Středoevropské měny včetně koruny zahájily rok 2020 pohádkově. Co za tím stálo?

Pohádkový čas, do kterého nás tlačily všechny domácí televizní kanály posledních čtrnáct dní, si začátkem roku mohli užít i globální investoři. S příchodem nového obchodního roku totiž začala zpevňovat prakticky všechna aktiva – počínaje akciemi přes dluhopisy až po komodity.

Unisono se také dařilo středoevropským měnám, když si česká koruna dokonce sáhla na nejsilnější hodnoty od dubna 2018.

GRAF: Vývoj kurzu koruny vůči euru
Za poslední 2 roky.

Zdroj: tradingeconomics.com

Odhlédneme-li od tradičního “lednového efektu”, kdy zkraje roku se tradičně daří rizikovějším aktivům, tak možná stojí za to se lehce zamyslet nad perspektivou regionálních měn ve střednědobém horizontu.

Respektive, zda je jejich situace tak růžová, jak ukazují poslední dny a týdny.

Rozdílné sazby

V první řadě je třeba říci, že ač se aktuálně koruna, zlotý a forint pohybují spolu, tak rozhodně nejde o homogenní balík aktiv. Svědčí o tom minimálně fakt, že středoevropské měny jsou podporovány různě vysokými úrokovými sazbami.

Tyto rozdíly jsou přitom ještě zesíleny tím, vezmeme-li v úvahu míru inflace v jednotlivých zemích. Ta je totiž napříč celým regionem poměrně vysoká. Ale míra ignorance maďarské centrální banky k přestřelování tříprocentního inflačního cíle je větší, než je tomu např. u ČNB (dvouprocentní cíl).

Ve výsledku to znamená, že krátkodobé reálné úrokové sazby, které spolu definují atraktivitu měny, jsou nejméně záporné (alias nejvyšší) v Česku, následuje Polsko a Maďarsko.

Další faktory ve hře

Ze střednědobého fundamentálního hlediska je pochopitelně důležité podívat se i na to, jak si vedou jednotlivé ekonomiky z pohledu růstu a platební bilance.

V případě ostře sledovaného salda běžného účtu platební bilance nenajdeme v regionu velké rozdíly (saldo je blízko nuly). Oproti tomu u růstu je to jinak. Maďarská a polská ekonomika rostou téměř dvakrát rychleji než ekonomika česká.

GRAF: Srovnání vývoje HDP Česka, Polska a Maďarska
Za poslední 3 roky, v procentech.

Zdroj: tradingeconomics.com, Peak.cz

Nepochybujeme, že za růstovým diferenciálem ve střední Evropě stojí hned několik faktorů (různý stupeň konvergence, nastavení fiskální politiky). Avšak velkou část tohoto příběhu vysvětluje, jak je daná země schopná čerpat dotace ze strukturálních fondů EU.

Na tomto poli jsou Maďaři a Poláci nesrovnatelně úspěšnější než Česko. V makroekonomické praxi to proto vede k rychlejšímu růstu těchto sousedních ekonomik. Aniž by to ohrožovalo jejich vnější bilanci.

Vyšší schopnost absorpce transferů z fondů EU má pak pro forint a zlotý takové implikace, že uvedené měny jsou schopné držet své zisky i v situaci, kdy je míra inflace v těchto zemích viditelně vyšší než v eurozóně (či třeba i u nás).