýně. „Pravděpodobně žádná země v historii nebyla lépe připravena na to, aby se stala nezávislou,“ zdůraznila. I proto se i nadále připravuje na konání referenda 19. října 2023.
Londýnská vláda chce, aby vyhlášení referenda zablokoval Nejvyšší soud Spojeného království, protože jeho konání není v pravomoci skotského parlamentu. Samotní soudci uvedli, že musí prostudovat minimálně osm tisíc stránek dokumentů a to jim zabere minimálně několik měsíců.