Strašák se nekoná. Česká inflace je slabší, než se čekalo

Nová data přicházející z české ekonomiky byla prozatím velmi slibná. Naznačují totiž, že oživení ve druhém čtvrtletí letošního roku nabírá na síle. Tím přibližuje dobu, kdy bude Česká národní banka (ČNB) moci zahájit nový cyklus zvyšování úrokových sazeb.

Tuzemské nebe však není úplně bez mraků. Z výroby přicházejí zprávy nejen o drahých vstupech a chybějících pracovnících, ale už i o omezování produkce v automobilovém průmyslu v důsledku nedostatku vstupů. Tím pádem není s ochlazováním ekonomiky nutné až tak pospíchat.

Inflace v mezích

Dokonce i inflace se už vrátila pod horní hranici tolerančního pásma, i když ještě před měsícem dosahovala 3,1 procenta. V květnu se totiž spotřebitelské ceny zvýšily pouze o 0,2 procenta a meziroční inflace sledovaná centrální bankou se snížila na 2,9 procenta. Dostala se tak i na prognózu ČNB.

GRAF: Vývoj inflace v Česku
Za posledních pět let, v procentech

Zdroj: tradingeconomics.com

Poklesly ovšem i další indexy sledované centrální bankou, jako jsou čistá nebo jádrová inflace. Ta první na tři procenta, druhá na 3,1 procenta, a měnověpolitická dokonce na 2,6 procenta.

Zdražuje doprava a neřesti

I nadále platí, že za letošní inflací stojí především dražší doprava, to znamená především zdražující pohonné hmoty a současně i dražší automobily. A další výrazný podíl si na inflaci připisují cigarety a alkohol. Dohromady tvoří dvě třetiny aktuální inflace.

Oproti tomu třeba bydlení (dřívější inflační stálice) dnes zůstává díky dočasně levnějším energiím na pozadí. Jejich dopad na spotřebitele není tak výrazný jako například v západní Evropě, kde již tyto ceny kopírují zdražování energií na trzích.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Maláčová odmítá ekonomickou realitu. Tlak na růst minimální mzdy uškodí podnikatelům, firmám i obcím

Kritická zpráva OECD: s covidovou krizí jsme se vypořádali hůře než srovnatelné země

Schillerová naplánovala další prohlubování zadlužení státu. Kdo to bude platit, se dál neřeší

Inflace tak aktuálně nepředstavuje pro ČNB vážný problém, kvůli kterému by měla rychle nebo dramaticky reagovat. Neznamená to ovšem, že s poklesem inflace mizí i dřívější inflační rizika.

Je tu například stále velký nákladový tlak ve výrobě, který se zatím v cenách pro konečného spotřebitele až na výjimky příliš neprojevil. Jasné rovněž není, jakou cenovou strategii zvolí v těchto časech „rozvolněné“ služby a jak na ni bude reagovat prozatím nepříliš silná domácí poptávka.

Otazníky zůstávají

Ve hře je stále ještě mnoho otázek, včetně změny chování spotřebitelů, na to, aby alespoň trochu poklesla nejistota jakéhokoliv inflačního výhledu.

Zvlášť když práci za ČNB v tuto chvíli odvádí posilující koruna, kterou by dřívější rozšíření úrokového diferenciálu v časech evropského QE zřejmě ještě ponouklo k dalšímu posílení.

GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru
Za posledních šest měsíců

Zdroj: tradingeconomics.com

Jisté je zatím jen to, že tuzemská inflace má především nákladový charakter, a proto brzké utlumování poptávky vyššími sazbami nemusí být až tak žádoucí. Na to se tu zatím žádný spotřební boom rozhodně nekoná.